Je nutné se soustředit na vytváření legálních migračních cest a možností přesídlení.
V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.
Evropská migrační politika se dlouhodobě soustředí převážně na ochranu vnějších hranic a na návraty u osob, u kterých není předpoklad, že by mohly získat azyl či jinou formu ochrany. Magda Faltová však v rozhovoru pro ČRo zmiňuje, že „efektivně ochránit celou vnější hranici není možné.“
Dle ministra vnitra Víta Rakušana chce Česko řešit migraci jako celoevropský problém. Česko dlouhou dobu nezastávalo pozici, že je nutné hledat společné řešení migrace na evropské úrovni, proto Magda Faltová oceňuje tuto změnu v rétorice.
„To téma je komplikované a komplikované vnitropoliticky. V mnoha případech hrají roli například blížící se volby. (…) Zájmy [jednotlivých evropských států] jsou partikulární. Na některé země dopadá jiná forma migrace než na jiné a nastavování a hledání kompromisů a řešení je těžké.„
Stejně tak je těžké hledat jednoznačná a dlouhodobá řešení a nová nastavení systému. Na posun tak téměř jistě nedojde během českého předsednictví.
„Téma migrace se táhne předsednictvími již minimálně od roku 2015. Je třeba, aby každé předsednictví na tom [svou část] odpracovalo a pak je možné se někam posunout. Češi už [migraci] nevyřeší. Ale myslím, že je důležitý evropský závazek, který (minimálně z České republiky a Slovenska) aktuálně zaznívá.“
Řešení by dle Faltové mělo spočívat zejména v otevření legálních cest migrace, o kterém hovoří i Martin Rozumek z OPU v rozhovoru, který jsme na tomto webu dříve sdíleli. Magda Faltová doplňuje:
„Evropská unie využívá nelegální práci migrantů a neregulérně pobývajících migrantů. Zároveň jim ale neotvírá ty legální cesty.“
Právě otevření legálních cest by mělo způsobit, mělo by to i zvýšit povědomí členských států o tom, kdo přichází a mají možnost s těmito informacemi i lépe pracovat. Dalším řešením by mohl být přesídlovací program.
„Lidé, kteří přicházejí i západobalkánskou cestou, již mají z části rodinné příslušníky v Evropské unii a kvalifikovali by se pro přesídlení v souladu s mezinárodními závazky. To ale členské státy nedělají. Nekonají a legální cesta je zcela uzavřená.“
V případě legálních migračních cest a přesídlovacích programů se také snadněji prosazuje pravidlo, že migranti musí mít oprávnění k vstupu na území států EU. Došlo by tím také k usnadnění přístupu k mezinárodní ochraně pro lidi, kteří na ní mají nárok.
Řeč byla i o zaměření EU na zprostředkovávání návratových programů pro příchozí ze třetích zemí. Magda Faltová zmiňuje důležitost vyjednávání se zeměmi, do kterých by měly být návraty realizovány, ale také mluví o tom, že návratové programy a ochrana hranic musí být jen určitou částí balíku opatření, ne jediným řešením, na které se upíná většina kapacit.
Faltová také pokládá za velkou otázkou, zda je důraz EU na sekuritizační opatření efektivní. Např. kontroly na hranicích Česka se Slovenskem přechod lidí sice zpomalily a obecně překročení hranic pro uprchlíky zkomplikovaly. Jejich skutečná účinnost je ale minimálně diskutabilní. Jak komentuje např. Dalimil Petrilák pro Deník Referendum, migranty zadržené na „zelené hranici“ často policie vrací na Slovensko, což reálně situaci neřeší, nahrává více „zákazníků“ převaděčům a vzhledem k zimním teplotám zvyšuje lidské utrpení. V souvislosti s okamžitým vydávání výjezdních příkazů po přechodu zaregistrovaným migrantům, je obtížné vidět v počínání policie a Ministerstva vnitra nějakou jasnou logiku, která by mohla přispět k vyřešení celé situace.
Jak podotýká Magda Faltová, dokud se však nezačne intenzivně pracovat na společném evropském řešení, tak ale pravděpodobně kontroly na hranicích budou. Vít Rakušan zmínil „přívětivější režim na hranicích v období vánočních svátků“, což Magda Faltová vysvětluje celkovou náročností hraničního režimu a s doplňuje, žesama by spíše ocenila, kdyby česká policie poskytovala zadrženým migrantům alespoň nějakou základní zdravotní péči. „To by bylo také v souladu s našimi křesťanskými svátky.“
Řeč přišla i na přijímání migrantů zachráněných ve Středozemním moři:
„Dlouhodobě vidíme, že ve Středozemním moři umírají tisíce lidí. A jiná odpověď, než je zachraňovat a následně je vyloďovat v bezpečné zemi na to neexistuje a není v souladu s mezinárodním právem a evropskými hodnotami.“
Faltová zmiňuje, že řešením situace, kdy lidé volí pro cestu do Evropy nebezpečné překonávání Středozemního moře, jsou i v tomto případě legální cesty migrace a přesídlování.
V rozhovoru se dále také probírá situace uprchlíků v Turecku, změna vízové politiky Srbska, přístup nové italské vlády k přijímaní lodí s uprchlíky a aktuální situaci s příchodem uprchlíků z Ukrajiny. Celý rozhovor na jdete na stránkách ČRo či na Youtube.
Shrnutí jednání ministrů vnitra lze najít ZDE.
Citace použité v tomto článku, jsou vlastním přepisem, proto se nemusejí shodovat s uvedenými na web ČRo. Tento článek čerpá také z komentáře Dalimila Petriláka, který je dostupný ZDE.
(Úvodní foto: Nikola Ramešová, https://www.nikolaramesova.com/)
