Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).
„Kontroly [na hranicích] jsou zbytečné. Setkáváme se zde s klasickým dilematem mezinárodního uprchlického práva, že lidé, kteří mají nárok na azyl, nemají legální cestu, jak se k tomu nároku dostat,“ říká v televizním vstupu pro pořad 90′ ČT24 Martin Rozumek. Dodává, že kontroly na hranicích situaci nezmění a uprchlíci budou procházet i nadále a dostanou se do své cílové destinace, kterou je v tomto případě nejčastěji Německo.
„Měli bychom se zaměřit na to vyřešit situaci v Sýrii a pomoci co nejvíc Turecku. A nikoliv přesměrovávat trasy a zastavovat Syřany, kteří utíkají do bezpečí.“ Upozorňuje na fakt, že Syřany nelze kvůli jejich nároku na azyl považovat za „nelegální migranty“, což je pojem, který v souvislosti cestou uprchlíků přes ČR začal opět kolovat médii. „Evropské státy by měly mezinárodní právo dodržet a uprchlíkům ze Sýrie ochranu poskytnout.“ I sítě převaděčů budou podle Martina Rozumka fungovat do té doby, dokud nenajdeme legální cesty, kterými se uprchlíci mohou do Evropy dostávat.
V rozhovoru Martin Rozumek komentuje i tehdy velmi tristní situaci na hlavním nádraží v Praze a považuje za důležité, aby pro procházející uprchlíky vzniklo na hlavním nádraží zázemí. „Měli bychom poskytnout základní asistenci a bezpečné spaní. Není důstojné, aby se [uprchlíci] váleli v těchto teplotách v parku před nádražím. Měli bychom jim v tomto ohledu pomoci.“
Zázemí pro uprchlíky se na hlavním nádraží nakonec podařilo zajistit a uprchlíkům byl pro přespání poskytnut část vlakové soupravy. Hlavní podíl na tom má hlavně Iniciativa hlavák, která již měsíce poskytuje uprchlíkům ze Sýrie i z dalších zemí na místě asistenci, paralelně s pomocí příchozím z Ukrajiny. Ta ve společně se zástupci nevládních organizací (včetně SIMI) a s vládní zmocněnkyní pro lidská práva, vyjednala poskytnutí přístřeší s ministerstvem vnitra, Správou železnic a Českými drahami. Nicméně celá situace ukazuje na neochotu příslušných orgánů se pomocí syrským uprchlíkům adekvátně věnovat.
EDIT: Počet uprchlíků ze Sýrie se v prvním říjnovém týdnu snížil. Aktuálně již nepřečkávají uprchlíci noc ve vlaku, ale na jiném místě, které jim k tomuto účelu bylo poskytnuto.
Celý rozhovor s Martinem Rozumkem najdete v záznamu pořadu ZDE.
K přečtení doporučujeme také článek popisující zkušenosti syrských uprchlíku pro Aktuálně.cz, komentář Dalimila Petriláka pro Alarm či komentář stejného autora ve spolupráci s Anežkou Poláškovou pro Deník Referendum.
(Úvodní foto: Petr Souček, ig @petr_soucek_)
V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.
Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.
Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.
V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.
Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.
Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.
Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.
Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).
Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.
Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.
Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.
Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.
Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.
Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.
Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.
Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.
Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.
Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.
Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.
Forum 2000, in cooperation with the European Programme for Integration and Migration (EPIM), published new policy brief on one of the most important challenges for Central and Eastern Europe (CEE): The way forward for Ukrainian refugees.