Jaká je situace žáků z Ukrajiny na českých školách?
Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.
Už před jarem 2022 se v českých školách dlouhodobě zvyšoval počet žáků-cizinců. Velké podíly žáků cizinců jsou na základních školách v Česku dlouhodobě. Statistickou analýzu ze školního roku roku 2019/2020 přináší například organizace META. Ve školním roce 2021/2022 bylo na základních školách přes 30 500 žáků-cizinců. V této statistice nejsou ale zahrnutí všichni žáci s odlišným mateřským jazykem.
Ve školním roce 2022/2023 pak do základních škol přibylo 50 849 dětí z Ukrajiny, které tvořily 70 procent žáků cizinců. Dle zprávy MŠMT tvořily většinu z nich děti uprchlíků před válkou (39 478). Přesný počet žáků-cizinců na ZŠ budeme mít dostupný pravděpodobně v květnu 2023. Z dostupných dat lze však předpokládat, že se počet žáků-cizinců od září 2022 více než zdvojnásobil a téměř polovina těchto žáků měla při nástupu do školy velmi nízkou úroveň češtiny.
Podle hlubšího průzkumů PAQ Research z konce roku 2022 se do základního vzdělávání na českých školách ve školním roce 2022/2023 zapojilo přes 90 % nově příchozích dětí z Ukrajiny. Z nich se v běžných situacích česky domluví pouze pětina. Okolo 45 % naopak neumí česky téměř nic. Nejvíce začleněné jsou děti, které se dorozumí česky a mají nějaké volnočasové aktivity i mimo školu. Takových dětí je mezi 20-35 %.
Co funguje?
Během šetření v červnu 2022 České školní inspekce (ČŠI) vyhodnotila jako úspěšné adaptační nástroje pro nově příchozí žáky z Ukrajiny. Mezi ty nejefektivnější patřilo ustanovení funkce koordinátora adaptačního procesu a využití ukrajinsky hovořící osoby či patrona z řad spolužáků tzv. buddyho. Ve školách zapojených do šetření se dále osvědčila podpora ukrajinským žákům při výuce a učení zajištěním vzdělávacích pomůcek (téměř 90 % škol) a jazykových variant výukových materiálů (přibližně 70 % škol). Velkou roli při začleňování hrála dostupnost mimoškolních aktivit. Dále se daří žáky přerozdělovat do tříd a rozšířená je pomoc žákům z Ukrajiny ze strany ostatních dětí ve třídě.
Výsledky šetření PAQ Research se také shodují na fungujícím systému přerozdělování žáků do škol a do jednotlivých tříd, nejčastěji je ve třídě 2-5 ukrajinských žáků. Přesto najdeme školy, které mají ve třídách žáků z Ukrajiny 10 a více. V tomto případě je už nutné pracovat se třídou zásadně jinak.
Z praxe různých škol (např. ZŠ Jižní) se ukazuje, že zásadní pomocí jsou poté pro žáky z Ukrajiny dvojjazyční asistenti pedagoga, kteří jsou velkou podporou při adaptaci žáků s OMJ ve školách. Dvojjazyční asistenti jsou v podstatě běžní asistenti pedagoga s tou výhodou, že ovládají další jazyk, v ideálním případě stejný jazyk jako vícejazyční žáci ve třídě. Z praxe škol ale pomáhají žákům s komunikací, učivem i při řešení psychické pohody (např. na ZŠ Masarykova v Tanvaldu).
Jaké jsou limity?
PAQ Research ve výše zmíněné analýze uvádí jako problematickou velkou koncentraci žáků z Ukrajiny ve třídách. Desetina škol má víc než pět ukrajinských spolužáků nebo celou ukrajinskou třídu. Experti na začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem se dlouhodobě shodují v tom, že je potřeba se vyhnout kumulaci žáků-cizinců v jedné třídě, především pak žáků se stejným mateřským jazykem. Jako maximální počet se jeví 2–4 žáci v jedné třídě, aby se žáci snadněji zapojili do společenství českých žáků a seznámili se s tím, jak to v české škole chodí.
S nástupem ukrajinštích žáků se speciálním vízem se však školy dostávají ve třídách na mnohem vyšší číslo ohledně žáků s OMJ a tak často řeší separování ukrajinských dětí do skupin, ve kterých mezi sebou mluví ukrajinsky, což snižuje jejich motivaci naučit se česky. Zároveň skupinky ukrajinských žáků často zmiňují jako problematické i pedagogové.
Dále podle PAQ Research brání co nejrychlejší a nejsnazší integraci dětí do škol nedostatečná výuka českého jazyka. Intenzita výuky českého jazyka se totiž od posledního červnového výzkumu PAQ Research mezi ukrajinskými uprchlíky snížila. Jen kolem 16 procent dětí od 6 let má ve škole výuku češtiny alespoň dvě hodiny denně, jak doporučují odborníci. Přitom podle výzkumu Žáci-cizinci ve školní třídě autorů z Karlovy Univerzity z roku 2019 se jazyková bariéra ukazuje jako zásadní kritérium pro sociální začlenění. Velká většina žáků ve výzkumu uvedla, že je snadnější navazovat sociální vztahy se spolužáky, pokud umějí česky.
To potvrzuje i zjištění PAQ Research, že děti z Ukrajiny se zatím nedaří začlenit do kolektivu. Roli může hrát několik faktorů od již výše zmíněné komunikační bariéry, kulturního šoku, nízké motivace až po různé dezinformace a postoje českých rodin k válce na Ukrajině (jak zmiňují např. Lidovky.cz, Aktuálně.cz nebo JSNS). Z výše citovaného výzkumu Karlovy Univerzity z roku 2019 vyplývá, že nejkritičtější období ohledně vzájemných vztahů ve třídě je 5. ročník základní školy. Žáci nejvyšších ročníků pak spolupracují se svými spolužáky znatelně méně ochotně, pociťují menší podporu od učitelů a méně probíhá přenos informací mezi domovem a školou. V novější studii Integrace z první ruky (červen 2022), ve které byli dotazováni uprchlíci žijící v Česku, byla komunikace v rodinách ukrajinských uprchlíků, které jsou bez otců válčících na Ukrajině, vnímána také jako problematická.
Z této studie vyplývá mimo jiné i to, že rodiče-cizinci mají často málo informací o vzdělávání v Česku a nevědí, na koho se mohou obrátit v případě potřeby poradenství. Podobný závěr vyplynul i z on-line semináře SIMI “Rozdíly mezi českým a ukrajinským školstvím”, kterého se zúčastnilo na 70 rodin z Ukrajiny. Rodiče během něj projevovali velmi rozdílná očekávání ohledně vzdělávání v Česku. Jako limitující se ukazuje i nastavení komunikace mezi školou a rodiči-cizinci.
Z pohledu zřizovatelů škol a škol samotných je bariérou v integraci stále nedostatečná kapacita škol, třídy jsou přeplněné, chybí personální kapacity pro zajištění výuky češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) a finanční prostředky na asistenty pedagoga, případně další učitele. Další roli hraje fakt, že pedagogové nejsou často na práci s žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ) připraveni.
Dalším významným problémem je duševní zdraví žáků z Ukrajiny. Podle nejnovějšího výzkumu vykazuje téměř polovina ukrajinských uprchlíků v Česku příznaky duševního onemocnění, jako jsou deprese a úzkosti. Mezi nejčastější psychické problémy migrantů patří podle odborníků smutek (ze ztráty přátel, kultury, vlasti, osobních věcí), pocit odcizenosti a samoty, deprese, úzkosti, posttraumatická stresová porucha (PTSD), nebo drogová závislost. Například příchozí ženy z Ukrajiny zažívají stres, úzkost i strach velmi často (o čemž píše např. blog Bez vrásek). Stejně tak i děti uprchlíci často trpí postraumatem nebo jinými psychickými problémy. Relativně silný vliv na kvalitu života dětí má duševní stav jejich rodiny, přitom se ukazuje, že duševní zdraví u dětí uprchlíků se v poslední době zhoršuje, což potvrzují i zahraniční studie. Ty uvádějí především zvýšenou míru posttraumatické stresové poruchy. V řešení psychického zdraví dětí je důležité se zaměřit na včasné systémové zachycení problémů. Výhodou je, že intervence mohou být na rozdíl od intervencí pro dospělé implementovány ve školním prostředí, například učiteli. Odborníci z organizace Meta, o.p.s. upozorňují na to, že některé děti se nesetkávají s válkou poprvé, a proto je jejich duševní zdraví dlouhodobě poznamenáno. Takové děti svá psychická traumata mnohdy skrývají za projevy agresivity, neukázněnosti, uzavírají se do sebe nebo pláčou, když slyší sirény či zvonění ve škole. Za chováním dítěte se vždy skrývá nějaká potřeba. Ze sesbírané praxe škol se ukazuje jako zásadní při práci s duševním zdravím žáků uprchlíků individuální přístup, otevřenost, přijetí, aktivní naslouchání a spolupráce s dvojjazyčnými asistenty pedagoga (AP) a se Školním poradenským pracovištěm (ŠPP).
Situace, která na českých ZŠ nastala po příchodu ukrajinských žáků má tedy daleko k ideální. Přestože existuje snaha a dobré příklady, české školství čeká ještě dlouhá cesta, aby dokázalo poskytovat kvalitní vzdělání všem bez rozdílu.
