Usilujeme o to, aby migranti pobývající v ČR, kteří nemají přístup do veřejného zdravotního pojištění, měli přístup k očkování. Ministerstvo zdravotnictví by mělo brzy umožnit cizincům s vízem nad 90 dnů nebo dlouhodobým pobytem registrovat se k očkování jako samoplátci. Budeme apelovat na pojišťovny poskytující komerční pojištění, aby očkování svým pojištěncům proplatili. Dále se snažíme, aby stát zajistil přístup i migrantům v sociální nouzi či bez oprávnění. Je důležité, aby co nejvíce lidí bylo očkováno, očkování chrání celou společnost.

Stanovisko je výsledkem společné práce odborníků z členských organizací Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty. Odráží zkušenosti s fungováním různých typů regulace migračních toků a jejich dopadů na jednotlivce i společnost. Stanovisko se zabývá zejména azylovými procedurami, kde nesouhlasíme s nepřiměřeným zpřísňováním, a mechanismem sponzorovaných návratů, kde vyvstává řada právních otazníků a nejasností.

19. 3. 2021 byla v bezpečnostním výboru projednána novela zákona o státním občanství, která v několika bodech zpřísňuje podmínky pro cizince, kteří chtějí získat české občanství. Tento zákon je poměrně nový a navrhovaná úprava je jeho první novelizací. I přes dosavadní funkčnost zákona chce Ministerstvo vnitra zkomplikovat nabývání občanství pro tzv. druhou generaci nebo zavést přestupkovou bezúhonnost ve vybraných kategoriích přestupků.

Do 2. čtení jde návrh zákona, který mění dosavadní zákon o pobytu cizinců na území České republiky. Nejbližším rodinným příslušníkům, tedy zejména manželům, manželkám či dětem českých občanů, by měla zůstat jejich práva zachována, ale postavení nesezdaných párů, kde jeden je občanem ČR nebo EU a druhý tzv. třetizemcem, se v několika oblastech zhorší. Totéž platí i pro tzv. vzdálenější rodinné příslušníky, kteří jsou závislí na péči občana ČR či EU, nebo jsou jím vyživováni.

V Česku roste počet dětských uprchlíků bez doprovodu rodičů. Dětským domovům určeným pro jejich péči se plní kapacity, kromě nich na to upozorňuje také Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Náctiletí sami překonávají trasu dlouhou několik tisíc kilometrů a podle slov ředitele OPU Martina Rozumka někteří čelí i týrání ze strany převaděčů, kteří se z nich snaží dostat co nejvíce peněz.