V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.
V Česku, Polsku, Rakousku, Německu i Slovensku byly opět zavedeny na hranicích dočasné kontroly. Oficiálním důvodem je větší počet lidí přicházejících do oblasti střední a východní Evropy tzv. balkánskou trasou. Ředitelka SIMI Magda Faltová v interview pro ČRo Plus dodává, že ne vždy musí být kontroly přímo odpovědí na nárůst počtu migrantů překračujících hranice, ale mohou být jen politickým gestem. To může být založené na iracionálním strachu z migrace jako takové a nahrávat populistickým tendencím. Nehledě na to, že zavedení kontrol počet příchozích nezmění, jen je donutí použít jinou trasu nebo je pozdrží na cestě.
„Společná azylová politika je v krizi a nemá společné řešení. Proto nastupují řešení partikulární, která nejsou řešeními v pravém smyslu, ale zátarasou a dlouhodobě nemohou být tou odpovědí. Možná kdyby se více sil napřelo do hledání společných postojů a směřovalo se k větší ochraně a humanizaci celého systému, byly by možná výsledky pozitivnější.“
V rozhovoru se hovoří i o neexistenci legálních cest migrace do Evropy „Ve chvíli, kdy lidé nemají legální způsob, tak půjdou tím nelegálním.“ Ani v případě lidí, kteří migrují, aby se dostali za svými rodinnými příslušníky, není často způsob, jak se do Evropy dostat a nemuset se obracet na převaděčské sítě.
„Musíme hledat cesty tak, aby lidé mohli přicházet legálně. Abychom věděli, kdo přichází na dané území. Aby lidé měli i jinou možnost než využít té nelegální migrace. Pak bude i jednoduší lidi odmítat a vracet.“
Na tento problém celoevropské migrační politiky upozorňují nevládní organizace již dlouhodobě. Na této stránce jsme o něm již několikrát psali (např. v kontextů rozhovorů s Martinem Rozumkem ZDE a ZDE) Magda Faltová doplňuje, že migrace je přirozená a „nelze jí zabránit“. Strategie opevňování hranic a „použití síly“, o které mluví třeba Robert Fico, je ve velké míře neefektivní, nákladné, a hlavně jen prohlubuje utrpení lidí, kteří do Evropy přicházejí. Magda Faltová k tomu dodává:
„Co znamená použití síly? Znamená to, že budeme potápět lodě s lidmi ve Středozemním moři? Že budeme střílet lidi na hranicích? Do Řecka v tomto roce přijelo 24 procent dětí, tak o čem se tu bavíme? Máme mezinárodní závazky, a pokud lidská práva něco znamenají, nelze použít sílu proti lidem, kteří hledají ochranu.“
Přesto je právě větší sekuritizace stále součástí evropských politik. S ní souvisí např. i externalizace řízení na území zemí mimo EU. Právě její podpora je jednou z součástí nového evropského migračního paktu. Magda Faltová také v rozhovoru v kontextu evropského paktu kritizuje omezení možností právní pomoci. Kritické shrnutí všeho zásadního k paktu lze najít na stránkách European Council on Refugees and Exiles. Když byl návrh paktu zveřejněn, tak Migrační konsorcium vydalo v rámci projektu Usilujeme o férovou migrační politiku obsáhlé stanovisko k nejzásadnějším bodům.
Magda Faltová také v rozhovoru naráží na srovnání se zkušeností s přijetím ukrajinských uprchlíků během posledních dvou let, která ukazuje dvojí metr, kterým Evropa k migraci přistupuje. „Středoevropské země jsou schopné přijmout statisíce lidí a systém se nezhroutil, přestože byl plánován na přijetí 5000 lidí. A tady (v případě lidí přicházejících tzv. balkánskou trasou, pozn. ed.) jde o pár stovek, z nichž většina tranzituje.“ Přestože kapacity států EU jsou vytížené reakci na příchod ukrajinských uprchlíků, nemělo by to znamenat, že neposkytneme pomoc lidem, kteří na ní mají nárok.
Celý rozhovor doprovodným článkem můžete nalézt ZDE nebo si jej můžete poslechnout ve svých podcastových aplikacích.
V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.
Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.
Přinášíme další stručné shrnutí mediálního pokrytí vývoje situace okolo změn v zákoně Lex Ukrajina.
Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.
Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.
Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.
Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.
Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.
V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.
Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.
Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.
V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.
Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.
Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.
Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.
Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).
Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.
Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.
Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.
Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.
Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.
Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.
Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.
Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.
Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.
Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.
Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.