Je nutné se soustředit na vytváření legálních migračních cest a možností přesídlení.

V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.

Evropská migrační politika se dlouhodobě soustředí převážně na ochranu vnějších hranic a na návraty u osob, u kterých není předpoklad, že by mohly získat azyl či jinou formu ochrany. Magda Faltová však v rozhovoru pro ČRo zmiňuje, že „efektivně ochránit celou vnější hranici není možné.“

Dle ministra vnitra Víta Rakušana chce Česko řešit migraci jako celoevropský problém. Česko dlouhou dobu nezastávalo pozici, že je nutné hledat společné řešení migrace na evropské úrovni, proto Magda Faltová oceňuje tuto změnu v rétorice.

„To téma je komplikované a komplikované vnitropoliticky. V mnoha případech hrají roli například blížící se volby. (…) Zájmy [jednotlivých evropských států] jsou partikulární. Na některé země dopadá jiná forma migrace než na jiné a nastavování a hledání kompromisů a řešení je těžké.

Stejně tak je těžké hledat jednoznačná a dlouhodobá řešení a nová nastavení systému. Na posun tak téměř jistě nedojde během českého předsednictví.

„Téma migrace se táhne předsednictvími již minimálně od roku 2015. Je třeba, aby každé předsednictví na tom [svou část] odpracovalo a pak je možné se někam posunout. Češi už [migraci] nevyřeší. Ale myslím, že je důležitý evropský závazek, který (minimálně z České republiky a Slovenska) aktuálně zaznívá.“

Řešení by dle Faltové mělo spočívat zejména v otevření legálních cest migrace, o kterém hovoří i Martin Rozumek z OPU v rozhovoru, který jsme na tomto webu dříve sdíleli. Magda Faltová doplňuje:

„Evropská unie využívá nelegální práci migrantů a neregulérně pobývajících migrantů. Zároveň jim ale neotvírá ty legální cesty.“

Právě otevření legálních cest by mělo způsobit, mělo by to i zvýšit povědomí členských států o tom, kdo přichází a mají možnost s těmito informacemi i lépe pracovat. Dalším řešením by mohl být přesídlovací program.

„Lidé, kteří přicházejí i západobalkánskou cestou, již mají z části rodinné příslušníky v Evropské unii a kvalifikovali by se pro přesídlení v souladu s mezinárodními závazky. To ale členské státy nedělají. Nekonají a legální cesta je zcela uzavřená.“

V případě legálních migračních cest a přesídlovacích programů se také snadněji prosazuje pravidlo, že migranti musí mít oprávnění k vstupu na území států EU. Došlo by tím také k usnadnění přístupu k mezinárodní ochraně pro lidi, kteří na ní mají nárok.

Řeč byla i o zaměření EU na zprostředkovávání návratových programů pro příchozí ze třetích zemí. Magda Faltová zmiňuje důležitost vyjednávání se zeměmi, do kterých by měly být návraty realizovány, ale také mluví o tom, že návratové programy a ochrana hranic musí být jen určitou částí balíku opatření, ne jediným řešením, na které se upíná většina kapacit.

Faltová také pokládá za velkou otázkou, zda je důraz EU na sekuritizační opatření efektivní. Např. kontroly na hranicích Česka se Slovenskem přechod lidí sice zpomalily a obecně překročení hranic pro uprchlíky zkomplikovaly. Jejich skutečná účinnost je ale minimálně diskutabilní. Jak komentuje např. Dalimil Petrilák pro Deník Referendum, migranty zadržené na „zelené hranici“ často policie vrací na Slovensko, což reálně situaci neřeší, nahrává více „zákazníků“ převaděčům a vzhledem k zimním teplotám zvyšuje lidské utrpení. V souvislosti s okamžitým vydávání výjezdních příkazů po přechodu zaregistrovaným migrantům, je obtížné vidět v počínání policie a Ministerstva vnitra nějakou jasnou logiku, která by mohla přispět k vyřešení celé situace.

Jak podotýká Magda Faltová, dokud se však nezačne intenzivně pracovat na společném evropském řešení, tak ale pravděpodobně kontroly na hranicích budou. Vít Rakušan zmínil „přívětivější režim na hranicích v období vánočních svátků“, což Magda Faltová vysvětluje celkovou náročností hraničního režimu a s doplňuje, žesama by spíše ocenila, kdyby česká policie poskytovala zadrženým migrantům alespoň nějakou základní zdravotní péči. „To by bylo také v souladu s našimi křesťanskými svátky.“

Řeč přišla i na přijímání migrantů zachráněných ve Středozemním moři:

„Dlouhodobě vidíme, že ve Středozemním moři umírají tisíce lidí. A jiná odpověď, než je zachraňovat a následně je vyloďovat v bezpečné zemi na to neexistuje a není v souladu s mezinárodním právem a evropskými hodnotami.“

Faltová zmiňuje, že řešením situace, kdy lidé volí pro cestu do Evropy nebezpečné překonávání Středozemního moře, jsou i v tomto případě legální cesty migrace a přesídlování.

V rozhovoru se dále také probírá situace uprchlíků v Turecku, změna vízové politiky Srbska, přístup nové italské vlády k přijímaní lodí s uprchlíky a aktuální situaci s příchodem uprchlíků z Ukrajiny. Celý rozhovor na jdete na stránkách ČRo či na Youtube.

Shrnutí jednání ministrů vnitra lze najít ZDE.

Citace použité v tomto článku, jsou vlastním přepisem, proto se nemusejí shodovat s uvedenými na web ČRo. Tento článek čerpá také z komentáře Dalimila Petriláka, který je dostupný ZDE.

(Úvodní foto: Nikola Ramešová, https://www.nikolaramesova.com/)

Nejnovější aktuality

Jakým směrem by se měla ubírat další pomoc ukrajinským uprchlíkům

V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.

Novela lex Ukrajina nebere v potaz právo na analog a je v rozporu se směrnicí o dočasné ochraně a judikaturou SDEU

Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR jako připomínkové místo k lex Ukrajina IV 

Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.

Je nutné se soustředit na vytváření legálních migračních cest a možností přesídlení.

V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.

Z Ruska prchají statisíce lidí před mobilizací. Evropské státy řeší, zda by prchající Rusové měli být označeni za uprchlíky.

Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.

Češi jsou i během energetické krize ochotní pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Jejich ochota nadále pomáhat však klesá.

Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.

Společná evropská azylová politika v podstatě nefunguje, omezuje se na zastrašování a neúčinnou ochranu hranic

Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.

Iniciativa hlavák na Hlavním nádraží v Praze (foto Petr Souček @petr_soucek_)

Evropské státy by měly mezinárodní právo dodržet a uprchlíkům ze Sýrie ochranu poskytnout.

Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).

Vydáváme doporučení k aktuální situaci okolo podávání žádostí o humanitární dávku pro držitele dočasné ochrany

Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.

Úspěchy a limity zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny

Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.

Vietnamští dělníci necháni napospas zprostředkovatelům

Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.

Nevládní organizace poskytly pomoc a podporu během zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny více než milionu osob

Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.

Máme informace z terénu i know-how, ale není, jak je předat, říkají nevládní organizace řešící migraci

Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.

Data v migraci: Počty uprchlíků z Ukrajiny

Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.

Počty Ukrajinců v ČR i ve světě

Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.

Mezinárodní migrace v nekompletních datech

Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.

Mezinárodní právo je jasné, Polsko má uprchlíkům pomoct, říká Magda Faltová

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.

Vyzýváme Polsko, aby prokázalo solidaritu s lidmi na polsko-běloruské hranici

Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.

Novela zákona o pobytu cizinců splnila jen zlomek očekávání

Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.

Trendy v zahraniční zaměstnanosti a (ne)rovný přístup na trh práce v České republice

Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.

Systémové potíže statistických dat o migraci

Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.

The Way Forward for Ukrainian Refugees in CEE

Forum 2000, in cooperation with the European Programme for Integration and Migration (EPIM), published new policy brief on one of the most important challenges for Central and Eastern Europe (CEE): The way forward for Ukrainian refugees.