Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) Magda Faltová a vedoucí Centra migračního a uprchlického práva při Právnické fakultě Univerzity Karlovy Věra Honusková se ve článku na serveru iRozhlas.cz shodují na tom, že na ryze právní rovině prchání před mobilizací není důvodem pro udělení azylu. Jedná se však o velmi komplikované téma.
„Čistě pod definici uprchlíka podle Úmluvy OSN se takové osoby nevejdou. Nesplňují podmínky, které dokument uvádí. Samo o sobě to, že někdo nechce sloužit v armádě, není z pohledu dlouhodobé judikatury politický názor – měl by k tomu případně být připojený ještě další důvod,” říká Magda Faltová.
Dle Věra Honusková by pro jejich zařazení mezi uprchlíky by bylo nutné vyhýbání se mobilizaci spojit s dalšími důvody, např. příslušností k ohrožené sociální skupině či zastávání politických názorů, které jsou Rusku pronásledované. Jednotlivé žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany by měli podléhat individuálnímu posouzení.
„V některých případech v souvislosti s válkou na Ukrajině by mohla uspět argumentace, že člověk nechce jít bojovat na Ukrajinu, protože se bojí, že tam bude nucen páchat podle mezinárodního práva válečné zločiny.”
Tato argumentace ale může být ale obtížně odůvodnitelná. Další variantou je, že k odvedení daného člověka mělo dojít kvůli jeho politickým názorům. I v takovém případě by udělení mezinárodní ochrany bylo možné po individuálním posouzení případu. Magda Faltová doplňuje, že „v případě ozbrojeného válečného konfliktu, se kterým člověk nesouhlasí a hrozí mu například to, že bude v rámci ruské armády vystavený problematickému zacházení, by se udělení mezinárodní ochrany mělo minimálně posoudit.“
V úvahu poté připadá ještě udělení tzv. doplňkové ochrany, kterou lze udělit někomu, komu v zemi, odkud pochází, hrozí reálné nebezpečí tzv. vážné újmy, nesplňuje ale podmínky pro udělení azylu. Člověka s dočasnou ochranou pak nemůže daný stát vrátit do země, kde by mu hrozila vážná újma. Magda Faltová v tomto ohledu ještě doplňuje: „Tento princip se vztahuje úplně na každého, takže i na Rusy prchající před mobilizací. Výjimky tvoří pouze lidé, kteří spáchali zločiny proti lidskosti.“ Honusková však doplňuje, že „[o]hrožení života v boji pod vážnou újmu nespadá. Tam jde pak o to, jestli existuje nějaká úprava či praxe postihu, který je zcela jasně nepřiměřený nebo arbitrární.“
Zvažování udělení azylu je obecně ale obtížné i z čistě praktických důvodů:
„Daný člověk nemá přístup k věcem zanechaným ve státě, který opustil. Nemůže přijít a ukázat v zemi, kde žádá o azyl, důkaz z policejní stanice, že ho někdo pronásledoval, že to ohlásil a snažil se to řešit, ale stát to neřešil. V případě, že je člověk pronásledován, nemá ve stát důvěru.”
Premiér Petr Fiala prohlásil, že Česko bude s lidmi prchajícími před mobilizací jednat, jak s jinými žadateli o azyl. Vláda aktuálně nemá informace o tom, že by se počet žadatelů o azyl z Ruska nějak zvýšil. Ani SIMI nezaznamenalo nárůst klientů.
Celý článek z iRozhlas.cz najdete ZDE.
Férové migrační doporučení ke čtení: Téma udílení azylu Rusům v době Putinem rozpoutané války na Ukrajině rezonuje napříč Evropou. Evropská unie nechala rozhodnutí vpustit lidi přicházející z Ruska, na členských státech. V článku na blogu Justice Everywhere se k němu vyjádřil i filosof Felix Bender, který se ve své práci věnuje politické filosofii a etice v návaznosti na téma uprchlictví. V článku rozebírá, jak současná debata okolo udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací zavádí moralizování a rozlišování mezi „dobrými a špatnými uprchlíky“ do politického rozhodovacího procesu. Vřele doporučujeme k přečtení.
V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.
Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.
Přinášíme další stručné shrnutí mediálního pokrytí vývoje situace okolo změn v zákoně Lex Ukrajina.
Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.
Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.
Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.
Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.
Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.
V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.
Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.
Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.
V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.
Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.
Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.
Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.
Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).
Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.
Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.
Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.
Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.
Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.
Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.
Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.
Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.
Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.
Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.
Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.