Máme informace z terénu i know-how, ale není, jak je předat, říkají nevládní organizace řešící migraci
Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.
Aktualizováno 2 června, 2022
„Od začátku konfliktu byly členské organizace v terénu a při úvodním náporu plně zastoupily roli státu. Celou dobu voláme po koordinovaném přístupu, bohužel k němu stále nedochází. Příkladem jsou vládní priority integrace, které vznikaly bez diskuze s našimi experty s tím, že debata bude probíhat v pracovních skupinách,” hodnotí koordinaci integrace Andrea Krchová, ředitelka Migračního konsorcia, které zastřešuje integrační nevládní organizace v Česku. Podle Krchové je však nevládní sektor zastoupen jen ve třech pracovních týmech a nedostává informace z dalších. Vládní priority jsou navíc jen rámcovým dokumentem, na který nenavazuje akční plán. „Na příkladu situace na Hlavním nádraží v Praze vidíme, že vládní strategie nefunguje, stejně jako spolupráce s kraji a obcemi. Nikdo s námi nekomunikoval ani lex Ukrajina,” říká Andrea Krchová.
Co vázne především, je přenos informací z obcí a krajů ke státu a naopak. Chybí potřebná data i koordinovaný přístup. „Jako zástupci organizací přímo pracujících s příchozími Ukrajinci, vnímáme ochotu státu i samospráv příchozí podpořit, ale narážíme na chybějící informace o volných kapacitách ubytování, škol i zaměstnání, což znesnadňuje dobrovolnou relokaci našich klientek a klientů do regionů. Postrádáme také záchytný systém pro následné bydlení pro lidi, kteří své současné bydlení ztrácí. Je zásadní, aby byl systém centrálně řízen koordinátorem se silným aparátem a kompetencemi, který zajistí sběr a vyhodnocování informací z terénu,” říká ředitelka Sdružení pro migraci a integraci (SIMI) Magda Faltová.
Obrovská role nevládního sektoru je dle zástupců organizací neudržitelná. „Stále na mnoha místech tvoříme základní kostru systému za cenu obrovského nasazení a zapojení mnoha dobrovolníků. Tento systém je dlouhodobě neudržitelný. Voláme po větším zapojení obcí, které potřebují metodickou a finanční podporu ze strany státu a krajů. Při práci s klienty v terénu vidíme nepřehlednost a neprovázanost informací. Noví aktéři v oblasti integrace jsou často ztraceni v pravidel, která se často mění,” podotýká národní koordinátorka pomoci uprchlíkůmz organizace Charita Česká republika Klára Boumová.
Organizace META o.p.s., která řeší vzdělávání, upozorňuje na nesoulad poptávky po místech ve školách a kapacitách, obzvlášť v Praze, Plzeňském kraji a Jihomoravském kraji, kde je obrovský převis. „Kraje i ministerstvo školství se odvolávají na to, že nemají data a budou je mít až v září, to už je na systémové řešení pozdě. Je potřeba co nejdříve vybrat regiony, kde se potká nabídka bydlení, kapacita škol a ideálně i nabídka práce,
a motivovat nově příchozí k přestěhování. Již teď chybí podpůrné profese ve školách, jako jsou dvojjazyční asistenti, psychologové a učitelé češtiny jako druhého jazyka,” říká Kristýna Titěrová, programová ředitelka META o. p. s.
Zásadní problém je podle expertů i fakt, že mladí lidé nad 15 let jsou z většiny mimo vzdělávací systém. Ve školách nyní kvůli silnému populačnímu ročníku není místo ani pro uchazeče z ČR, což je potřeba urgentně řešit.
Martin Rozumek z Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) považuje za chybu, že se ukrajinští uprchlíci vylučují z možnosti požádat o jakýkoli jiný typ pobytového oprávnění. „Investujeme do dlouhodobé integrace, jazykového vzdělávání a je proto nepochopitelné, že ukrajinští školáci i zaměstnanci, kterých je již více než 50 tisíc, i jejich zaměstnavatelé, nebudou vědět, jestli budou moci zůstat a investice do jejich přípravy a zapojení nepřijde vniveč. Tento přístup legislativců se míjí s realitou a očekáváními ukrajinských uprchlíků, mnoha firem i české společnosti, jež ukazují velké nasazení při integraci,” říká Rozumek.
Dalším problémem je dle nevládních organizací chybějící strategická komunikace vůči veřejnosti, jejíž podpora postupně klesá. Proto Konsorcium přišlo s vlastní komunikační strategií, pro kterou momentálně shromažďuje zdroje. Migrační konsorcium spolu s dobrovolníky spravuje platformu Pomáhej Ukrajině, která spojuje poptávky a nabídky pomoci. Jednotliví občané, obce, spolky, firmy a organizace mohou do platformy zadat svoji nabídku nebo poptávku skrze formulář. Kromě ubytování, materiální pomoci nebo dobrovolníků je poptávka také po expertní pomoci a tlumočení.
Tisková zpráva je ke stažení ZDE. Dne 1. června proběhla k vyjádření partenrů v rácmi Migračního konsorcia také tisková konference.
K tiskové zprávě zveřejňujeme také shrnutí našich pozic ve vztahu k strategii vlády ke zvládání migrační vlny a připomínky k novele tzv. Lex Ukrajina (ST 221).
