Ubytovny se staly dočasným domovem pro mnoho ukrajinských uprchlíků, kteří se potýkají s problémy při hledání nájemního bydlení. Tento článek zkoumá současné podmínky života na ubytovnách a výzvy, kterým obyvatelé čelí, včetně vysokých nákladů a nedostatku volných míst.
Aktualizováno 1 listopadu, 2024
“Pocházím z města, které je hned vedle fronty. Opravdu se nemám kam vrátit. Žiju teď v Praze na ubytovně sama se svým osmiletým synem,” řekla nám Oksana, když jsme se s kolegy ze Sdružení pro integraci a migraci vypravili do jedné z pražských ubytoven na okraji města a zeptali se jí na její situaci.
I přesto, že Praha je poměrně dobře propojená městskou hromadnou dopravou, tak cesta do této ubytovny nebyla příliš jednoduchá. Ubytovna se nachází poměrně daleko od zastávky metra nebo tramvaje. Je to vzdálenost, kterou dospělý ujde sice bez problémů, ale pro dítě nebo seniora se může jednat o cestu až dobrodružnou částečně mezi staveništěm, sklady a městskou zelení.
Zatímco většina ukrajinských uprchlíků již v České republice pracuje a bydlí v nájemním bydlení, stále významná část z nich zůstává na ubytovnách. Mohli bychom si myslet, že ubytovny jsou levnější variantou pro bydlení, nicméně není to tak vždy. Na jedné z ubytoven na pražském sídlišti je cena za dospělého 9300 korun a za dítě do šesti let 5400 korun. Pokud jste matka samoživitelka, tak jenom za ubytování zaplatíte 14 700 korun. Rodina s dvěma dětmi by pak už zaplatila téměř 30 000 korun za pokoj na ubytovně, kde nemají ani samostatnou koupelnu a kuchyň. Samozřejmě se najdou i levnější ubytovny, jako například ta, kde bydlí Oksana, nicméně na té a téměř všech podobných není žádné volné místo. A zároveň většina ubytoven s odkazem na sezónní pracovníky neubytuje matku s dětmi. Nalézt pak bezbariérovou ubytovnu je téměř nemožné.
Celkem se v Praze nachází desítky ubytoven, které jsou stále ještě důležitou variantou ubytování pro ukrajinské uprchlíky. Některé jsou maličké, kde jsou pouze čtyři lidé, některé jsou naopak téměř až institucí, kde i po dvou letech války nachází útočiště až na dvě stě lidí. Jedná se o mladé, staré, děti, celé rodiny, matky samoživitelky, ale například i prarodiče, kteří jsou zde s vnoučaty sami, protože rodiče dětí zůstali na Ukrajině.
I přesto, že do školy stále nechodí všechny ukrajinské děti ve věku povinné školní docházky, tak většina z nich ano, což je velice dobrá zpráva i proto, že docházení dětí do škol a školek matkám mimo jiné značně usnadňuje zapojení na trh práce. Nicméně ani škola není vždy dostačující, aby se matky samoživitelky mohly vrátit do práce a zvýšily tak možnost odstěhování se z ubytoven a následné zlepšení jejich situace.
“Můj syn chodí do druhé třídy, je mu osm a každý den ho musím vyzvedávat ze školy, protože sám ještě přijít nemůže. Škola je docela daleko, musíme jezdit tramvají a přecházet hlavní silnice. Pokud se opozdím, tak musím zaplatit sto korun pokutu za každých deset minut. Nenazývají to samozřejmě pokuta – je to odměna pracovníkovi družiny za práci přesčas,” říká Oksana ve své odpovědi na otázku, jestli pracuje a dodává:
“Kvůli synově škole nemůžu pracovat na plný úvazek. A pokud budu pracovat na částečný úvazek, tak přijdu o pomoc od státu a ve výsledku budu mít ještě méně peněz, než kdybych nepracovala, protože na částečný úvazek si nevydělám dostatek peněz, abych mohla všechno zaplatit.”
Je nutné podotknout, že toto samozřejmě neřeší pouze matky samoživitelky z Ukrajiny, jedná se o problém systému, kdy ženy s dětmi, ať už malými nebo staršími často řeší, že práci na plný úvazek není možné zvládnout, pokud nemají prarodiče, kteří by mohli pomoci. Částečné úvazky jsou pak v České republice stále nejsou tak běžné nebo jsou málo placené.
V případě ukrajinských uprchlíků se pak jakýkoliv výdělek ze zaměstnání odečítá z humanitární dávky. Ženě s dítětem se tak vyplatí pracovat, pouze pokud si vydělá okolo 20 000 korun. Oksana je tak nucená, jak sama říká projídat úspory. “Dostávám podporu 7300 korun, z toho zaplatím 6000 korun za ubytovnu za mě, synovi platí ubytování zatím stát. Na měsíc mi zůstane 1300 korun. To ale samozřejmě nepokryje všechny náklady a musím brát z úspor.”
Ač to vypadá, že přechod do nájemního bydlení se částečně daří, tak ta malá část z lidí, kteří si nájemní bydlení dovolit nemohou, má velice závažné problémy. A nejde pouze o matky na rodičovské dovolené. V jedné z dalších ubytoven na pražském sídlišti se naši sociální pracovníci setkali s rodinami s malými dětmi, které se nacházely v podobné situaci. Dále i s onkologickými pacienty, kteří se ale mezi zranitelné nepočítají a to přesto, že pracovat často nemohou. Poté například se seniory staršími sedmdesáti let nebo naopak s lidmi v předseniorním věku, kteří si ale zaměstnání hledají velice obtížně.
Senioři se totiž mezi zranitelné skupiny počítají až od 65 let. Ti z nich, kteří žijí sami mají však na život méně než existenční minimum, což je 3130 korun na měsíc. Existenčním minimem se pak rozumí minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
Paní Aleně je 67 let a podle věku se řadí mezi zranitelné. Žije sama, platí si jedno místo na ubytovně, tj. 9300 korun měsíčně. Jde o nejdražší ubytovnu v Praze, kde bydlí několik set ubytovaných uprchlíků. Při předpokádaném zvýšení započitatelných nákladů bude v rámci humanitární dávky dostávat 6000 + 4860, tj. 10860 korun. 6000 korun je dávka pro zranitelné osoby a 4860 dávka vypočítaná podle věku. Po uhrazení nájmu jí na výdaje zbyde 1560 korun, což není ani polovina výše zmíněného zákonného existenčního minima.
Ti, kterým je třeba 64 let a nemají dostatečně velké zdravotní problémy, aby se počítali mezi zranitelné osoby, a zároveň práci v České republice s největší pravděpodobností nezískají, potom dopadnou ještě hůře a je možné, že si ani nebudou moci zaplatit ubytování.
Na jiné ubytovně na stejném sídlišti je situace ještě závažnější, protože není jisté jaké budou podmínky od září a zda nebude zdražovat. Ubytovaní se tuto informaci dozvěděli až od nás, protože majitel s nimi nekomunikuje dostatečně a má povinnost je informovat o změně smlouvy pouze dva týdny dopředu. Představa, že si sedmdesát až osmdesátileté důchodkyně z Ukrajiny za dva týdny najdou jiné bydlení, které by mohly samy zaplatit, pokud by se ubytování na jejich ubytovně zdražovalo, je skoro nemožná.
Julia, která bydlí na jedné z dalších ubytoven, kterou jsme navštívili, i se svojí vnučkou, jejíž rodiče zůstali na Ukrajině, se rozhodla na Ukrajinu vrátit. Nepředvídatelnost situace a strach, že situaci sama s vnučkou nezvládne, jelikož je sama v důchodovém věku, byly pro Juliu větší bariérou než strach z návratu do země ve válečném stavu. Julia není jediná naše klientka, která takto uvažuje. A to i přesto, že většina z našich klientek v seniorním věku pochází z východní Ukrajiny z oblastí Donětsku, Charkova nebo Toretska.
Ideální by samozřejmě bylo, kdyby všichni lidé mohli důstojně bydlet v nájemním bydlení a pracovat. Že se tak stane je ale téměř nemyslitelné. Pro mnoho lidí je nájemní bydlení stále nedostupné. A ne vždy proto, že by si bydlení nemohli zaplatit. Často bydlení najít nemohou, protože jim ho nikdo nechce pronajmout.
Potýkají se s jazykovou bariérou, nedůvěrou Čechů pronajímat bydlení “cizincům”, v mnoha případech také digitální bariérou. Mluvíme zde například o ukrajinských seniorech, u kterých nelze předpokládat, že si bydlení dokáží samostatně najít na internetu. Nehledě na to, že nájemní bydlení je náročné sehnat i pro české seniory.
Situace na ubytovnách je pak také složitá a mění se často z týdne na týden. Některé jsou dlouhodobě poměrně drahé, na levnějších nejsou místa, případně se nachází mimo Prahu, nebo jsou pouze pro sezónní pracovníky a nemohou ubytovat ženy s dětmi.
Víme, že stát přestane platit ubytování zranitelným osobám a místo toho bude vyplácena humanitární dávka. Ve středu 17. 7. 2024 pak vláda schválila výši započitatelných nákladů na bydlení, tj jedna část humanitární dávky, která bude pro zranitelné osoby činit 6 000 korun měsíčně a pro ostatní osoby s dočasnou ochranou 4 000 korun měsíčně. Samozřejmě, pokud ale lidé budou vydělávat, tak jakýkoliv příjem, i ten z Ukrajiny se od pomoci odečítá. Jak už bylo zmíněno výše, např. onkologičtí pacienti, nebo lidé v předseniorním věku, se mezi zranitelné osoby nepočítají. Ti tak dostanou 4000 korun a k tomu 3130 korun, což je existenční minimum. Dohromady tak budou mít 7130 korun a z toho není v mnoha případech možné zaplatit ani ubytování.
Připomínáme, že zranitelných osob a těch, kteří si nájemní bydlení a ani bydlení na ubytovnách nebudou moci od září dovolit platit, nebudou desetitisíce. Bude se nejspíš jednat o stovky lidí. Nicméně pro tyto stovky lidí se bude jednat o nepřekonatelné nesnáze. Někteří z nich se nejspíš vrátí na Ukrajinu, stejně jako Julia se svojí vnučkou. Někteří se ale nemají kam vrátit, jako Oksana, která pochází z malého města, kde probíhají boje. Ve světle toho, že jak ukazují data, ukrajinští uprchlíci se státnímu rozpočtu už “vyplatili” a přispěli do něj více než kolik se vyplatilo na dávkách, by bylo přinejmenším morální těmto lidem, kteří mohou od září skončit na ulici, pomoci a hlavně s nimi i komunikovat možnosti pomoci.
A to i z toho důvodu, že Česká republika má samozřejmě také mezinárodní závazky, které plynou z udělování dočasné ochrany. Podle předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalamouna Česká republika dostatečně nezajišťuje plnění povinností vyplývající z našich mezinárodních závazků. K této situaci ve svém stanovisku uvádí: “[Č]ástky ve výši započitatelných nákladů na bydlení resp. ubytování v rámci humanitární dávky vůbec neodpovídají reálným cenám za bydlení na ubytovnách, natož v bytech.” Navrhovaným zpřísněním podmínek ve spojení s úpravou humanitární dávky “není dostatečně zajištěno splnění povinnosti, která pro Českou republiku vyplývá z čl. 13 odst. 1 směrnice 2001/55/ES, tj. zajistit osobám požívajícím dočasné ochrany možnost přiměřeného ubytování, nebo v případě potřeby zajistí poskytnutí prostředků k obstarání ubytování.”
(Všechna jména jsou změněna)
Článek vznikl v rámci projektu Učíme se spolu 2024, který realizuje Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s. za finanční podpory Magistrátu hl. m. Prahy.
Česká republika nadále upravuje podmínky pro ubytování ukrajinských uprchlíků. Od 1. září 2024 již zranitelné osoby, mezi které patří matky s dětmi do 6 let, těhotné ženy, senioři nad 65 let, osoby se zdravotním postižením a jejich pečovatelé, nemají nárok na bezplatné ubytování, ale mohou žádat o příspěvek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že více než 122 tisíc ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou se již začlenilo na český trh práce. Uprchlice Veronika Samová, maminka čtyřletého dítěte ze Záporoží, k nim však nepatří. Novela zákona Lex Ukrajina VI ji zastihla právě ve chvíli, kdy její dcera začala docházet na několik hodin denně do české školky, aniž by rozuměla jedinému slovu česky. Navzdory tomu se Veronice podařilo přestěhovat do komerčního bydlení, které vyšlo dokonce levněji než placené ubytování v nevyhovujících podmínkách ubytovny.
Podle jednoho z pozměňovacích návrhů k Lex Ukrajina 7 by se Rusové žádající o české občanství museli nejdřív vzdát toho ruského. Cílem má být reakce na bezpečnostní riziko, které mají ruští občané pobývající na území ČR představovat. Je ale nasnadě se ptát, nakolik opatření přispěje ke zvýšení bezpečnosti ČR a nakolik pouze zkomplikuje život potenciálně všem Rusům v ČR, kteří se v nejednom případě staví proti putinovskému režimu.
Na začátku tohoto měsíce byla vládou ČR schválena upravená podoba Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030. Tým Odboru rovnosti žen a mužů na aktualizaci Strategie pracoval více než rok. Prostřednictvím veřejných konzultací, expertních kulatých stolů a meziresortního připomínkového řízení se na ní podíleli zástupkyně a zástupci veřejné správy, akademického a neziskového sektoru nebo byznysu. Sdružení pro integraci a migraci se podílelo na velké části těchto aktivit. Co nového Strategie přinese?
Tři roky uplynuly od dramatické evakuace afghánských spolupracovníků české armády z Kábulu, která proběhla na poslední chvíli pod tlakem rychle se měnící situace v zemi. Česká republika tehdy přijala desítky tlumočníků a jejich rodin, kteří byli v ohrožení života kvůli spolupráci s českými ozbrojenými silami. Někteří tlumočníci se ale do evakuačních letů nedostali. Ohlížíme se za touto dramatickou situací a doplňujeme o informaci, jak se rodinám tlumočníků daří dnes.
“Krize bydlení” je sousloví, které se ve veřejném diskurzu objevuje stále častěji. Za posledních několik let nájmy v Praze vystoupaly na téměř stejnou nebo i úplně stejnou úroveň jako v západních velkoměstech, zatímco platy jsou stále výrazně nižší. Jak tato situace dopadá na uprchlíky a další migranty?
České školství čelí rostoucí potřebě podpory duševního zdraví, zejména u dětí zasažených válečným konfliktem. Zatímco u českých dětí trpí psychickými problémy jedno z osmi, mezi ukrajinskými dětmi s dočasnou ochranou je to každé druhé dítě. Tento článek se zaměřuje na důležitost integrace těchto dětí do českých škol, roli ukrajinských asistentů pedagoga a výzvy, které čekají školy po ukončení jejich financování.
Nedostatečná jazyková podpora pro žáky s odlišným mateřským jazykem v českých školách vážně ohrožuje jejich integraci a vzdělávání. Nové průzkumy odhalují, že mnoho těchto dětí nemá přístup k nezbytné výuce češtiny, což zhoršuje jejich šance na úspěšné začlenění do školního kolektivu i širší společnosti.
Opevněné hranice EU s Běloruskem se staly smrtící pastí pro stovky uprchlíků a dalších migrantů, kteří zde za nelidských podmínek uvízli. Nový report dokumentuje úmrtí ke kterým na východní hranici EU došlo a kritizuje pokračující porušování lidských práv, k němuž nadále dochází za tichého přihlížení evropských zemí.
Nájemná práce v domácnostech je často přehlížená oblast, zejména ve střední a východní Evropě (CEE). Je to ale práce jako každá jiná, a proto musí pracovnicím/íkům přinášet i stejné jistoty.
Neziskové organizace dlouhodobě upozorňují na to, že je v Česku stále velký počet nescholarizovaných žáků, z velké části se jedná o žáky s migrační zkušeností. Například organizace Meta odhaduje počet nescholarizovaných žáků-cizinců až na 14 tisíc, jedná se ale pouze o odhad vypočítaný z dostupných dat MŠMT a MV ČR. Podle statistického odhadu PAQ Research se jedná z velké části o žáky s dočasnou ochranou z Ukrajiny.
Ubytovny se staly dočasným domovem pro mnoho ukrajinských uprchlíků, kteří se potýkají s problémy při hledání nájemního bydlení. Tento článek zkoumá současné podmínky života na ubytovnách a výzvy, kterým obyvatelé čelí, včetně vysokých nákladů a nedostatku volných míst.
Jen před pár dny v Česku skončil školní rok 2023/2024.V SIMI jsme se rozhodli za ním ohlédnout, abychom se podívali na to, jak se českému vzdělávacímu systému daří integrovat žáky s odlišným mateřským jazykem. Nyní se tak budeme věnovat zhodnocení současné situace a výzvám do budoucnosti.
Evropské volby v roce 2024 představují zásadní okamžik pro budoucnost migrační politiky. Situace na evropských hranicích je nadále kritická a výsledek těchto voleb by mohl mít hluboký dopad na životy milionů lidí.
Téma migrace rezonuje evropskými volbami. Pokoušíme se přinést přehled toho, jak se toto téma propisuje do programů jednotlivých stran ČR a jak koresponduje s přístupem frakcí, do kterých jejich europoslanci a europoslankyně spadají, nebo by spadali v případě zvolení.
Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE) se v jedné ze svých posledních zpráv zaměřil na problematiku ekonomického násilí. Prezentuje důležitá data a praktická doporučení pro ochranu žen, včetně migrantek a uprchlic, zakoušejících tuto mnohdy na první pohled neviditelnou formu násilí. Jak může EU a její členské státy podpořit potírání ekonomického násilí a jak lépe chránit oběti?
Senát začátkem roku 2024 po zhruba sedmi hodinách jednání neschválil Istanbulskou úmluvu. Hledání cesty k lepší ochraně proti genderovému násilí ale pokračuje.
Přinášíme stručný přehled několika oblastí integrace ukrajinských uprchlíků v ČR na základě aktuálních dat.
V dubnu 2024 prošlo Evropským parlamentem hned několik legislativních opatření, která se dotknou životů neregulérních migrantů a migrantek. Jako členové sítě PICUM přinášíme rozšířený překlad jejich shrnutí.
Samosprávy a jednotlivý aktéři na lokální úrovni hrají v realizaci integrace důležitou roli a jsou pro její úspěch nepostradatelní. Jsou s migranty v blízkém kontaktu, mají lepší přehled o jejich potřebách, konkrétní opatření pak mohou nastavovat flexibilněji a adresněji než stát, jemuž navíc mohou přinášet cenné podněty z „terénu“. Jak to funguje v praxi si můžeme ukázat na příkladu MČ Praha 3.
Ve středu 10. 4. 2024 schválil Evropský parlament tzv. pakt o migraci a azylu – kontroverzní balíček devíti opatření, které mají být reformou společné evropské migrační a azylové politiky.
V posledních letech se Česká republika potýká s rostoucími výzvami v oblasti pracovní migrace, které zintenzivnila nedávná válka na Ukrajině. Články a analýzy na naší webové stránce naznačují, že uprchlíci a migranti čelí na českém trhu práce značným nerovnostem a porušování pracovních práv, zejména v agenturním zaměstnávání. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a je naléhavě potřeba zlepšit regulace a posílení ochrany práv migrantů.
Během září 2023 Odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády České republiky spustil první aktualizaci Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2023. Součástí byla veřejná konzultace v podobě online formuláře a navazující kulaté stoly ke konkrétním kapitolám Strategie.
Migrační konsorcium uspořádalo 20. února 2024 tiskovou konferenci, aby reflektovalo dva roky integrace ukrajinských uprchlíků z pohledu nevládních organizací.
Lidskoprávní organizace napříč Evropou volají v kampani Stop the Inhumanity at Europe’s Borders po zastavení nelidského zacházení s uprchlíky, žadateli o azyl a dalšími migranty na hranicích Evropy.
Zástupci Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu se v prosinci po dlouhém procesu většinově shodli na podobě tzv. migračního paktu. Ačkoliv jednání ještě nejsou zcela u konce a pakt musí projít ještě jedním kolem schvalování, došlo nejspíš k finální dohodě.
V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.
Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.
Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.
Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.
Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.
Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.
Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.
V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.
Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.
Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.
V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.
Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.
Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.
Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.
Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).
Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.
Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.
Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.
Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.
Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.
Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.
Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.
Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.
Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.
Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.
Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.