Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.
Zákonodárci schválili poslanecký návrh novely zákona o pobytu cizinců, která vstupuje v účinnost 2. 8. 2021. Mezi pozitivní změny patří zahrnutí novorozenců do systému veřejného zdravotního pojištění na dva až tři měsíce a pokutování zaměstnavatelů, kteří umožňují výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání. Novela však přináší také zpřísnění podmínek pro nesezdané páry občan ČR-cizinec a tzv. vzdálené rodinné příslušníky, zhoršení právního postavení osob bez státní příslušnosti a monopol Pojišťovny VZP na poskytování komerčního pojištění, což velmi pravděpodobně povede ke zdražení pojistného. Poslanci také odmítli dostát mezinárodním závazkům a zahrnout do systému veřejného pojištění děti cizinců s dlouhodobým pobytem.
Jak vznikala aktuální podoba zákona? A jaká jsme prosazovali stanoviska?
Pozměňovací návrhy poslanců
Novela prošla 3. čtením v Poslanecké sněmovně 2. 6. 2021, kdy poslanci hlasovali o několika pozměňovacích návrzích a zejména přičiněním ANO, ČSSD, SPD a KSČM dospěli k následujícím výsledkům:
SCHVÁLENO:
ZAMÍTNUTO:
Tiskovou zprávu shrnující důvody pro přijetí PN Třešňáka, Kopřivy a Čižinského, kterou jsme zveřejnili před 3. čtením, si můžete přečíst na tomto odkazu. Stejně tak naše doporučení k jednotlivým pozměňovacím návrhům, která jsme rozesílali všem poslancům, naleznete zde.
Pozměňovací návrhy senátorů
Schválený návrh zákona odešel do Senátu 15. 6. 2021 jako senátní tisk 108. Postupně byl projednán na garančním Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro zdravotnictví a Ústavně-právním výboru. Představeny byly dva pozměňovací návrhy, které pak Senát při hlasování 1.7.2021 schválil.
SCHVÁLENO:
Senátorům jsme před hlasováním posílali senátní factsheet, na který se můžete podívat zde, a také dokument, v němž jsme uvedli na pravou míru nepravdivé výroky poslanců, které zazněly během 3. čtení v Poslanecké sněmovně. Tento dokument si můžete přečíst na tomto odkazu.
Přehlasování senátní vratky ve Sněmovně
Schválená senátní verze zákona se vrátila do Sněmovny, která o novele jednala 13. 7. 2021. Poslanci ANO, ČSSD, SPD a KSČM se svými hlasy vyslovili proti návrhům Senátu a prosadili tak původní verzi zákona, včetně monopolu Pojišťovny VZP a pokračování komerčního zdravotního pojištění pro děti s výjimkou novorozenců.
Náš komentář ke konečné podobě novely
PŘÍZNIVÉ ZMĚNY
Do systému veřejného zdravotního pojištění jsou nově zahrnuti novorozenci, jejichž rodiče mají v ČR dlouhodobý pobyt. Nově mají tyto děti přístup k veřejnému pojištění pouze do konce měsíce, ve kterém dosáhnou věku 60 dnů, pokryjí se tím největší náklady vzniklé v případě komplikací v souvislosti s porodem. Omezí to také v prvních 60 dnech života dítěte situace, kdy nemocní novorozenci zůstanou bez pojištění, jelikož je komerční pojišťovny odmítnou pojistit, což vedlo k zadlužení rodičů, aby splatili statisícové až milionové částky za poporodní zdravotní péči. Pojistné budou za děti platit rodiče nebo zákonní zástupci ve stejné výši jakou osoby bez zdanitelných příjmů.
NEPŘÍZNIVÉ ZMĚNY
Komerční zdravotní pojištění cizinců
Zákonodárci přijetím poslaneckého návrhu zákona nenapravili dlouhotrvající nespravedlivou situaci všech ostatních dětí cizinců s dlouhodobým pobytem (kromě novorozenců). Děti s dlouhodobým pobytem, které jsou starší 60 dnů zůstávají v systému komerčního zdravotního pojištění. Rodiče těchto dětí se tak nadále budou muset při každé návštěvě lékaře obávat, zda jim komerční pojišťovna náklady na péči proplatí, či zda se při větších zdravotních komplikacích nebudou muset zadlužit, aby mohli nezbytnou péči pro své nemocné děti uhradit.
Novela zavádí monopol Pojišťovny VZP na 5 let pro cizince, kteří na území pobývají a nemají vstup do veřejného zdravotního pojištění, a to i přes kritiku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a České národní banky. Očekáváme, že dojde ke zdražení komerčního pojištění a k případnému rozšíření výluk.
Podmínky pro nesezdané páry a vzdálenější rodinné příslušníky občanů ČR/EU
Novela zavádí nové kategorie rodinných příslušníků občanů EU s různým procesním i hmotněprávním postavením. Zatímco rodinný příslušníci dle § 15a odst. 1 a 2, tedy zejména manželé či děti občanů EU a ČR, si zachovají stávající právní status, postavení takzvaných oprávněných osob, např. partnerů a partnerek či dalších osob závislých na výživě či zdravotní péči občanů EU a ČR, definovaných v § 15a odst. 3 se v několika oblastech zhorší.
Hlavní změny postavení osob dle § 15a odst. 3 jsou následující: po dobu řízení o žádosti bude moci rodinný příslušník pobývat na území pouze do okamžiku oznámení rozhodnutí v prvním stupni (tedy ne po dobu odvolání); nemožnost pobývat na území bez víza v případě, že oprávněná osoba pobývá na území s občanem EU/ČR a vypršela jí platnost krátkodobého víza; povinnost k žádosti o povolení k pobytu doložit doklady prokazující úhrnný měsíční příjem rodiny; či fakt, že tzv. oprávněné osoby nebudou pro účely hlavy upravující správní vyhoštění pokládány za rodinné příslušníky občanů EU.
Změna zaměstnavatele u držitelů zaměstnanecké karty
Zákonodárci schválili změnu zákona, která směřuje proti rozhodovací praxi soudů ve věci změny zaměstnavatele. Rozhodování ministerstva vnitra ČR o povolení změny zaměstnavatele dle dosavadní právní úpravy nebylo rozhodnutím, nýbrž pouhým „sdělením“, proti kterému se ani cizinec ani jeho zaměstnavatel nemohli standardně bránit. Městský soud v Praze ovšem jasně rozhodl, že jde o rozhodnutí, proti kterému se odvoláním bránit lze. Novela v rozporu s tímto rozsudkem upírá nově cizincům a jejich zaměstnavatelům právo na odvolání. Díky této změně, kterou soudy pravděpodobně zase zruší, mnoha cizincům se nezdaří změnit zaměstnavatele a třeba i ztratí povolení k pobytu.
Vyloučení soudního přezkumu v některých azylových řízení, postavení osob bez státní příslušnosti
Novela zákona o pobytu cizinců také zcela nesystémově zasahuje do oblasti soudního přezkumu v řízení o udělení mezinárodní ochrany. Nově nebudou moci osoby, kterým nebyl povolen vstup na území, podat kasační stížnosti ve věci žádosti o mezinárodní ochranu. V praxi se jedná o téměř všechny žadatele, kteří žádají na vnější hranici, tedy na letišti. Jedná se o zcela nepřijatelné omezení soudního přezkumu, a to jak v řízení azylovém, tak v řízení o zajištění.
Zákonodárci dále vyňali odkladný účinek žalob v azylových řízení, především jde o situaci, kdy je žádost posouzena jako zjevně nedůvodná z důvodu příchodu z bezpečné země původu. V praxi u osob pocházejích z těchto zemí nedochází k individuálnímu posouzení, zda je v jejich případě možné danou zemi považovat za bezpečnou, navíc průběžně dochází k značnému nárůstu zemí, které jsou hodnoceny jako bezpečné, aniž by takové hodnocení vždy bylo schopno flexibilně reagovat na aktuální politický vývoj v dané zemi. Nadání žaloby odkladným účinkem tak má zásadní význam.
Zcela nedostatečně bylo upraveno postavení osob bez státní příslušnosti. Přestože v této oblasti ČR dlouhodobě porušuje své mezinárodní závazky, tak opět nebyla přijata úprava, která by zakotvila samotné řízení o uznání postavení osoby bez státní příslušnosti a následně dostatečně stabilní pobytový titul. Novela zavádí pouze možnost víza strpění a po dobu řízení nepřiznává těmto osobám žádná práva. Jedná se o zcela nedostatečnou právní úpravu.
Podrobně popsané změny najdete zde https://www.migrace.com/adm/_upload/docs/finalni-zmeny-na-web_1629714493.pdf
V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.
Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.
Přinášíme další stručné shrnutí mediálního pokrytí vývoje situace okolo změn v zákoně Lex Ukrajina.
Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.
Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.
Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.
Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.
Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.
V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.
Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.
Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.
V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.
Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.
Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.
Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.
Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).
Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.
Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.
Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.
Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.
Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.
Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.
Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.
Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.
Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.
Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.
Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.