Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.
Výzkum shrnuje, že valná většina (94 %) dětí ve věku 6 až 16 let se měla ke konci uplynulého školního roku účastnit výuky na českých základních školách. V případě studentů ve středoškolském věku (15 až 17 let) byla účast znatelně nižší (53 %).
Specifická je situace u předškolního vzdělávání. Deklarovaná účast dětí na MŠ je 69 % a je znatelně nižší než u českých předškoláků. Výzkum tento poznatek dává do souvislosti s problémy rodičů si najít práci a s velikostí jejich příjmů. Právě ty se jeví významně ovlivňovat účast dětí ve školkách.
„Rodiče 45 % dětí ve věku 0–5 let nevyužívají žádné služby péče či předškolní vzdělávání.“
Právě na toto zjištění také výzkum navazuje ve svých doporučením směrem ke stakeholderům, kdy zdůrazňuje nutnost předškolní vzdělávání podporovat. Nedostatek míst v MŠ je v Česku dlouhodobě velkým celospolečenským tématem. Jak poznamenává ředitelka SIMI Magda Faltová ve článku pro Deník.cz, pro Ukrajince je tato situace problematická také kvůli výuce češtiny.
Další poznatky výzkumu PAQ Research souvisejí s očekávanou situací po začátku nového školního roku.
„Celkem 80 % dětí ve věku 3–17 let má zajištěné vzdělávání na školní rok 2023/2024, 11 % rodičů dětí ale v červnu dosud nevědělo, zda děti do nějaké školy v září nastoupí. U dětí ve středoškolském věku nemělo zajištěno vzdělávání v české škole 31 % dětí (6 % nepřijali, 12 % se vůbec nehlásilo a 13 % nevědělo).“
Právě proto výzkum s ohledem na účast ve vzdělávání doporučuje také soustředit se na zvyšování informovanosti ohledně kapacit a možností škol a školek. Mezi další doporučení patří také podpora a rozšiřování působení ukrajinských asistentů pedagoga, pomoc se začleněním ukrajinských žáků do běžných tříd a posilování bezpečného klimatu ve třídách.
Podle informací od rodičů roste počet žáků, kteří mluví plynně česky (19 %). Značná část dětí se ale česky učí mimo školu a dokonce od předchozího šetření PAQ mírně klesl podíl žáků, kteří se učí ve škole češtinu jako druhý jazyk. Nízká také je intenzita, se kterou se žáci češtinu učí (méně než 5 hodin týdně). Na základě zjištění výzkumu lze tedy doporučit obecnou podporu a rozšiřování výuky češtiny jako druhého jazyka na školách a rozšiřování mimoškolních variant jazykového vzdělávání v češtině.
Jak poznamenává jedna z autorek výzkumu Martina Kavanová v rozhovoru pro Aktuáně.cz, čeština zůstává i jednou z hlavních bariér pro zapojení Ukrajinců na českých středních školách. Situaci středoškoláků vidí jako velký problém i ředitelka SIMI Magda Faltová:
„Středoškoláky vnímáme jako nejrizikovější skupinu. Střední školy jsou hodně plné, protože nastupovaly silné ročníky. Vstup Ukrajinců je složitý, neboť zvýhodnění kvůli menší znalosti češtiny je malé.“
„52 % dětí ve věku 4–17 let není podle rodičů dobře začleněno do českých kolektivů a čtvrtina nemá žádné české kamarády.“
V oblasti integrace do českých kolektivů byl dle výzkumu v posledních měsících nejmenší posun. Jiná než jazyková integrace dětí a mladistvých je i ze zkušeností nevládních organizací poměrně opomíjenou oblastí.
Magda Faltová ve výše citovaném článku na Deník.cz udává data do kontextu:
„Někteří ukrajinští žáci sice chodí do české školy, ale už se s nimi nijak speciálně nepracuje. Jsou školy, které se vzděláváním cizinců nemají zkušenosti, některé vidí v jejich integraci jen práci navíc a nechtějí ji dělat.“
Na základě dat lze tedy doporučit další rozšiřování volnočasových aktivity a aktivní vyhledávání ohrožených skupin mladistvých, včetně poskytování následné terapeutické pomoci.
Je důležité poznamenat, že jelikož sběr dat probíhal v průběhu června, ještě se na něm nepodepsaly dopady související s novelou Lex Ukrajina, na které na tomto webu dlouhodobě upozorňujeme.
Více o výzkumu a jeho závěrech a doporučeních najdete ZDE.
V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.
Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.
Přinášíme další stručné shrnutí mediálního pokrytí vývoje situace okolo změn v zákoně Lex Ukrajina.
Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.
Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.
Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.
Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.
Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.
V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.
Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.
Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.
V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.
Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.
Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.
Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.
Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).
Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.
Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.
Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.
Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.
Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.
Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.
Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.
Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.
Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.
Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.
Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.