Situace uprchlíků z Ukrajiny ve stínu Lex Ukrajina 5
Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v ČR uskutečnil při příležitosti Světového dne uprchlíků debatu zástupců nevládních organizací s novináři. Předmětem setkání byly zejména změny, které přináší novela Lex Ukrajina 5, ale i téma uprchlíků z Ukrajiny v mnoha dalších kontextech. Za Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) se akce zúčastnila ředitelka Magda Faltová.
Celá debata je stručně popsána ve článku Radio Prague International. Ten cituje Magdu Faltovou, která zmiňuje, že nejaktuálnějším problémem pro příchozí z Ukrajiny je najít střednědobé a dlouhodobé ubytování. V současném nastavení je pro lidi prchající před válkou a jejími dopady obtížné, aby bydlení ufinancovali.
„(S)amozřejmě (aktuální situace uprchlíků z Ukrajiny z hlediska ubytování) nasedá na krizi bydlení. (…) Takže uprchlíci, ať už jsou odkudkoliv, tahají za kratší nit. Mají méně finančních prostředků a zároveň i méně sociálních kontaktů. A od bydlení se odvíjí řada dalších věcí – škola, stabilní práce, práce na nějaké kvalifikaci a nějaké ‚zakořenění‘. Nejistota bydlení a to, že se často stěhují, je hodně vykořeňuje ještě dál.“
Novela Lex Ukrajina 5, která vejde v účinnost 1. července 2023, celou situaci ještě více komplikuje. Ve spolupráci s UNHCR SIMI vydalo v květnu přehledné letáky mapující ty nejzásadnější změny. Dojde například ke zrušení příspěvku pro solidární domácnosti, změně výpočtu humanitární dávky a podmínek pro poskytnutí bezplatného nouzového ubytování. Mění se také vydávání a výše příspěvku na bydlení, jak popisuje Magda Faltová v rozhovoru pro iDnes Premium:
„Příspěvek na bydlení, který mohou (uprchlíci z Ukrajiny) dostat, bude zhruba 2 400 korun na měsíc, což není dost na to, aby si našli ubytování. (…) Zkrátka na tom vzhledem k výši příspěvku budou hůř než české nízkopříjmové domácnosti. A budou na tom hůř i z hlediska jazyka, orientace v systému nebo sociálních kontaktů.“
Právě z těchto důvodů vyjadřuje Magda Faltová také v rozhovoru s Radkem Bartoníčkem pro Aktuálně.cz obavy z toho, že se někteří lidé mohou ocitnout bez střechy nad hlavou nebo v prekarizovaných zaměstnáních a mohou být potenciálně ohroženi vykořisťováním. Na to ostatně upozorňuje ve stejném rozhovoru i ředitelka organizace La Strada Markéta Hronková nebo např. analytička Martina Kavanová z PAQ Research v nedávném díle podcastu 5:59 serveru Seznam Zprávy.
Jaká situace skutečně bude, se ukáže až v příštích týdnech. Zatímco neziskové organizace i samotní Ukrajinci mají obavy, stát na jejich výhrady k Lex Ukrajina 5 nereaguje adekvátními opatřeními. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které se na úpravách Lex Ukrajina přímo podílelo, vypracovalo dle Seznam Zpráv dokument, který varuje před rizikem, které tyto změny přináší:
„Ne všichni budou schopni najit si nové ubytování i proto, že trh s bydlením je mnohde zcela našponovaný: nabídek je málo, ceny nájmů i ubytoven jsou pro uprchlíky velmi vysoké. Části uprchlíků zároveň klesnou příjmy z dávky.“
Dle Magdy Faltové lze očekávat, že problémy budou mít spíše nastupující tendenci, protože někteří lidé ještě budou mít dostatek financí na první nájmy. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny Klára Šimáčková Laurenčíková dle výše zmíněného článku jedná ministrem školství Bekem o využití ubytovacích kapacit vysokých škol po dobu letních měsíců.
Ubytování je ale jen jedna rovina celé situace. Dopady aktuálních změn budou pravdědodobně mnohem širší.
Článek reflektuje situaci do 23. 6. 2023.
