Jaká je situace žáků z Ukrajiny na českých školách?

Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.

Už před jarem 2022 se v českých školách dlouhodobě zvyšoval počet žáků-cizinců. Velké podíly žáků cizinců jsou na základních školách v Česku dlouhodobě. Statistickou analýzu ze školního roku roku 2019/2020 přináší například organizace META. Ve školním roce 2021/2022 bylo na základních školách přes 30 500 žáků-cizinců. V této statistice nejsou ale zahrnutí všichni žáci s odlišným mateřským jazykem.

Ve školním roce 2022/2023 pak do základních škol přibylo 50 849 dětí z Ukrajiny, které tvořily 70 procent žáků cizinců. Dle zprávy MŠMT tvořily většinu z nich děti uprchlíků před válkou (39 478). Přesný počet žáků-cizinců na ZŠ budeme mít dostupný pravděpodobně v květnu 2023. Z dostupných dat lze však předpokládat, že se počet žáků-cizinců od září 2022 více než zdvojnásobil a téměř polovina těchto žáků měla při nástupu do školy velmi nízkou úroveň češtiny.

Podle hlubšího průzkumů PAQ Research z konce roku 2022 se do základního vzdělávání na českých školách ve školním roce 2022/2023 zapojilo přes 90 % nově příchozích dětí z Ukrajiny. Z nich se v běžných situacích česky domluví pouze pětina. Okolo 45 % naopak neumí česky téměř nic. Nejvíce začleněné jsou děti, které se dorozumí česky a mají nějaké volnočasové aktivity i mimo školu. Takových dětí je mezi 20-35 %.

Co funguje?

Během šetření v červnu 2022 České školní inspekce (ČŠI) vyhodnotila jako úspěšné adaptační nástroje pro nově příchozí žáky z Ukrajiny. Mezi ty nejefektivnější patřilo ustanovení funkce koordinátora adaptačního procesu a využití ukrajinsky hovořící osoby či patrona z řad spolužáků tzv. buddyho. Ve školách zapojených do šetření se dále osvědčila podpora ukrajinským žákům při výuce a učení zajištěním vzdělávacích pomůcek (téměř 90 % škol) a jazykových variant výukových materiálů (přibližně 70 % škol). Velkou roli při začleňování hrála dostupnost mimoškolních aktivit. Dále se daří žáky přerozdělovat do tříd a rozšířená je pomoc žákům z Ukrajiny ze strany ostatních dětí ve třídě.

Výsledky šetření PAQ Research se také shodují na fungujícím systému přerozdělování žáků do škol a do jednotlivých tříd, nejčastěji je ve třídě 2-5 ukrajinských žáků. Přesto najdeme školy, které mají ve třídách žáků z Ukrajiny 10 a více. V tomto případě je už nutné pracovat se třídou zásadně jinak.

Z praxe různých škol (např. ZŠ Jižní) se ukazuje, že zásadní pomocí jsou poté pro žáky z Ukrajiny dvojjazyční asistenti pedagoga, kteří jsou velkou podporou při adaptaci žáků s OMJ ve školách. Dvojjazyční asistenti jsou v podstatě běžní asistenti pedagoga s tou výhodou, že ovládají další jazyk, v ideálním případě stejný jazyk jako vícejazyční žáci ve třídě. Z praxe škol ale pomáhají žákům s komunikací, učivem i při řešení psychické pohody (např. na ZŠ Masarykova v Tanvaldu).

Jaké jsou limity?

PAQ Research ve výše zmíněné analýze uvádí jako problematickou velkou koncentraci žáků z Ukrajiny ve třídách. Desetina škol má víc než pět ukrajinských spolužáků nebo celou ukrajinskou třídu. Experti na začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem se dlouhodobě shodují v tom, že je potřeba se vyhnout kumulaci žáků-cizinců v jedné třídě, především pak žáků se stejným mateřským jazykem. Jako maximální počet se jeví 2–4 žáci v jedné třídě, aby se žáci snadněji zapojili do společenství českých žáků a seznámili se s tím, jak to v české škole chodí.

S nástupem ukrajinštích žáků se speciálním vízem se však školy dostávají ve třídách na mnohem vyšší číslo ohledně žáků s OMJ a tak často řeší separování ukrajinských dětí do skupin, ve kterých mezi sebou mluví ukrajinsky, což snižuje jejich motivaci naučit se česky. Zároveň skupinky ukrajinských žáků často zmiňují jako problematické i pedagogové.

Dále podle PAQ Research brání co nejrychlejší a nejsnazší integraci dětí do škol nedostatečná výuka českého jazyka. Intenzita výuky českého jazyka se totiž od posledního červnového výzkumu PAQ Research mezi ukrajinskými uprchlíky snížila. Jen kolem 16 procent dětí od 6 let má ve škole výuku češtiny alespoň dvě hodiny denně, jak doporučují odborníci. Přitom podle výzkumu Žáci-cizinci ve školní třídě autorů z Karlovy Univerzity z roku 2019 se jazyková bariéra ukazuje jako zásadní kritérium pro sociální začlenění. Velká většina žáků ve výzkumu uvedla, že je snadnější navazovat sociální vztahy se spolužáky, pokud umějí česky

To potvrzuje i zjištění PAQ Research, že děti z Ukrajiny se zatím nedaří začlenit do kolektivu. Roli může hrát několik faktorů od již výše zmíněné komunikační bariéry, kulturního šoku, nízké motivace až po různé dezinformace a postoje českých rodin k válce na Ukrajině (jak zmiňují např. Lidovky.cz, Aktuálně.cz nebo JSNS). Z výše citovaného výzkumu Karlovy Univerzity z roku 2019 vyplývá, že nejkritičtější období ohledně vzájemných vztahů ve třídě je 5. ročník základní školy. Žáci nejvyšších ročníků pak spolupracují se svými spolužáky znatelně méně ochotně, pociťují menší podporu od učitelů a méně probíhá přenos informací mezi domovem a školou. V novější studii Integrace z první ruky (červen 2022), ve které byli dotazováni uprchlíci žijící v Česku, byla komunikace v rodinách ukrajinských uprchlíků, které jsou bez otců válčících na Ukrajině, vnímána také jako problematická.

Z této studie vyplývá mimo jiné i to, že rodiče-cizinci mají často málo informací o vzdělávání v Česku a nevědí, na koho se mohou obrátit v případě potřeby poradenství. Podobný závěr vyplynul i z on-line semináře SIMI “Rozdíly mezi českým a ukrajinským školstvím”, kterého se zúčastnilo na 70 rodin z Ukrajiny. Rodiče během něj projevovali velmi rozdílná očekávání ohledně vzdělávání v Česku. Jako limitující se ukazuje i nastavení komunikace mezi školou a rodiči-cizinci.

Z pohledu zřizovatelů škol a škol samotných je bariérou v integraci stále nedostatečná kapacita škol, třídy jsou přeplněné, chybí personální kapacity pro zajištění výuky češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) a finanční prostředky na asistenty pedagoga, případně další učitele. Další roli hraje fakt, že pedagogové nejsou často na práci s žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ) připraveni.

Dalším významným problémem je duševní zdraví žáků z Ukrajiny. Podle nejnovějšího výzkumu vykazuje téměř polovina ukrajinských uprchlíků v Česku příznaky duševního onemocnění, jako jsou deprese a úzkosti. Mezi nejčastější psychické problémy migrantů patří podle odborníků smutek (ze ztráty přátel, kultury, vlasti, osobních věcí), pocit odcizenosti a samoty, deprese, úzkosti, posttraumatická stresová porucha (PTSD), nebo drogová závislost. Například příchozí ženy z Ukrajiny zažívají stres, úzkost i strach velmi často (o čemž píše např. blog Bez vrásek). Stejně tak i děti uprchlíci často trpí postraumatem nebo jinými psychickými problémy. Relativně silný vliv na kvalitu života dětí má duševní stav jejich rodiny, přitom se ukazuje, že duševní zdraví u dětí uprchlíků se v poslední době zhoršuje, což potvrzují i zahraniční studie. Ty uvádějí především zvýšenou míru post­trau­ma­tic­ké stresové poruchy. V řešení psychického zdraví dětí je důležité se zaměřit na včasné systémové zachycení problémů. Výhodou je, že intervence mohou být na rozdíl od intervencí pro dospělé implementovány ve školním prostředí, například učiteli. Odborníci z organizace Meta, o.p.s. upozorňují na to, že některé děti se nesetkávají s válkou poprvé, a proto je jejich duševní zdraví dlouhodobě poznamenáno. Takové děti svá psychická traumata mnohdy skrývají za projevy agresivity, neukázněnosti, uzavírají se do sebe nebo pláčou, když slyší sirény či zvonění ve škole. Za chováním dítěte se vždy skrývá nějaká potřeba. Ze sesbírané praxe škol se ukazuje jako zásadní při práci s duševním zdravím žáků uprchlíků individuální přístup, otevřenost, přijetí, aktivní naslouchání a spolupráce s dvojjazyčnými asistenty pedagoga (AP) a se Školním poradenským pracovištěm (ŠPP). 


Situace, která na českých ZŠ nastala po příchodu ukrajinských žáků má tedy daleko k ideální. Přestože existuje snaha a dobré příklady, české školství čeká ještě dlouhá cesta, aby dokázalo poskytovat kvalitní vzdělání všem bez rozdílu.

Nejnovější aktuality

Evropský parlament schválil pakt o migraci a azylu

Ve středu 10. 4. 2024 schválil Evropský parlament tzv. pakt o migraci a azylu – kontroverzní balíček devíti opatření, které mají být reformou společné evropské migrační a azylové politiky.

Uprchlíci a migranti na českém trhu práce: Prekarizace, zneužívání a nutnost systémových změn

V posledních letech se Česká republika potýká s rostoucími výzvami v oblasti pracovní migrace, které zintenzivnila nedávná válka na Ukrajině. Články a analýzy na naší webové stránce naznačují, že uprchlíci a migranti čelí na českém trhu práce značným nerovnostem a porušování pracovních práv, zejména v agenturním zaměstnávání. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a je naléhavě potřeba zlepšit regulace a posílení ochrany práv migrantů.

Revize Strategie rovnosti žen a mužů 2021+ v kontextu tématu migrace

Během září 2023 Odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády České republiky spustil první aktualizaci Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2023. Součástí byla veřejná konzultace v podobě online formuláře a navazující kulaté stoly ke konkrétním kapitolám Strategie.

Dva roky integrace uprchlíků z Ukrajiny: účinná podpora a potřeba dlouhodobé perspektivy

Migrační konsorcium uspořádalo 20. února 2024 tiskovou konferenci, aby reflektovalo dva roky integrace ukrajinských uprchlíků z pohledu nevládních organizací.

Zastavme nelidskost na hranicích Evropy

Lidskoprávní organizace napříč Evropou volají v kampani Stop the Inhumanity at Europe’s Borders po zastavení nelidského zacházení s uprchlíky, žadateli o azyl a dalšími migranty na hranicích Evropy.

Sledujeme vývoj okolo evropského paktu o migraci a azylu

Zástupci Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu se v prosinci po dlouhém procesu většinově shodli na podobě tzv. migračního paktu. Ačkoliv jednání ještě nejsou zcela u konce a pakt musí projít ještě jedním kolem schvalování, došlo nejspíš k finální dohodě.

(ilustrativní obrázek byl vytvořen umělou inteligencí)

Kontroly na hranicích nic nevyřeší. Je třeba hledat legální cesty migrace.

V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.

Čtyři z pěti ukrajinských dětí a mladistvých mají od září zajištěné vzdělávání. Přetrvávají ale problémy s integrací do českých kolektivů.

Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.

Situace uprchlíků z Ukrajiny ve stínu Lex Ukrajina 5

Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.

Válka na Ukrajině politickou debatu o migraci na evropské úrovni příliš neovlivní

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.

Děti cizinci s dlouhodobým pobytem budou mít vstup do veřejného zdravotního pojištění

Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.

Azylová politika EU trpí zavedenou praxí systematického porušování práv uprchlíků

Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.

Jaká je situace žáků z Ukrajiny na českých školách?

Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.

SIMI shrnuje rok 2022 v datech

Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.

Jakým směrem by se měla ubírat další pomoc ukrajinským uprchlíkům

V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.

Novela lex Ukrajina nebere v potaz právo na analog a je v rozporu se směrnicí o dočasné ochraně a judikaturou SDEU

Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR jako připomínkové místo k lex Ukrajina IV 

Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.

Je nutné se soustředit na vytváření legálních migračních cest a možností přesídlení.

V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.

Z Ruska prchají statisíce lidí před mobilizací. Evropské státy řeší, zda by prchající Rusové měli být označeni za uprchlíky.

Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.

Češi jsou i během energetické krize ochotní pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Jejich ochota nadále pomáhat však klesá.

Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.

Společná evropská azylová politika v podstatě nefunguje, omezuje se na zastrašování a neúčinnou ochranu hranic

Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.

Iniciativa hlavák na Hlavním nádraží v Praze (foto Petr Souček @petr_soucek_)

Evropské státy by měly mezinárodní právo dodržet a uprchlíkům ze Sýrie ochranu poskytnout.

Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).

Vydáváme doporučení k aktuální situaci okolo podávání žádostí o humanitární dávku pro držitele dočasné ochrany

Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.

Úspěchy a limity zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny

Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.

Vietnamští dělníci necháni napospas zprostředkovatelům

Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.

Nevládní organizace poskytly pomoc a podporu během zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny více než milionu osob

Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.

Máme informace z terénu i know-how, ale není, jak je předat, říkají nevládní organizace řešící migraci

Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.

Data v migraci: Počty uprchlíků z Ukrajiny

Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.

Počty Ukrajinců v ČR i ve světě

Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.

Mezinárodní migrace v nekompletních datech

Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.

Mezinárodní právo je jasné, Polsko má uprchlíkům pomoct, říká Magda Faltová

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.

Vyzýváme Polsko, aby prokázalo solidaritu s lidmi na polsko-běloruské hranici

Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.

Novela zákona o pobytu cizinců splnila jen zlomek očekávání

Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.

Trendy v zahraniční zaměstnanosti a (ne)rovný přístup na trh práce v České republice

Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.

Systémové potíže statistických dat o migraci

Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.