Image by Mohamed Hassan from Pixabay

Jak se staví k tématu migrace jednotlivé frakce v Evropském parlamentu?

Téma migrace rezonuje evropskými volbami. Pokoušíme se přinést přehled toho, jak se toto téma propisuje do programů jednotlivých stran ČR a jak koresponduje s přístupem frakcí, do kterých jejich europoslanci a europoslankyně spadají, nebo by spadali v případě zvolení.

Aktualizováno 6 června, 2024

Toto shrnutí vychází  z článku zveřejněného sítí PICUM, doplněného o programy některých kandidujících stran shrnuté na webu Programy do voleb a potřebný kontext.

Skupina pro identitu a demokracii / Identity and Democracy (ID) 

Skupina pro identitu a demokracii je krajně pravicová politická strana, která důsledně podporuje represivní politiku vůči migrantům. Ačkoli na jejich webových stránkách nebyl k dispozici žádný veřejný manifest, jejich online petice „Zastavte nelegální imigraci!“ je výmluvnou ilustrací kriminalizujícího, hrozivého a stigmatizujícího narativu o migraci, který ID zastává.

Ten zastává také Svoboda a přímá demokracie (SPD), která se členem této skupiny a která ve svém programu prohlašuje, že v současné době probíhá rekordní masová imigrace do Evropy” a budí strach neopodstatněným, xenofobním a islamofobním spojováním migrace jako takové s islamizací”, růstem kriminality, terorismem a nadvládou práva šaría”. EU dle SPD podporuje masovou migraci a multikulturalismus”. SPD údajně bude bránit přijetí (již přijatého) Migračního paktu a prosazovat odstoupení od něj. SPD chce také prosazovat trvalou ochranu našich státních hranic, vyhošťování nelegálních imigrantů a nulovou toleranci nelegální imigrace.” SPD tak používá v mnoha ohledech problematickou a diskriminující terminologii. Postoj SPD k migraci ve shrnutí na webu Programy do voleb uzavírá výkřik, že imigranti nesmí mít právo na azyl“, který naznačuje obecné neporozumění azylové problematice a mezinárodnímu právu. 

Skupina evropských konzervatistů a reformistů / European Conservatives and Reformists (ECR)

Skupina evropských konzervatistů a reformistů (pravice a krajní pravice) se drží přístupu sekuritizace, který vnímá migraci jako hrozbu. Ve skutečnosti je část jejich manifestu, která se zabývá migrací, výmluvně nazvána „Ochrana občanů a hranic“. V ní ECR slibuje větší podporu členským státům při „ochraně vnějších hranic EU“, včetně posílení role agentury Frontex, která se vyznačuje dlouhodobým porušováním lidských práv na hranicích. ECR také slibuje zvýšení počtu deportací neúspěšných žadatelů o azyl, přičemž zcela ignoruje alternativní povolení k pobytu dostupná podle národních právních předpisů, a dále slibuje uzavírání dohod o spolupráci se třetími zeměmi, aby zabránili lidem dostat se do Evropy.

Do této skupiny budou pravděpodobně patřit poslanci a poslankyně Občanské demokratické strany (ODS). Ta však kandiduje jako součást koalice SPOLU, kterou tvoří ještě TOP 09 a KDU, které jsou na evropské úrovni členy EPP (viz níže). Ve společném programu tyto strany deklarují, že „svoboda, prosperita i samotná evropská spolupráce budou v ohrožení, pokud se lidé nebudou cítit bezpečně.” Již z toho je patrný sekuritizační přístup, opomíjející práva uprchlíků a dalších migrantů, ale odpovídající politice ECR.  SPOLU chtějí prosadit účinnější ochranu před nelegální migrací a organizovaným zločinem”, čímž ukazují, že vidí migraci hlavně ve spojení s kriminalitou a pašeráctvím. Zároveň jsou prodokončení zásadní reformy azylového systému”, kterou spojují s ochranou vnější hranice a řešením migrace přímo tam, kde vzniká, tedy mimo území EU.” Zároveň jsou proti povinným přerozdělovacím kvótám na žadatele o azyl.

Evropská lidová strana (Křesťanští demokraté) / European People’s Party (EPP)

Evropská lidová strana (středopravice) se drží sekuritizace migrace podobně jako ECR. Manifest EPP uvádí nejvíce odkazů na „nelegální migraci“ a „nelegální migranty“, což je terminologie, která udržuje stigma vůči lidem bez dokladů a otevírá dveře škodlivým politikám. Ve stejném duchu strana vyzývá „legální migranty, kteří žijí s námi, aby se stali součástí naší komunity tím, že se integrují“, což je paternalistický a represivní narativ, který podřizuje přístup k právům kulturní asimilaci a dobré vůli bílé většiny. Stejně jako ECR, EPP také slibuje podporu agentuře Frontex, a podporuje dohody se třetími zeměmi pro přesun žadatelů o azyl do bezpečných” třetích zemí ve stylu kritizované dohody mezi Spojeným královstvím a Rwandou. EPP chce využít obchodní dohody, rozvojovou pomoc a vízovou politiku k přinucení třetích zemí usnadnit deportace. Prolínání migrace a bezpečnosti je patrné ve slibu posílit výměnu informací mezi protiteroristickými a migračními orgány.

Do klubu této skupiny patří zástupci a zástupkyně TOP 09 a KDU, jejichž program byl zmíněn již výše. Aktuálně sem spadá i Hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Přemýšlí ale o změně frakce a možná by po volbách skončilo v RENEW (viz níže).

STAN ve své migrační politice klade důraz na bezpečnost, humanitární přístup a integraci migrantů. I STAN se chce soustředit na ochranu vnějších hranic EU a rychlou návratovou politiku pro neregulérní migranty. Chce také spolupracovat se třetími zeměmi na prevenci neregulérní migrace a zlepšení podmínek v zemích původu migrantů. Podle STAN je ale potřeba zajistit, aby byly naše hranice bezpečné, ale zároveň respektovat lidská práva.“ Je podle nich také potřeba rychlé a efektivní integrace těch, kteří v EU získají azyl, s cílem umožnit jim plnohodnotné zapojení do společnosti. Hnutí nicméně zastává názor, že neoprávněné žadatele a migranty bez povolení k pobytu bychom v ČR přijímat neměli. 

Aliance liberálů a demokratů pro Evropu / Alliance of Liberals and Democrats for Europe (ALDE) – aktuálně součástí skupiny Obnova Evropy / RENEW EUROPE 

V manifestu středopravicové a středové ALDE převažuje rámování migrace z perspektivy azylového řízení a uprchlictví. Na jednu stranu podporuje záchranné operace ve Středomoří a dává najevo, že porušování lidských práv na hranicích Evropy, by nemělo zůstat bez následků. Již však neupřesní, o jaké následky by mělo jít. Na druhou stranu, ALDE podporuje externalizaci ochrany hranic dohodami s třetími zeměmi s cílem „zastavit iregulární migraci“.

Aktuálně je členem této skupiny hnutí ANO Andreje Babiše. To ve svém programu rámuje téma migrace odmítnutím nedávno schváleného migračního paktu, který v několika bodech dezinterpretuje, byť v menší míře než třeba SPD. Na rozdíl od postoje skupiny ALDE, ANO přistupuje na rétoriku o „ilegálních migrantech“ a vágně vyzývá k dohodám s třetími zeměmi:

„Ilegální migraci musíme řešit mimo území Evropské unie dohodou s třetími zeměmi (zejména těmi na severu Afriky), pomocí lidem přímo v zasažených oblastech, bojem proti pašerákům lidí, jejichž lodě nesmějí vyplout, a také tím, že přestaneme podporovat různé neziskovky, které ve Středozemním moři fungují jako prodloužená ruka pašeráků.“

Kromě odlišné rétoriky zde oproti manifestu ALDE zcela schází byť jen zmínka o lidských právech migrantů a uprchlíků, což ovšem obecně odpovídá postoji, který ANO zastává již delší dobu. Zajímavé je, že ALDE je součástí skupiny RENEW EUROPE, která ve svých samostatných programových prioritách vyloženě varuje před populisty, kteří skrze témat migrace svou rétorikou přispívají k podněcování rasismu. Není možná divu, že pozice ANO ve frakci, kam by možná rády zamířily i další strany kandidující do Evropského parlamentu, je již nějakou dobu nejistá.

Strana Evropských socialistů / Party of the European Socialists (PES)

PES (středolevice) se snaží vyvážit respektování lidských práv a kontrolu hranic. Na jedné straně slibuje zavést společný systém řízení migrace a azylu založený na „solidaritě a sdílené odpovědnosti“ a vyzývá k realizaci tzv. migračního paktu EU prostřednictvím přístupu „zakotveného v respektu k lidským právům a lidské důstojnosti“. Řada organizací ale tento pakt kritizuje za to, jak legalizuje a upevňuje četné porušování práv, přičemž poskytuje jen malý prostor pro lidská práva a lidskou důstojnost. PES také volá po spravedlivých migračních postupech, včetně práva na právní pomoc, „bezpečných a legálních cest“, respektování práva na azyl a ochranu a „humánních a důstojných podmínkách přijetí“. Strana se staví proti „jakékoliv formě externalizace hranic EU“ a dále slibuje nikdy nekriminalizovat humanitární pomoc a podporovat evropskou misi pro pátrání a záchranu ve Středozemním moři. Manifest nakonec zahrnuje rychlou zmínku o „inkluzivních politikách pracovního trhu“ a „silnějších inkluzivních politikách“. Zároveň PES vyzývá k tomu, aby rozhodnutí o návratu byla prováděna „efektivně“, což v unijním politickém žargonu často znamená „rychlé deportace“, a k posílení vnějších hranic EU.

V této skupině dříve byli poslanci a poslankyně České strany sociálně demokratické (ČSSD), dnes Sociální demokracie (SOCDEM). Ta ve svém programu téma migrace zmiňuje jen velmi stručně:

Pokud jde o migraci, budeme klást hlavní důraz na integraci příchozích. Proto musí mít v otázce migrace hlavní slovo členské státy, jejichž občanů se přímo dotýká. EU musí zabránit zneužívání levné pracovní síly migrantů v rámci evropského pracovního trhu.”

Skupina Zelených a Evropské svobodné aliance / European Green Party (the Greens) a European Free Alliance (EFA)

Zelení v EP cílí na ukončení kriminalizace migrantů a humanitárních pracovníků na záchranných operacích. Jsou proti dohodám s třetími zeměmi, které by měly za cíl zastavit lidí mířící do Evropy. Vymezovali se proti novému paktu o migraci a azylu a volali po vytvoření „migračního kodexu“, který by umožnil poskytování víz pro sloučení rodiny a práci na různých úrovních kvalifikace. Volají také po spravedlnosti pro všechny pracovní migranty, uznání univerzálnosti pracovních práv a boji proti vykořisťování. Manifest této frakce dále vyzývá k zajištění dostupného všeobecného zdravotnictví a odstranění nerovností v oblasti zdraví, stejně jako k všeobecnému přístupu ke vzdělávání a péči v raném dětství pro všechny děti, „bez ohledu na jejich cestovní pas“. Je také jediným manifestem frakcí v EU Parlamentu, který vyjadřuje výslovnou podporu regionální kampani za legalizaci statusu lidí bez dokladů, kteří žijí dlouhodobě v EU.

V této frakci jsou aktuálně Pirátští europoslanci a europoslankyně a logicky by zde pravděpodobně zakotvili i Zelení. Oba programy těchto stran souzní s postoji této politické skupiny, která ve vztahu k migraci vychází z přístupu vnímajícím migraci skrze optiku dodržování práv. I v tomto případě jsou manifesty této frakce v lecčem odvážnější než programy stran na národní úrovni.

Česká pirátská strana (Piráti) zdůrazňuje „společné“ řešení migrace, aktivní řešení jejich příčin, ale i ochranu společné hranice. Jejich program se očividně snaží hledat kompromis. Najdeme zde apel na bezpečnost a přísnější kontroly, stejně jako zmínku o tom, že Piráti budou dbát na to, aby přístup k migrantům byl „v souladu se zásadami humanity“. Odmítají přerozdělování a kvóty, ale zároveň vidí jiné způsoby, jak „realizovat solidaritu“ při ochraně hranice. Poznámka, že Piráti „odmítají výzvy ke střílení lidí a potápění lodí“ smutně ilustruje, v jaké realitě žijeme. Taktéž se zasazují za jednotné podmínky pro pracovníky ze zahraničí.

„Systém pracovních povolení by měl být přehledný, rychlý a férový. Chceme zahraničním pracovníkům také umožnit co nejsnazší zapojení do běžného života a najít v Česku dlouhodobou perspektivu. Trváme ale na dodržování pracovně právních pravidel.“

Podobně přistupují k migraci i Zelení. I oni tvrdí, že v otázce migrace „potřebujeme celoevropskou spolupráci.“ Zdánlivě o něco větší důraz kladou na dodržování lidských práv a mezinárodního práva. Odmítají „stavění zdí, plotů, dohody s autoritářskými režimy nebo nechávání lidí na pospas smrti ve Středozemním moři.“ Kritizují současnou evropskou migrační politiku a nesouhlasí s tím, že nově dohodnutý balíček reforem bude fungovat. Plánují usilovat o jeho znovuotevření a zavedení jednoduchého, rychlého a důstojného azylového řízení. Zelení také zdůrazňují potřebu racionální diskuze o migraci a přiklání se k organizované migraci jako nezbytnosti pro řešení stárnoucí populace a zajištění dostatku pracovníků v Evropě, včetně veřejných služeb a zdravotnictví. Také se chtějí zasadit o rozšíření tzv. Modré karty EU a vzdělávání kvalifikovaných zahraničních pracovníků. 


Další kandidující strany bohužel nelze s jistotou zařadit do konkrétních frakcí Europarlamentu. I jejich programy ovšem naleznete na stránkách Programů do voleb.

Evropské volby se konají 7. a 8. června 2024. Více informací o tom, jak volit, najdete ZDE.

Nejnovější aktuality
Image by Mohamed Hassan from Pixabay

Jak se staví k tématu migrace jednotlivé frakce v Evropském parlamentu?

Téma migrace rezonuje evropskými volbami. Pokoušíme se přinést přehled toho, jak se toto téma propisuje do programů jednotlivých stran ČR a jak koresponduje s přístupem frakcí, do kterých jejich europoslanci a europoslankyně spadají, nebo by spadali v případě zvolení.

Jak bojovat s ekonomickým násilím?

Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE) se v jedné ze svých posledních zpráv zaměřil na problematiku ekonomického násilí. Prezentuje důležitá data a praktická doporučení pro ochranu žen, včetně migrantek a uprchlic, zakoušejících tuto mnohdy na první pohled neviditelnou formu násilí. Jak může EU a její členské státy podpořit potírání ekonomického násilí a jak lépe chránit oběti?

Istanbulská úmluva neprošla Senátem ČR. Co více udělat pro její přijetí?

Senát začátkem roku 2024 po zhruba sedmi hodinách jednání neschválil Istanbulskou úmluvu. Hledání cesty k lepší ochraně proti genderovému násilí ale pokračuje.

Integrace uprchlíků z Ukrajiny v ČR: Výzvy a pokroky pod drobnohledem

Přinášíme stručný přehled několika oblastí integrace ukrajinských uprchlíků v ČR na základě aktuálních dat.

Důležitá hlasování v Evropském parlamentu a jejich dopad na uprchlíky a další migranty

V dubnu 2024 prošlo Evropským parlamentem hned několik legislativních opatření, která se dotknou životů neregulérních migrantů a migrantek. Jako členové sítě PICUM přinášíme rozšířený překlad jejich shrnutí.

Lokální integrace v praxi: Městská část Praha 3

Samosprávy a jednotlivý aktéři na lokální úrovni hrají v realizaci integrace důležitou roli a jsou pro její úspěch nepostradatelní. Jsou s migranty v blízkém kontaktu, mají lepší přehled o jejich potřebách, konkrétní opatření pak mohou nastavovat flexibilněji a adresněji než stát, jemuž navíc mohou přinášet cenné podněty z „terénu“. Jak to funguje v praxi si můžeme ukázat na příkladu MČ Praha 3.

Evropský parlament schválil pakt o migraci a azylu

Ve středu 10. 4. 2024 schválil Evropský parlament tzv. pakt o migraci a azylu – kontroverzní balíček devíti opatření, které mají být reformou společné evropské migrační a azylové politiky.

Uprchlíci a migranti na českém trhu práce: Prekarizace, zneužívání a nutnost systémových změn

V posledních letech se Česká republika potýká s rostoucími výzvami v oblasti pracovní migrace, které zintenzivnila nedávná válka na Ukrajině. Články a analýzy na naší webové stránce naznačují, že uprchlíci a migranti čelí na českém trhu práce značným nerovnostem a porušování pracovních práv, zejména v agenturním zaměstnávání. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a je naléhavě potřeba zlepšit regulace a posílení ochrany práv migrantů.

Revize Strategie rovnosti žen a mužů 2021+ v kontextu tématu migrace

Během září 2023 Odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády České republiky spustil první aktualizaci Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2023. Součástí byla veřejná konzultace v podobě online formuláře a navazující kulaté stoly ke konkrétním kapitolám Strategie.

Dva roky integrace uprchlíků z Ukrajiny: účinná podpora a potřeba dlouhodobé perspektivy

Migrační konsorcium uspořádalo 20. února 2024 tiskovou konferenci, aby reflektovalo dva roky integrace ukrajinských uprchlíků z pohledu nevládních organizací.

Zastavme nelidskost na hranicích Evropy

Lidskoprávní organizace napříč Evropou volají v kampani Stop the Inhumanity at Europe’s Borders po zastavení nelidského zacházení s uprchlíky, žadateli o azyl a dalšími migranty na hranicích Evropy.

Sledujeme vývoj okolo evropského paktu o migraci a azylu

Zástupci Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu se v prosinci po dlouhém procesu většinově shodli na podobě tzv. migračního paktu. Ačkoliv jednání ještě nejsou zcela u konce a pakt musí projít ještě jedním kolem schvalování, došlo nejspíš k finální dohodě.

(ilustrativní obrázek byl vytvořen umělou inteligencí)

Kontroly na hranicích nic nevyřeší. Je třeba hledat legální cesty migrace.

V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.

Čtyři z pěti ukrajinských dětí a mladistvých mají od září zajištěné vzdělávání. Přetrvávají ale problémy s integrací do českých kolektivů.

Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.

Situace uprchlíků z Ukrajiny ve stínu Lex Ukrajina 5

Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.

Válka na Ukrajině politickou debatu o migraci na evropské úrovni příliš neovlivní

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.

Děti cizinci s dlouhodobým pobytem budou mít vstup do veřejného zdravotního pojištění

Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.

Azylová politika EU trpí zavedenou praxí systematického porušování práv uprchlíků

Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.

Jaká je situace žáků z Ukrajiny na českých školách?

Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.

SIMI shrnuje rok 2022 v datech

Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.

Jakým směrem by se měla ubírat další pomoc ukrajinským uprchlíkům

V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.

Novela lex Ukrajina nebere v potaz právo na analog a je v rozporu se směrnicí o dočasné ochraně a judikaturou SDEU

Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR jako připomínkové místo k lex Ukrajina IV 

Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.

Je nutné se soustředit na vytváření legálních migračních cest a možností přesídlení.

V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.

Z Ruska prchají statisíce lidí před mobilizací. Evropské státy řeší, zda by prchající Rusové měli být označeni za uprchlíky.

Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.

Češi jsou i během energetické krize ochotní pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Jejich ochota nadále pomáhat však klesá.

Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.

Společná evropská azylová politika v podstatě nefunguje, omezuje se na zastrašování a neúčinnou ochranu hranic

Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.

Iniciativa hlavák na Hlavním nádraží v Praze (foto Petr Souček @petr_soucek_)

Evropské státy by měly mezinárodní právo dodržet a uprchlíkům ze Sýrie ochranu poskytnout.

Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).

Vydáváme doporučení k aktuální situaci okolo podávání žádostí o humanitární dávku pro držitele dočasné ochrany

Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.

Úspěchy a limity zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny

Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.

Vietnamští dělníci necháni napospas zprostředkovatelům

Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.

Nevládní organizace poskytly pomoc a podporu během zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny více než milionu osob

Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.

Máme informace z terénu i know-how, ale není, jak je předat, říkají nevládní organizace řešící migraci

Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.

Data v migraci: Počty uprchlíků z Ukrajiny

Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.

Počty Ukrajinců v ČR i ve světě

Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.

Mezinárodní migrace v nekompletních datech

Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.

Mezinárodní právo je jasné, Polsko má uprchlíkům pomoct, říká Magda Faltová

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.

Vyzýváme Polsko, aby prokázalo solidaritu s lidmi na polsko-běloruské hranici

Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.

Novela zákona o pobytu cizinců splnila jen zlomek očekávání

Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.

Trendy v zahraniční zaměstnanosti a (ne)rovný přístup na trh práce v České republice

Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.

Systémové potíže statistických dat o migraci

Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.