Kontroly na hranicích nic nevyřeší. Je třeba hledat legální cesty migrace.
V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.
V Česku, Polsku, Rakousku, Německu i Slovensku byly opět zavedeny na hranicích dočasné kontroly. Oficiálním důvodem je větší počet lidí přicházejících do oblasti střední a východní Evropy tzv. balkánskou trasou. Ředitelka SIMI Magda Faltová v interview pro ČRo Plus dodává, že ne vždy musí být kontroly přímo odpovědí na nárůst počtu migrantů překračujících hranice, ale mohou být jen politickým gestem. To může být založené na iracionálním strachu z migrace jako takové a nahrávat populistickým tendencím. Nehledě na to, že zavedení kontrol počet příchozích nezmění, jen je donutí použít jinou trasu nebo je pozdrží na cestě.
„Společná azylová politika je v krizi a nemá společné řešení. Proto nastupují řešení partikulární, která nejsou řešeními v pravém smyslu, ale zátarasou a dlouhodobě nemohou být tou odpovědí. Možná kdyby se více sil napřelo do hledání společných postojů a směřovalo se k větší ochraně a humanizaci celého systému, byly by možná výsledky pozitivnější.“
V rozhovoru se hovoří i o neexistenci legálních cest migrace do Evropy „Ve chvíli, kdy lidé nemají legální způsob, tak půjdou tím nelegálním.“ Ani v případě lidí, kteří migrují, aby se dostali za svými rodinnými příslušníky, není často způsob, jak se do Evropy dostat a nemuset se obracet na převaděčské sítě.
„Musíme hledat cesty tak, aby lidé mohli přicházet legálně. Abychom věděli, kdo přichází na dané území. Aby lidé měli i jinou možnost než využít té nelegální migrace. Pak bude i jednoduší lidi odmítat a vracet.“
Na tento problém celoevropské migrační politiky upozorňují nevládní organizace již dlouhodobě. Na této stránce jsme o něm již několikrát psali (např. v kontextů rozhovorů s Martinem Rozumkem ZDE a ZDE) Magda Faltová doplňuje, že migrace je přirozená a „nelze jí zabránit“. Strategie opevňování hranic a „použití síly“, o které mluví třeba Robert Fico, je ve velké míře neefektivní, nákladné, a hlavně jen prohlubuje utrpení lidí, kteří do Evropy přicházejí. Magda Faltová k tomu dodává:
„Co znamená použití síly? Znamená to, že budeme potápět lodě s lidmi ve Středozemním moři? Že budeme střílet lidi na hranicích? Do Řecka v tomto roce přijelo 24 procent dětí, tak o čem se tu bavíme? Máme mezinárodní závazky, a pokud lidská práva něco znamenají, nelze použít sílu proti lidem, kteří hledají ochranu.“
Přesto je právě větší sekuritizace stále součástí evropských politik. S ní souvisí např. i externalizace řízení na území zemí mimo EU. Právě její podpora je jednou z součástí nového evropského migračního paktu. Magda Faltová také v rozhovoru v kontextu evropského paktu kritizuje omezení možností právní pomoci. Kritické shrnutí všeho zásadního k paktu lze najít na stránkách European Council on Refugees and Exiles. Když byl návrh paktu zveřejněn, tak Migrační konsorcium vydalo v rámci projektu Usilujeme o férovou migrační politiku obsáhlé stanovisko k nejzásadnějším bodům.
Magda Faltová také v rozhovoru naráží na srovnání se zkušeností s přijetím ukrajinských uprchlíků během posledních dvou let, která ukazuje dvojí metr, kterým Evropa k migraci přistupuje. „Středoevropské země jsou schopné přijmout statisíce lidí a systém se nezhroutil, přestože byl plánován na přijetí 5000 lidí. A tady (v případě lidí přicházejících tzv. balkánskou trasou, pozn. ed.) jde o pár stovek, z nichž většina tranzituje.“ Přestože kapacity států EU jsou vytížené reakci na příchod ukrajinských uprchlíků, nemělo by to znamenat, že neposkytneme pomoc lidem, kteří na ní mají nárok.
Celý rozhovor doprovodným článkem můžete nalézt ZDE nebo si jej můžete poslechnout ve svých podcastových aplikacích.
