Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.
„Od začátku konfliktu byly členské organizace v terénu a při úvodním náporu plně zastoupily roli státu. Celou dobu voláme po koordinovaném přístupu, bohužel k němu stále nedochází. Příkladem jsou vládní priority integrace, které vznikaly bez diskuze s našimi experty s tím, že debata bude probíhat v pracovních skupinách,” hodnotí koordinaci integrace Andrea Krchová, ředitelka Migračního konsorcia, které zastřešuje integrační nevládní organizace v Česku. Podle Krchové je však nevládní sektor zastoupen jen ve třech pracovních týmech a nedostává informace z dalších. Vládní priority jsou navíc jen rámcovým dokumentem, na který nenavazuje akční plán. „Na příkladu situace na Hlavním nádraží v Praze vidíme, že vládní strategie nefunguje, stejně jako spolupráce s kraji a obcemi. Nikdo s námi nekomunikoval ani lex Ukrajina,” říká Andrea Krchová.
Co vázne především, je přenos informací z obcí a krajů ke státu a naopak. Chybí potřebná data i koordinovaný přístup. „Jako zástupci organizací přímo pracujících s příchozími Ukrajinci, vnímáme ochotu státu i samospráv příchozí podpořit, ale narážíme na chybějící informace o volných kapacitách ubytování, škol i zaměstnání, což znesnadňuje dobrovolnou relokaci našich klientek a klientů do regionů. Postrádáme také záchytný systém pro následné bydlení pro lidi, kteří své současné bydlení ztrácí. Je zásadní, aby byl systém centrálně řízen koordinátorem se silným aparátem a kompetencemi, který zajistí sběr a vyhodnocování informací z terénu,” říká ředitelka Sdružení pro migraci a integraci (SIMI) Magda Faltová.
Obrovská role nevládního sektoru je dle zástupců organizací neudržitelná. „Stále na mnoha místech tvoříme základní kostru systému za cenu obrovského nasazení a zapojení mnoha dobrovolníků. Tento systém je dlouhodobě neudržitelný. Voláme po větším zapojení obcí, které potřebují metodickou a finanční podporu ze strany státu a krajů. Při práci s klienty v terénu vidíme nepřehlednost a neprovázanost informací. Noví aktéři v oblasti integrace jsou často ztraceni v pravidel, která se často mění,” podotýká národní koordinátorka pomoci uprchlíkůmz organizace Charita Česká republika Klára Boumová.
Organizace META o.p.s., která řeší vzdělávání, upozorňuje na nesoulad poptávky po místech ve školách a kapacitách, obzvlášť v Praze, Plzeňském kraji a Jihomoravském kraji, kde je obrovský převis. „Kraje i ministerstvo školství se odvolávají na to, že nemají data a budou je mít až v září, to už je na systémové řešení pozdě. Je potřeba co nejdříve vybrat regiony, kde se potká nabídka bydlení, kapacita škol a ideálně i nabídka práce,
a motivovat nově příchozí k přestěhování. Již teď chybí podpůrné profese ve školách, jako jsou dvojjazyční asistenti, psychologové a učitelé češtiny jako druhého jazyka,” říká Kristýna Titěrová, programová ředitelka META o. p. s.
Zásadní problém je podle expertů i fakt, že mladí lidé nad 15 let jsou z většiny mimo vzdělávací systém. Ve školách nyní kvůli silnému populačnímu ročníku není místo ani pro uchazeče z ČR, což je potřeba urgentně řešit.
Martin Rozumek z Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) považuje za chybu, že se ukrajinští uprchlíci vylučují z možnosti požádat o jakýkoli jiný typ pobytového oprávnění. „Investujeme do dlouhodobé integrace, jazykového vzdělávání a je proto nepochopitelné, že ukrajinští školáci i zaměstnanci, kterých je již více než 50 tisíc, i jejich zaměstnavatelé, nebudou vědět, jestli budou moci zůstat a investice do jejich přípravy a zapojení nepřijde vniveč. Tento přístup legislativců se míjí s realitou a očekáváními ukrajinských uprchlíků, mnoha firem i české společnosti, jež ukazují velké nasazení při integraci,” říká Rozumek.
Dalším problémem je dle nevládních organizací chybějící strategická komunikace vůči veřejnosti, jejíž podpora postupně klesá. Proto Konsorcium přišlo s vlastní komunikační strategií, pro kterou momentálně shromažďuje zdroje. Migrační konsorcium spolu s dobrovolníky spravuje platformu Pomáhej Ukrajině, která spojuje poptávky a nabídky pomoci. Jednotliví občané, obce, spolky, firmy a organizace mohou do platformy zadat svoji nabídku nebo poptávku skrze formulář. Kromě ubytování, materiální pomoci nebo dobrovolníků je poptávka také po expertní pomoci a tlumočení.
Tisková zpráva je ke stažení ZDE. Dne 1. června proběhla k vyjádření partenrů v rácmi Migračního konsorcia také tisková konference.
K tiskové zprávě zveřejňujeme také shrnutí našich pozic ve vztahu k strategii vlády ke zvládání migrační vlny a připomínky k novele tzv. Lex Ukrajina (ST 221).
Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.
Přinášíme další stručné shrnutí mediálního pokrytí vývoje situace okolo změn v zákoně Lex Ukrajina.
Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.
Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.
Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.
Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.
Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.
V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.
Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.
Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.
V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.
Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.
Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.
Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.
Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).
Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.
Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.
Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.
Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.
Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.
Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.
Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.
Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.
Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.
Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.
Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.