Sledujeme vývoj okolo evropského paktu o migraci a azylu

Zástupci Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu se v prosinci po dlouhém procesu většinově shodli na podobě tzv. migračního paktu. Ačkoliv jednání ještě nejsou zcela u konce a pakt musí projít ještě jedním kolem schvalování, došlo nejspíš k finální dohodě.

Aktualizováno 9 května, 2024

Tento článek obsahuje zejména rozcestník pro monitoring vývoje dění okolo tzv. evropského paktu o azylu a migraci. Jedná se o živý článek, který je průběžně aktualizován.

Jednání o paktu

“Dobré ráno. Skvělé zpráva. Dokázali jsme to. (…) Dohodli jsme se na novém paktu o migraci a azylu. Zahrnuje lepší ochranu našich vnějších hranic, větší solidaritu a také větší ochranou zranitelných a žadatelů o azyl, která je v souladu s našimi evropskými hodnotami,” říká eurokomisařka Ylva Johansson ve videu ze sociální sítě X vydaném záhy po ukončení dvoudenního vyjednávání v trialogu 20. prosince 2023. 

Jednání o reformě evropské azylové a migrační politiky probíhají na půdě EU již od roku 2016. Nový pakt o migraci a azylu je právě výstupem těchto jednání. Jeho cílem je sjednotit postup členských států vůči žadatelům o mezinárodní ochranu. Deklarovaným zájmem je vytvoření systému, který umožní dlouhodobé řízení a normalizaci migrace a bude se zakládat na evropských hodnotách a mezinárodním právu. 

Finální podoba paktu však nebyla po prosincovém schválení dostupná. Klíčové změny, které pakt přináší jsou však již poměrně jasně definované. Mezi ty mediálně nejprobíranější patří např. mechanismus povinné solidarity. Tím se označuje situace, kdy státy, které se rozhodnou nepřijmout uprchlíky, se zavazují podílet finančně či materiálně na jejich navracení do zemí původu a podpoře ochrany vnějších hranic EU. Dále pakt pracuje s definicí krizových situací, během kterých bude možné s větší rychlostí vyřizovat azylové žádosti, ale i např. zadržovat migranty v detenčních centrech delší dobu. Pakt také obsahuje nařízení o bližším monitoringu a screeningu neregulérních migrantů. V neposlední řadě zavádí tzv. hraniční proceduru, od které si slibuje zrychlení vyřizování žádostí o azyl ve státech na vnějších hranicích EU. Zjednodušené shrnutí obsahu paktu najdete např. ZDE.

Krize, kontroverze, krutost

Lidskoprávní organizace a evropské sítě jsou ze zmíněných “skvělých zpráv” výrazně méně nadšené, než vrcholní představitelé EU. V podcastu Puls zpravodajského webu Voxpot o tom hovořila ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová:

“EU se dohodla na tom, že zpřísní řízení na [svých] hranicích. Umožní členským státům poměrně širokou možnost ustoupit od mezinárodních závazků a v ‘krizových situacích’, které nejsou zcela definovány, zcela uzavřít hranice a neumožnit vstup uprchlíkům na území. Hraniční řízení se hodně zpřísňuje. Pro velkou část lidí, kteří přicházejí, bude velmi rychlé a málo individualizované. To znamená, že může dojít k tomu, že v jednotlivých případech nebudou posouzeny důvody a obavy z pronásledování v zemi původu. Umožní to zajišťování rodin s dětmi. Nemluví se tam dostatečně silně o přístupu k právní a bezplatné právní pomoci. Pro nás jako lidskoprávní organizace to s sebou nese hodně kontroverzních situací, které si myslíme, že sníží možnost získání ochrany a bezpečí na území EU.“ 

Kritika ze strany lidskoprávních organizací a sítí a odborné veřejnosti provázela praktický každou fázi vyjednávání a zveřejňování kusých informací o paktu. Již v roce 2021 jsme v rámci Migračního konsorcia v projektu Usilujeme o férovou migrační politiku upozorňovali na významné nedostatky původního návrhu. Když byl pak pakt schválen zástupci členských států EU na jaře 2023, zvedla se další významná vlna kritiky. Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek to v pořadu ČT24 90’ v červnu 2023 popisuje jako dobré nastavení pro současné směřování migrační politiky České republiky, ale prohra pro oblast lidských práv.

Ještě před ukončením poslední fáze vyjednávání v prosinci 2023 zveřejnilo svou kritiku 50 nevládních organizací v otevřeném dopisu zveřejněném sítí PICUM. V něm zmiňují, že pakt pouze odráží “přístupy, které v minulosti selhaly a zvýznamňuje jejich důsledky”. Je tudíž velké riziko, že změny přinesou “špatně fungující, nákladný a krutý systém, který se při implementaci rozpadne a nebude adresovat klíčové problémy.”

“Pokud bude pakt přijat ve své současné podobě, bude normalizovat arbitrární využívání detencí imigrantů, včetně dětí a rodin, zvýší rasové profilování, využije „krizové“ postupy k uskutečňování pushbacků a navracení lidí do takzvaných „bezpečných třetích zemí“, kde budou vystaveni riziku násilí, mučení a libovolnému uvěznění.” 

V dopise dále zaznívá, že pakt podkopává podstatu dalších strategických dokumentů EU např. Akčního plánu EU pro integraci či Akčního plánu proti rasismu. Tento fakt zmiňuje i policy brief Evropské sítě proti rasismu (ENAR).

Instrumentalizace lidského utrpení

Ve vlastním otevřeném dopisu apelovali na leadery EU také Lékaři bez hranic podílející se na záchraných operacích ve Středozemním moři. Dopis je vyzval, aby v poslední fázi „změnili kurz“ a prioritizovali bezpečí lidí hledajících azyl. Dopis se vymezuje vůči „instrumentalizaci lidského utrpení“ pro politický benefit a označuje pakt jako „pokračování a zintenzivnění politik zadržování a odrazování“, jehož jádro tvoří důraz na rychlost vyřízení konkrétních případů a na řešení návratů. Zmiňuje také důležité téma outsourcování správy vnějších hranic EU na země, které nelze označit jako bezpečné (např. Libye). MSF zmiňují rámování situace lidí na útěku slovy jako „krize“ a „mimořádná opatření“, což povede (mimo jiné) ke značnému znesnadnění práce humanitárních a lidskoprávních organizací.

„Pakt nedělá nic pro zabránění umírání lidí ve Středozemním moři. Naopak, skrývajíce se za nejasné formulace, osvobozuje leadery EU od jejich povinnosti tyto lidi zachraňovat a umožňuje jim pokračovat v sabotáži a kriminalizaci aktivit občanské společnosti ve search and rescue operacích.“

Další kroky a apel na odmítnutí

Dne 14. února 2024 byla podoba migračního paktu stvrzena také Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu. Také proti tomuto schválení se ozvala výzva 81 organizací občanské společnosti, která apelovala na poslední možnost odmítnutí paktu, jehož dopady „budou mít ničivé důsledky pro právo na mezinárodní ochranu“ a „dají zelenou porušování práv napříč Evropou, včetně rasového profilování, automatického de facto zadržování a push-backů na hranicích.“ Výzva znovu zdůrazňuje dopady paktu na de facto zadržování na hranicích bez výjimky pro rodiny s dětmi všech věkových kategorií, urychlené, podprůměrné postupy k posouzení žádostí o azyl a důraz na postupy návratu s nižšími zárukami.

„Daleko více žadatelů o azyl skončí v postupech na hranicích a prostřednictvím ‚právní fikce nevstupení na území‘ (‚legal fiction of non-entry‚) nebudou považováni za osoby na území EU, což by vedlo k omezení záruk a zvýšenému riziku porušování lidských práv a pushbacků. Dokonce i nezletilé děti mohou být drženy v postupech na hranicích, když státní orgány považují za ‚nebezpečné pro národní bezpečnost nebo veřejný pořádek‘. Navíc zkušenosti ukázaly, že udržování velkého počtu lidí v pohraničních oblastech po dlouhou dobu vede k chronickému přeplnění a nelidským podmínkám, jak bylo vidět na egejských ostrovech.“

Rozšířením principu „bezpečné třetí země“ budou lidé žádající o azyl označeni za nepřípustné a stále častěji deportováni do zemí mimo EU na základě široce definovaného spojení s těmito zeměmi, což zvyšuje riziko porušování principu non-refoulementu.

„Komise předložila nový pakt jako ‚řešení‘ pro nerovnoměrné standarty při implementaci Společného evropského azylového systému v členských zemích. Pakt však nic nedělá pro napravení této situace ani pro podporu členských států, které přijímají velké množství příchozích na vnějších hranicích. (…) Místo toho mohou ty státy, které nepřijímají příchozí přímo, uniknout sdílení odpovědnosti financováním posílování hranic a detenčních zařízení ve státech na hranici EU nebo financováním pochybných ‚projektů‘ v zemích mimo Evropu.“

Dopad na nejzranitelější

Článek webu Investigate Europe z 13. 2. 2024 na základě analýzy důvěrných dokumentů odhaluje snahu některých evropských zemí (včetně ČR) zahrnout do evropského paktu o migraci a azylu přísnější opatření, která dle organizací občanské společnosti a OSN mohou vést k porušování práv dětí. Jednání mezi představiteli EU dle článku ukázala snahu zpřísnit pravidla nastavená paktem, včetně odstranění věkových limitů pro zadržování migrantů, odebírání biometrických údajů u dětí nebo odmítnutí výjimek pro nezletilé z postupů na hranicích.

Pokud pakt projde finálním hlasováním v dubnu, bude to znamenat, že rodiny s dětmi v jakémkoliv věku budou moci být zadrženy v hraničních zařízeních po dobu měsíců, zatímco bude docházet k zpracovávání jejich žádosti o azyl. Nové nastavení dopadne také na nezletilé bez doprovodu. Pokud budou označeni na „hrozbu pro národní bezpečnost„, mohou být zadržováni v hraničních zařízeních až po dobu 3 měsíců. Definice toho, kdo do této kategorie spadá, je zcela v gesci konkrétních států. Dále pakt počítá také se sbíráním biometrických informací u dětí od šesti let.

Pakt rozděluje

Dle Magdy Faltové je pro lidskoprávní organizace problematické zejména nastavení hraničního řízení a to, jakým způsobem se oslabují práva uprchlíků a lidí žádajících o azyl. To, aby evropské státy určitou formu jednotné dohody uzavřeli, je důležité. Předmětem kritiky jsou spíše praktické dopady paktu, které jsou předmětem kritiky. V pořadu Studio ČT24 ze dne 20. prosince 2023 se Magda Faltová zároveň vymezuje proti označení paktu za “pozvánku pro uprchlíky”, které zaznívá ze strany např. zástupců české opozice, polského premiéra Donalda Tuska, nebo vládních představitelů Maďarska či Slovenska.

O tom, že by pakt měl být zmírněním restriktivní politice EU vůči uprchlíkům a migrantům, ale nemůže být řeč. Relevantní kritice paktu pak příliš nepomáhá, že námitky proti němu jsou často založeny na dezinformacích, lžích a stereotypech, které s realitou nemají nic společného, jak jednání Sněmovny o paktu ze dne 28. 2. 2024 komentuje Magda Faltová pro ČT24.

Schvalování paktu kvalifikovanou většinou proběhlo na půdě Evropského parlamentu ve středu 10. dubnua 2024. Kritikům paktu se nepodařilo schválení nových společných pravidel zablokovat. K zastavení paktu během hlasování vyzývaly i např. Migration Policy Group, European Network Against Racism a řada dalších organizací. Při schválení ministry členských zemí EU by měl pakt začít platit v horizontu dvou let, což je také doba, kterou mají členské státy na to, aby na základě nařízení paktu upravily své právní předpisy.

Ve středu 8. května 2024 finální podobu paktu stvrdili zástupci členských zemí EU. Česko se v hlasování zdrželo s prohlášením ministra vnitra Víta Rakušana, že pakt přináší více byrokracie a ne zásadní posun vpřed. Premiér Fiala dle Seznam Zpráv po schválení avizoval, že bude třeba postupovat nad rámec paktu a odrazovat migranty od cest do Evropy.

Nejnovější aktuality
Image by Mohamed Hassan from Pixabay

Jak se staví k tématu migrace jednotlivé frakce v Evropském parlamentu?

Téma migrace rezonuje evropskými volbami. Pokoušíme se přinést přehled toho, jak se toto téma propisuje do programů jednotlivých stran ČR a jak koresponduje s přístupem frakcí, do kterých jejich europoslanci a europoslankyně spadají, nebo by spadali v případě zvolení.

Jak bojovat s ekonomickým násilím?

Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE) se v jedné ze svých posledních zpráv zaměřil na problematiku ekonomického násilí. Prezentuje důležitá data a praktická doporučení pro ochranu žen, včetně migrantek a uprchlic, zakoušejících tuto mnohdy na první pohled neviditelnou formu násilí. Jak může EU a její členské státy podpořit potírání ekonomického násilí a jak lépe chránit oběti?

Istanbulská úmluva neprošla Senátem ČR. Co více udělat pro její přijetí?

Senát začátkem roku 2024 po zhruba sedmi hodinách jednání neschválil Istanbulskou úmluvu. Hledání cesty k lepší ochraně proti genderovému násilí ale pokračuje.

Integrace uprchlíků z Ukrajiny v ČR: Výzvy a pokroky pod drobnohledem

Přinášíme stručný přehled několika oblastí integrace ukrajinských uprchlíků v ČR na základě aktuálních dat.

Důležitá hlasování v Evropském parlamentu a jejich dopad na uprchlíky a další migranty

V dubnu 2024 prošlo Evropským parlamentem hned několik legislativních opatření, která se dotknou životů neregulérních migrantů a migrantek. Jako členové sítě PICUM přinášíme rozšířený překlad jejich shrnutí.

Lokální integrace v praxi: Městská část Praha 3

Samosprávy a jednotlivý aktéři na lokální úrovni hrají v realizaci integrace důležitou roli a jsou pro její úspěch nepostradatelní. Jsou s migranty v blízkém kontaktu, mají lepší přehled o jejich potřebách, konkrétní opatření pak mohou nastavovat flexibilněji a adresněji než stát, jemuž navíc mohou přinášet cenné podněty z „terénu“. Jak to funguje v praxi si můžeme ukázat na příkladu MČ Praha 3.

Evropský parlament schválil pakt o migraci a azylu

Ve středu 10. 4. 2024 schválil Evropský parlament tzv. pakt o migraci a azylu – kontroverzní balíček devíti opatření, které mají být reformou společné evropské migrační a azylové politiky.

Uprchlíci a migranti na českém trhu práce: Prekarizace, zneužívání a nutnost systémových změn

V posledních letech se Česká republika potýká s rostoucími výzvami v oblasti pracovní migrace, které zintenzivnila nedávná válka na Ukrajině. Články a analýzy na naší webové stránce naznačují, že uprchlíci a migranti čelí na českém trhu práce značným nerovnostem a porušování pracovních práv, zejména v agenturním zaměstnávání. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a je naléhavě potřeba zlepšit regulace a posílení ochrany práv migrantů.

Revize Strategie rovnosti žen a mužů 2021+ v kontextu tématu migrace

Během září 2023 Odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády České republiky spustil první aktualizaci Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2023. Součástí byla veřejná konzultace v podobě online formuláře a navazující kulaté stoly ke konkrétním kapitolám Strategie.

Dva roky integrace uprchlíků z Ukrajiny: účinná podpora a potřeba dlouhodobé perspektivy

Migrační konsorcium uspořádalo 20. února 2024 tiskovou konferenci, aby reflektovalo dva roky integrace ukrajinských uprchlíků z pohledu nevládních organizací.

Zastavme nelidskost na hranicích Evropy

Lidskoprávní organizace napříč Evropou volají v kampani Stop the Inhumanity at Europe’s Borders po zastavení nelidského zacházení s uprchlíky, žadateli o azyl a dalšími migranty na hranicích Evropy.

Sledujeme vývoj okolo evropského paktu o migraci a azylu

Zástupci Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu se v prosinci po dlouhém procesu většinově shodli na podobě tzv. migračního paktu. Ačkoliv jednání ještě nejsou zcela u konce a pakt musí projít ještě jedním kolem schvalování, došlo nejspíš k finální dohodě.

(ilustrativní obrázek byl vytvořen umělou inteligencí)

Kontroly na hranicích nic nevyřeší. Je třeba hledat legální cesty migrace.

V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.

Čtyři z pěti ukrajinských dětí a mladistvých mají od září zajištěné vzdělávání. Přetrvávají ale problémy s integrací do českých kolektivů.

Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.

Situace uprchlíků z Ukrajiny ve stínu Lex Ukrajina 5

Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.

Válka na Ukrajině politickou debatu o migraci na evropské úrovni příliš neovlivní

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.

Děti cizinci s dlouhodobým pobytem budou mít vstup do veřejného zdravotního pojištění

Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.

Azylová politika EU trpí zavedenou praxí systematického porušování práv uprchlíků

Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.

Jaká je situace žáků z Ukrajiny na českých školách?

Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.

SIMI shrnuje rok 2022 v datech

Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.

Jakým směrem by se měla ubírat další pomoc ukrajinským uprchlíkům

V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.

Novela lex Ukrajina nebere v potaz právo na analog a je v rozporu se směrnicí o dočasné ochraně a judikaturou SDEU

Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR jako připomínkové místo k lex Ukrajina IV 

Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.

Je nutné se soustředit na vytváření legálních migračních cest a možností přesídlení.

V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.

Z Ruska prchají statisíce lidí před mobilizací. Evropské státy řeší, zda by prchající Rusové měli být označeni za uprchlíky.

Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.

Češi jsou i během energetické krize ochotní pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Jejich ochota nadále pomáhat však klesá.

Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.

Společná evropská azylová politika v podstatě nefunguje, omezuje se na zastrašování a neúčinnou ochranu hranic

Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.

Iniciativa hlavák na Hlavním nádraží v Praze (foto Petr Souček @petr_soucek_)

Evropské státy by měly mezinárodní právo dodržet a uprchlíkům ze Sýrie ochranu poskytnout.

Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).

Vydáváme doporučení k aktuální situaci okolo podávání žádostí o humanitární dávku pro držitele dočasné ochrany

Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.

Úspěchy a limity zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny

Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.

Vietnamští dělníci necháni napospas zprostředkovatelům

Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.

Nevládní organizace poskytly pomoc a podporu během zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny více než milionu osob

Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.

Máme informace z terénu i know-how, ale není, jak je předat, říkají nevládní organizace řešící migraci

Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.

Data v migraci: Počty uprchlíků z Ukrajiny

Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.

Počty Ukrajinců v ČR i ve světě

Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.

Mezinárodní migrace v nekompletních datech

Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.

Mezinárodní právo je jasné, Polsko má uprchlíkům pomoct, říká Magda Faltová

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.

Vyzýváme Polsko, aby prokázalo solidaritu s lidmi na polsko-běloruské hranici

Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.

Novela zákona o pobytu cizinců splnila jen zlomek očekávání

Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.

Trendy v zahraniční zaměstnanosti a (ne)rovný přístup na trh práce v České republice

Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.

Systémové potíže statistických dat o migraci

Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.