Migrace a genderově podmíněné násilí: Jak na problém odpovídají evropské státy?

Migrantky čelí zvýšenému riziku genderově podmíněného násilí. V odpovědích evropských států na tento problém přitom existují značné mezery. Migrantkám se často nedostává dostatečné ochrany a pomoci.

Dnes si připomínáme Mezinárodní den migrantů. Migrace není krizí ani problémem, ale přirozenou součástí lidského života. Připojujeme se ke stanovisku Evropské sítě proti rasismu a voláme po Evropě, která respektuje důstojnost, práva a rovnoprávnost všech lidí.

Poslanci a poslankyně zvolení/é v říjnových volbách se na začátku listopadu sešli/y na ustavující schůzi nové Poslanecké sněmovny. Jak se parlamentní politické strany staví k otázkám v oblasti genderové rovnosti? A jaká jsou specifika (ne)rovnosti v životech žen-migrantek?

„Na první vládě odmítneme migrační pakt a ETS 2,“ nechal se v povolebním projevu slyšet předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš. Co můžeme od nové vlády očekávat na poli migrační a azylové politiky?

Pro mnohé může být rodičovství náročnou životní etapou. Pro rodiče ze znevýhodněných skupin je ovšem často spojené s o něco složitějšími výzvami.

Šikana v Česku je často bagatelizovaná, i z toho důvodu je její řešení tak komplikované, protože k němu dochází až v pozdní fázi, kdy je těžké rozjetý vlak zastavit. Proto chceme tímto článkem nabídnout konkrétní návod, jak šikanu rozpoznat a řešit – a to nejen pro pedagogy, ale i pro rodiče a samotné děti. Protože teprve když o problému otevřeně mluvíme, máme šanci s ním opravdu něco udělat.

Externalizace řízení migrace není novinkou. Dnes se navazuje na praxi z devadesátých let, která se stává mainstreamem.  

Děti, které kvůli válce musely opustit svůj domov, čelí na českých školách nové hrozbě – šikaně. Někdy jde o posměch kvůli přízvuku, jindy o otevřenou nenávist. „Šikana je problémem většiny škol. Vyskytuje se v různé míře téměř všude,“ upozorňuje organizace Nevypusť duši. Selhává včasná reakce ze strany školy, ale i rodičů či samotného dítěte. Přitom šikana může mít hluboké a dlouhodobé dopady na psychické zdraví i školní úspěšnost dítěte.

20. června si připomínáme Světový den uprchlíků. Letošní připomínka s sebou však nese trpký tón, neboť vidíme, že práva migrantů patrně slábnou. Od Evropské unie až po Spojené státy americké a dál je migrační politika opět středem veřejného a politického konfliktu. Po celé Kalifornii vyšly do ulic tisíce lidí na protest proti raziím imigračního a celního úřadu (ICE) a dalším protiimigračním opatřením (znovu)zavedeným prezidentem Trumpem, která mnozí považují za nespravedlivá, nelidská a za krok zpět v boji za práva migrantů. Stovky protestujících byly zatčeny.

Mechanismus solidarity, navržený jako součást reformy společného evropského azylového systému, představuje příležitost ke spravedlivějšímu přerozdělování odpovědnosti mezi členskými státy EU. Aby ale mohl skutečně fungovat, musí být více než jen finančním nástrojem – musí odrážet základní principy lidských práv, solidarity a rovného přístupu.

Spojování migrace se zvýšenou kriminalitou je častým narativem ve veřejné debatě. Mediální pokrytí a politická rétorika často zdůrazňují národnost pachatelů, zatímco skutečné statistiky a výzkumy ukazují jiný obrázek. Co doopravdy víme o vztahu mezi migrací a kriminalitou?

Přinášíme ohlédnutí za rokem 2024. K pročtení vám nabízíme datový souhrn o práci našimi klientkami a klienty a dalších aktivitách Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) za loňský rok.

V lednu 2025 prezident Donald Trump podepsal sérii výkonných nařízení a směrnic zaměřených na úpravu stávajících migračních politik Spojených států. Tato opatření jsou prezentována jako tvrdý zásah do současného systému, motivované snahou zakročit zejména proti migrantům pobývajícím na území bez dokumentů. Trumpovy kroky vyvolaly významnou debatu, právní výzvy a kritiku ze strany občanské společnosti v USA i mimo ně. Přinášíme stručné shrnutí vybraných opatření a odezvy na Trumpův postup v Evropě.

V listopadu 2024 bylo europoslanci schváleno nové složení Evropské komise, mezi 27 členy je nově i komisařka pro Středomoří. Nové portfolio svědčí o zájmu Evropské Unie o tento region, priority spolupráce se zeměmi jižního Středomoří se však za posledních 30 let změnily a migrace v tom hraje nemalou roli.

Podle výzkumu provedeného pro Ministerstvo vnitra v období březen–květen 2024 přibližně 17 % ukrajinských uprchlíků bydlí na ubytovnách. Do 1. září 2024 byla tato forma bydlení dostupná zdarma pro zranitelné kategorie: osoby se zdravotním postižením, důchodce starší 65 let, těhotné ženy, děti do 18 let, studenty v Česku ve věku od 19 do 26 let a matky s dětmi do 6 let. Zavedením novely zákona Lex Ukrajina VI se situace změnila. Od 1. září 2024 si lidé spadající mezi zranitelné musí bydlení platit sami, nebo si hledat jiné ubytování. Na jejich podporu Česko nabízí příspěvek na bydlení ve výši 6000 korun. Této možnosti využívá i ukrajinský manželský pár z Charkova: Olga, která má zdravotní postižení a její manžel Igor, který je starobním důchodcem. Od 1. září 2024 nezměnili místo bydliště a plány na hledání samostatného bytu nemají.

Přestože jsou interrupce v České republice legální, skutečný přístup k nim zdaleka není samozřejmostí. Obzvlášť pro migrantky. Jaká je realita?

Po 1. září 2024 došlo v České republice k významné změně v podmínkách pro zranitelné uprchlíky, včetně ukrajinských seniorů a seniorek. Novelizace zákona o ukrajinských uprchlících ukončila bezplatné ubytování pro tuto skupinu, což vedlo k těžkostem pro mnoho lidí, kteří se nyní musejí spoléhat na nízké humanitární dávky. Ty však často nepokrývají náklady na bydlení v Praze, kde ceny ubytování i sdílených bytů výrazně převyšují jejich příjmy. Neziskové organizace i odborníci varují, že bez komplexní pomoci, včetně začlenění uprchlíků do českého sociálního systému, hrozí těmto zranitelným lidem zhoršení jejich životní situace.

Tři kampaně vzešlé z protestu proti nehumánnímu zacházení s migranty požadují, aby namísto narůstající sekuritizace a externalizace hranic byla dána přednost ochraně a důstojnosti lidských životů. Kampaň Human Rights Watch se zaměřuje velice specificky na problematické praktiky Frontexu, United Against Inhumanity si vytyčuje sedm cílů okolo bezpečí a důstojnosti lidí na útěku snažících se překročit evropské hranice. Záměry Kampaně EU Leaders jsou dalekosáhlé a týkají se jak migračních cest do Evropy, tak situace komunit migrantů v Evropě. Tyto kampaně mohou být viděny jako reakce na směřování k represivnější migrační politice, ke které se EU i jednotlivé členské státy uchylují.

Česká republika nadále upravuje podmínky pro ubytování ukrajinských uprchlíků. Od 1. září 2024 již zranitelné osoby, mezi které patří matky s dětmi do 6 let, těhotné ženy, senioři nad 65 let, osoby se zdravotním postižením a jejich pečovatelé, nemají nárok na bezplatné ubytování, ale mohou žádat o příspěvek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že více než 122 tisíc ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou se již začlenilo na český trh práce. Uprchlice Veronika Samová, maminka čtyřletého dítěte ze Záporoží, k nim však nepatří. Novela zákona Lex Ukrajina VI ji zastihla právě ve chvíli, kdy její dcera začala docházet na několik hodin denně do české školky, aniž by rozuměla jedinému slovu česky. Navzdory tomu se Veronice podařilo přestěhovat do komerčního bydlení, které vyšlo dokonce levněji než placené ubytování v nevyhovujících podmínkách ubytovny.

Podle jednoho z pozměňovacích návrhů k Lex Ukrajina 7 by se Rusové žádající o české občanství museli nejdřív vzdát toho ruského. Cílem má být reakce na bezpečnostní riziko, které mají ruští občané pobývající na území ČR představovat. Je ale nasnadě se ptát, nakolik opatření přispěje ke zvýšení bezpečnosti ČR a nakolik pouze zkomplikuje život potenciálně všem Rusům v ČR, kteří se v nejednom případě staví proti putinovskému režimu.

Na začátku tohoto měsíce byla vládou ČR schválena upravená podoba Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030. Tým Odboru rovnosti žen a mužů na aktualizaci Strategie pracoval více než rok. Prostřednictvím veřejných konzultací, expertních kulatých stolů a meziresortního připomínkového řízení se na ní podíleli zástupkyně a zástupci veřejné správy, akademického a neziskového sektoru nebo byznysu. Sdružení pro integraci a migraci se podílelo na velké části těchto aktivit. Co nového Strategie přinese?

Tři roky uplynuly od dramatické evakuace afghánských spolupracovníků české armády z Kábulu, která proběhla na poslední chvíli pod tlakem rychle se měnící situace v zemi. Česká republika tehdy přijala desítky tlumočníků a jejich rodin, kteří byli v ohrožení života kvůli spolupráci s českými ozbrojenými silami. Někteří tlumočníci se ale do evakuačních letů nedostali. Ohlížíme se za touto dramatickou situací a doplňujeme o informaci, jak se rodinám tlumočníků daří dnes.

“Krize bydlení” je sousloví, které se ve veřejném diskurzu objevuje stále častěji. Za posledních několik let nájmy v Praze vystoupaly na téměř stejnou nebo i úplně stejnou úroveň jako v západních velkoměstech, zatímco platy jsou stále výrazně nižší. Jak tato situace dopadá na uprchlíky a další migranty?

České školství čelí rostoucí potřebě podpory duševního zdraví, zejména u dětí zasažených válečným konfliktem. Zatímco u českých dětí trpí psychickými problémy jedno z osmi, mezi ukrajinskými dětmi s dočasnou ochranou je to každé druhé dítě. Tento článek se zaměřuje na důležitost integrace těchto dětí do českých škol, roli ukrajinských asistentů pedagoga a výzvy, které čekají školy po ukončení jejich financování.

Nedostatečná jazyková podpora pro žáky s odlišným mateřským jazykem v českých školách vážně ohrožuje jejich integraci a vzdělávání. Nové průzkumy odhalují, že mnoho těchto dětí nemá přístup k nezbytné výuce češtiny, což zhoršuje jejich šance na úspěšné začlenění do školního kolektivu i širší společnosti.

Opevněné hranice EU s Běloruskem se staly smrtící pastí pro stovky uprchlíků a dalších migrantů, kteří zde za nelidských podmínek uvízli. Nový report dokumentuje úmrtí ke kterým na východní hranici EU došlo a kritizuje pokračující porušování lidských práv, k němuž nadále dochází za tichého přihlížení evropských zemí.

Nájemná práce v domácnostech je často přehlížená oblast, zejména ve střední a východní Evropě (CEE). Je to ale práce jako každá jiná, a proto musí pracovnicím/íkům přinášet i stejné jistoty.

Neziskové organizace dlouhodobě upozorňují na to, že v Česku je stále velký počet nescholarizovaných žáků, z velké části se jedná o žáky s migrační zkušeností. Například organizace Meta odhaduje počet nescholarizovaných žáků-cizinců až na 14 tisíc, jedná se ale pouze o odhad vypočítaný z dostupných dat MŠMT a MV ČR. Podle statistického odhadu PAQ Research se jedná z velké části o žáky s dočasnou ochranou z Ukrajiny.

Ubytovny se staly dočasným domovem pro mnoho ukrajinských uprchlíků, kteří se potýkají s problémy při hledání nájemního bydlení. Tento článek zkoumá současné podmínky života na ubytovnách a výzvy, kterým obyvatelé čelí, včetně vysokých nákladů a nedostatku volných míst.

Jen před pár dny v Česku skončil školní rok 2023/2024.V SIMI jsme se rozhodli za ním ohlédnout, abychom se podívali na to, jak se českému vzdělávacímu systému daří integrovat žáky s odlišným mateřským jazykem. Nyní se tak budeme věnovat zhodnocení současné situace a výzvám do budoucnosti.

Evropské volby v roce 2024 představují zásadní okamžik pro budoucnost migrační politiky. Situace na evropských hranicích je nadále kritická a výsledek těchto voleb by mohl mít hluboký dopad na životy milionů lidí.

Téma migrace rezonuje evropskými volbami. Pokoušíme se přinést přehled toho, jak se toto téma propisuje do programů jednotlivých stran ČR a jak koresponduje s přístupem frakcí, do kterých jejich europoslanci a europoslankyně spadají, nebo by spadali v případě zvolení.

Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE) se v jedné ze svých posledních zpráv zaměřil na problematiku ekonomického násilí. Prezentuje důležitá data a praktická doporučení pro ochranu žen, včetně migrantek a uprchlic, zakoušejících tuto mnohdy na první pohled neviditelnou formu násilí. Jak může EU a její členské státy podpořit potírání ekonomického násilí a jak lépe chránit oběti?

Senát začátkem roku 2024 po zhruba sedmi hodinách jednání neschválil Istanbulskou úmluvu. Hledání cesty k lepší ochraně proti genderovému násilí ale pokračuje.

Přinášíme stručný přehled několika oblastí integrace ukrajinských uprchlíků v ČR na základě aktuálních dat.

V dubnu 2024 prošlo Evropským parlamentem hned několik legislativních opatření, která se dotknou životů neregulérních migrantů a migrantek. Jako členové sítě PICUM přinášíme rozšířený překlad jejich shrnutí.

Samosprávy a jednotlivý aktéři na lokální úrovni hrají v realizaci integrace důležitou roli a jsou pro její úspěch nepostradatelní. Jsou s migranty v blízkém kontaktu, mají lepší přehled o jejich potřebách, konkrétní opatření pak mohou nastavovat flexibilněji a adresněji než stát, jemuž navíc mohou přinášet cenné podněty z „terénu“. Jak to funguje v praxi si můžeme ukázat na příkladu MČ Praha 3.

Ve středu 10. 4. 2024 schválil Evropský parlament tzv. pakt o migraci a azylu – kontroverzní balíček devíti opatření, které mají být reformou společné evropské migrační a azylové politiky.

V posledních letech se Česká republika potýká s rostoucími výzvami v oblasti pracovní migrace, které zintenzivnila nedávná válka na Ukrajině. Články a analýzy na naší webové stránce naznačují, že uprchlíci a migranti čelí na českém trhu práce značným nerovnostem a porušování pracovních práv, zejména v agenturním zaměstnávání. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a je naléhavě potřeba zlepšit regulace a posílení ochrany práv migrantů.

Během září 2023 Odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády České republiky spustil první aktualizaci Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2023. Součástí byla veřejná konzultace v podobě online formuláře a navazující kulaté stoly ke konkrétním kapitolám Strategie.

Migrační konsorcium uspořádalo 20. února 2024 tiskovou konferenci, aby reflektovalo dva roky integrace ukrajinských uprchlíků z pohledu nevládních organizací.

Lidskoprávní organizace napříč Evropou volají v kampani Stop the Inhumanity at Europe’s Borders po zastavení nelidského zacházení s uprchlíky, žadateli o azyl a dalšími migranty na hranicích Evropy.

Zástupci Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu se v prosinci po dlouhém procesu většinově shodli na podobě tzv. migračního paktu. Ačkoliv jednání ještě nejsou zcela u konce a pakt musí projít ještě jedním kolem schvalování, došlo nejspíš k finální dohodě.

V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.

Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.

Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.

Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.

Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.

Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.

Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.

V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.

Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.

Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.

V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.

Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.

Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.

Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.

Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).

Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.

Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.

Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.

Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.

Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.

Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.

Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.

Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.

Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.

Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.

Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.

Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.