Podle jednoho z pozměňovacích návrhů k Lex Ukrajina 7 by se Rusové žádající o české občanství museli nejdřív vzdát toho ruského. Cílem má být reakce na bezpečnostní riziko, které mají ruští občané pobývající na území ČR představovat. Je ale nasnadě se ptát, nakolik opatření přispěje ke zvýšení bezpečnosti ČR a nakolik pouze zkomplikuje život potenciálně všem Rusům v ČR, kteří se v nejednom případě staví proti putinovskému režimu.
Aktualizováno 24 října, 2024
“Ruská federace bohužel využívá pobyt etnických Rusů jako nástroj prosazování vlastních politických a vojenských cílů.” Tím opodstatňuje v tiskové zprávě hnutí STAN pozměňovací návrh Lex Ukrajina 7 předložený poslancem Martinem Exnerem. Změna v zákonu umožní Rusům získat české občanství, jen pokud se nejprve vzdají toho ruského. Toto je prezentováno jako posílení vnitřní bezpečnosti a prevence zneužívání výhod a práv souvisejících s českým občanstvím v kontextu růstu zájmu o státní občanství ze strany Rusů přebývajících v Česku. STAN v tiskové zprávě zmiňuje:
“S ohledem na vývoj mezinárodně politické a bezpečnostní situace v Evropě v posledních cca 10 letech lze přitom konstatovat, že samotný pobyt státních občanů Ruské federace na území České republiky může do jisté míry představovat bezpečnostní riziko. (…) Otázkou je loajalita těchto lidí ve vztahu k našemu státu. Nelze vyloučit, že přinejmenším určitá část z nich považuje Česko za nepřátelský stát a mohla by být v budoucnu ze strany Ruské federace využita přinejmenším k různým formám politického nátlaku. Ruští občané si tedy budou muset vybrat, jestli chtějí patřit k nám nebo do Ruska.”
Ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan informování o pozměňovacím návrhu doprovodil postem o matrjoškách, který je za hranicí dobrého vkusu.
Návrh vzápětí obdržel vlnu kritiky. A to i na úrovni toho, jak by se nové změny projevily v praxi. Konstantin Sulimenko v textu pro Seznam Zprávy upozorňuje, že návrh počítá s tím, že ruským žadatelům může Česko vydat příslib udělení českého občanství, pouze pokud se ve stanovené lhůtě zbaví toho ruského. Sulimenko poznamenává, že ruská strana nemá jediný důvod, proč by měla svým občanům vyjít vstříc a respektovat lhůtu danou Českem. Zbavit se ruského občanství tak může být mnohem náročnější, než návrh předpokládá. Saša Uhlová v komentáři pro Deník Alarm zmiňuje, že změna by v praxi způsobila, “že by [zbavení se ruského občanství] ruský zastupitelský úřad [v ČR] nepovolil, a [dotčení Rusové] by tedy museli odjet do Ruska, aby se pokusili zbavit ruského občanství tam.” Sulimenko i Uhlová to vidí z pochopitelných praktických důvodů pro mnoho Rusů jako nerealistický krok. Někteří Rusové se do země vrátit nemohou, ať již z důvodu napojení na organizaci označenou ruskými úřady za “nežádoucí” či protože by jim hrozilo povolání do války. To zmiňuje i novinář Ondřej Soukup, který v komentáři pro ČRo situaci popisuje následovně:
“Zjevně nikdo, kdo navrhoval změny, neměl sebemenší tušení, že pro občany Ruské federace je prakticky nemožné zbavit se občanství ruského. Podle jejich zákonů musí dokázat, že nemají žádné dluhy před ruským státem, včetně vojenské služby. Nebo, že proti nim nebylo zahájeno trestní stíhání. (…) Kromě toho, vyvázat se z ruského občanství, lze pouze, pokud máte už jiné občanství. Nebo máte garance, že ho získáte. Myslíte, že české úřady budou vydávat takové potvrzení?”
Koho zákon zasáhne?
Sulimenko, Uhlová i Soukup se shodují na tom, že potenciálním hrozbám pro bezpečnost ČR zákonná úprava nezabrání, jen znesnadní situaci lidí, kteří byli nucení z relevantních důvodů Rusko opustit. Jak poznamenává i ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová, mezi ně často patří například i lidé, kteří od února 2022 poskytují pomoc ukrajinským uprchlíkům v první linii, za což jim může v Rusku hrozit pronásledování. Při pokusech vzdát se občanství mohou také ohrozit své blízké, kteří stále v Rusku žijí.
Martin Exner na kritiky reaguje s tím, že “pozměňovací návrh ponechává možnost udělit české občanství, pokud si Rus chce nebo musí nechat ruské občanství z důvodů vědeckých, vzdělávacích, kulturních, sportovních nebo humanitárních. A já si myslím, že na disidenty se toto také vztahuje.” Zmiňuje také možnost výjimky v rámci individuálního posouzení konkrétních případů českými úřadu, jejíž udělení by návrh měl umožňovat. V takovém případě by nebylo nutné se ruského občanství vzdávat. Otázka, jakým způsobem by toto úřady posuzovali, pan poslanec ve svých mediálních výstupech nezmiňuje. Tyto výjimky ale patrně budou v praxi příliš úzké. Navíc ne každého, kdo s režimem nesouhlasí, je možné prohlásit za disidenta. Exner v rozhovoru také dodává, že “Rusům nebereme možnost tady žít na trvalý nebo dočasný pobyt, a to je opravňuje tady pracovat, studovat. Jediné, k čemu je to neopravňuje, je vstupovat do bezpečnostních složek, volit, být zvolen, atd. Ale jako žít tady v pohodě můžou prakticky neomezenou dobu.”
Nehledě na toto rámování ze strany předkladatelů zákona, změny které návrh přináší lze označit za diskriminační a za kolektivní trest. Tak o nich hovoří i petice, která v reakci na návrh vznikla. Ta upozorňuje i na fakt, že návrh je “skrytý v zákoně o pomoci uprchlíkům, nikoli v hlavním zákoně o občanství”. Kampaň Jsme lidé, která za peticí stojí, na svém webu nabízí také ucelený přehled výtek včetně právního rozboru návrhu.
Své vyjádření vydalo také Migrační konsorcium, které mimo jiné upozorňuje na to, že proces získání občanství již obsahuje individuální posuzování žadatelů a má pevně stanovené podmínky pro zisk občanství. Návrh dle konsorcia tak přispěje k uplatnění “principu kolektivní odpovědnosti”. I kdyby platily zmíněné výjimky, bude tento návrh zkrátka znevýhodňovat Rusy, kteří mají zájem v Česku získat občanství minimálně tím, že zbytečně mění aktuálně nastavené procesy.
Dle expertů Migračního konsorcia má návrh i další legislativní nedostatky. Například počítá s tím, “že všechna řízení o žádostech o české státní občanství podané ruskými občany budou přerušena i po dobu několika let. Ministerstvo vnitra se tedy těmito žádostmi nebude vůbec zabývat a nechá žadatele v dlouhodobé právní nejistotě. Zároveň návrh předpokládá, že nové přísnější podmínky budou platit i pro žadatele, kteří podali žádost před účinností zákona.” Tisková zpráva Migračního konsorcia cituje právničku Organizace pro pomoc uprchlíkům Hanu Frankovou, která v tomto směru ještě doplňuje:
“[Ž]ádná tak zásadní úprava neměla být aplikována retroaktivně. Nelze klást k tíži žadatelů průtahy v řízení na straně správního orgánu. Řada žadatelů o státní občanství, kteří splňují všechny zákonné předpoklady pro jeho získání, čeká na vyřízení své žádosti podstatně déle, než je zákonná lhůta, v níž mělo ministerstvo rozhodnout. Nyní by se kvůli nečinnosti ministerstva na ně měly zpětně vztahovat přísnější podmínky, jejichž splnění je pro mnohé nemožné.“
Zdá se, že návrh však nepoukazuje na nedostatky aktuálního posuzování žádostí o české občanství. Neadresuje ani situace, které s novými pravidly mohou nastat. Pokud pomineme, že by jej bylo možné vnímat i v určitém směru jako populistické gesto, zůstává na rovině reálného dopadu na žadatele o občanství nepraktickou a diskriminační změnou, která kolektivně zpřísňuje pravidla pro určitou skupinu migrantů pobývajících v Česku.
Novela Lex Ukrajina 7 včetně zde probíraného návrhu v říjnu 2024 postoupila v Poslanecké sněmovně do 3. čtení.
Podle jednoho z pozměňovacích návrhů k Lex Ukrajina 7 by se Rusové žádající o české občanství museli nejdřív vzdát toho ruského. Cílem má být reakce na bezpečnostní riziko, které mají ruští občané pobývající na území ČR představovat. Je ale nasnadě se ptát, nakolik opatření přispěje ke zvýšení bezpečnosti ČR a nakolik pouze zkomplikuje život potenciálně všem Rusům v ČR, kteří se v nejednom případě staví proti putinovskému režimu.
Na začátku tohoto měsíce byla vládou ČR schválena upravená podoba Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030. Tým Odboru rovnosti žen a mužů na aktualizaci Strategie pracoval více než rok. Prostřednictvím veřejných konzultací, expertních kulatých stolů a meziresortního připomínkového řízení se na ní podíleli zástupkyně a zástupci veřejné správy, akademického a neziskového sektoru nebo byznysu. Sdružení pro integraci a migraci se podílelo na velké části těchto aktivit. Co nového Strategie přinese?
Tři roky uplynuly od dramatické evakuace afghánských spolupracovníků české armády z Kábulu, která proběhla na poslední chvíli pod tlakem rychle se měnící situace v zemi. Česká republika tehdy přijala desítky tlumočníků a jejich rodin, kteří byli v ohrožení života kvůli spolupráci s českými ozbrojenými silami. Někteří tlumočníci se ale do evakuačních letů nedostali. Ohlížíme se za touto dramatickou situací a doplňujeme o informaci, jak se rodinám tlumočníků daří dnes.
“Krize bydlení” je sousloví, které se ve veřejném diskurzu objevuje stále častěji. Za posledních několik let nájmy v Praze vystoupaly na téměř stejnou nebo i úplně stejnou úroveň jako v západních velkoměstech, zatímco platy jsou stále výrazně nižší. Jak tato situace dopadá na uprchlíky a další migranty?
České školství čelí rostoucí potřebě podpory duševního zdraví, zejména u dětí zasažených válečným konfliktem. Zatímco u českých dětí trpí psychickými problémy jedno z osmi, mezi ukrajinskými dětmi s dočasnou ochranou je to každé druhé dítě. Tento článek se zaměřuje na důležitost integrace těchto dětí do českých škol, roli ukrajinských asistentů pedagoga a výzvy, které čekají školy po ukončení jejich financování.
Nedostatečná jazyková podpora pro žáky s odlišným mateřským jazykem v českých školách vážně ohrožuje jejich integraci a vzdělávání. Nové průzkumy odhalují, že mnoho těchto dětí nemá přístup k nezbytné výuce češtiny, což zhoršuje jejich šance na úspěšné začlenění do školního kolektivu i širší společnosti.
Opevněné hranice EU s Běloruskem se staly smrtící pastí pro stovky uprchlíků a dalších migrantů, kteří zde za nelidských podmínek uvízli. Nový report dokumentuje úmrtí ke kterým na východní hranici EU došlo a kritizuje pokračující porušování lidských práv, k němuž nadále dochází za tichého přihlížení evropských zemí.
Nájemná práce v domácnostech je často přehlížená oblast, zejména ve střední a východní Evropě (CEE). Je to ale práce jako každá jiná, a proto musí pracovnicím/íkům přinášet i stejné jistoty.
Neziskové organizace dlouhodobě upozorňují na to, že je v Česku stále velký počet nescholarizovaných žáků, z velké části se jedná o žáky s migrační zkušeností. Například organizace Meta odhaduje počet nescholarizovaných žáků-cizinců až na 14 tisíc, jedná se ale pouze o odhad vypočítaný z dostupných dat MŠMT a MV ČR. Podle statistického odhadu PAQ Research se jedná z velké části o žáky s dočasnou ochranou z Ukrajiny.
Ubytovny se staly dočasným domovem pro mnoho ukrajinských uprchlíků, kteří se potýkají s problémy při hledání nájemního bydlení. Tento článek zkoumá současné podmínky života na ubytovnách a výzvy, kterým obyvatelé čelí, včetně vysokých nákladů a nedostatku volných míst.
Jen před pár dny v Česku skončil školní rok 2023/2024.V SIMI jsme se rozhodli za ním ohlédnout, abychom se podívali na to, jak se českému vzdělávacímu systému daří integrovat žáky s odlišným mateřským jazykem. Nyní se tak budeme věnovat zhodnocení současné situace a výzvám do budoucnosti.
Evropské volby v roce 2024 představují zásadní okamžik pro budoucnost migrační politiky. Situace na evropských hranicích je nadále kritická a výsledek těchto voleb by mohl mít hluboký dopad na životy milionů lidí.
Téma migrace rezonuje evropskými volbami. Pokoušíme se přinést přehled toho, jak se toto téma propisuje do programů jednotlivých stran ČR a jak koresponduje s přístupem frakcí, do kterých jejich europoslanci a europoslankyně spadají, nebo by spadali v případě zvolení.
Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE) se v jedné ze svých posledních zpráv zaměřil na problematiku ekonomického násilí. Prezentuje důležitá data a praktická doporučení pro ochranu žen, včetně migrantek a uprchlic, zakoušejících tuto mnohdy na první pohled neviditelnou formu násilí. Jak může EU a její členské státy podpořit potírání ekonomického násilí a jak lépe chránit oběti?
Senát začátkem roku 2024 po zhruba sedmi hodinách jednání neschválil Istanbulskou úmluvu. Hledání cesty k lepší ochraně proti genderovému násilí ale pokračuje.
Přinášíme stručný přehled několika oblastí integrace ukrajinských uprchlíků v ČR na základě aktuálních dat.
V dubnu 2024 prošlo Evropským parlamentem hned několik legislativních opatření, která se dotknou životů neregulérních migrantů a migrantek. Jako členové sítě PICUM přinášíme rozšířený překlad jejich shrnutí.
Samosprávy a jednotlivý aktéři na lokální úrovni hrají v realizaci integrace důležitou roli a jsou pro její úspěch nepostradatelní. Jsou s migranty v blízkém kontaktu, mají lepší přehled o jejich potřebách, konkrétní opatření pak mohou nastavovat flexibilněji a adresněji než stát, jemuž navíc mohou přinášet cenné podněty z „terénu“. Jak to funguje v praxi si můžeme ukázat na příkladu MČ Praha 3.
Ve středu 10. 4. 2024 schválil Evropský parlament tzv. pakt o migraci a azylu – kontroverzní balíček devíti opatření, které mají být reformou společné evropské migrační a azylové politiky.
V posledních letech se Česká republika potýká s rostoucími výzvami v oblasti pracovní migrace, které zintenzivnila nedávná válka na Ukrajině. Články a analýzy na naší webové stránce naznačují, že uprchlíci a migranti čelí na českém trhu práce značným nerovnostem a porušování pracovních práv, zejména v agenturním zaměstnávání. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a je naléhavě potřeba zlepšit regulace a posílení ochrany práv migrantů.
Během září 2023 Odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády České republiky spustil první aktualizaci Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2023. Součástí byla veřejná konzultace v podobě online formuláře a navazující kulaté stoly ke konkrétním kapitolám Strategie.
Migrační konsorcium uspořádalo 20. února 2024 tiskovou konferenci, aby reflektovalo dva roky integrace ukrajinských uprchlíků z pohledu nevládních organizací.
Lidskoprávní organizace napříč Evropou volají v kampani Stop the Inhumanity at Europe’s Borders po zastavení nelidského zacházení s uprchlíky, žadateli o azyl a dalšími migranty na hranicích Evropy.
Zástupci Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu se v prosinci po dlouhém procesu většinově shodli na podobě tzv. migračního paktu. Ačkoliv jednání ještě nejsou zcela u konce a pakt musí projít ještě jedním kolem schvalování, došlo nejspíš k finální dohodě.
V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.
Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.
Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.
Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.
Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.
Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.
Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.
V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.
Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.
Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.
V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.
Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.
Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.
Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.
Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).
Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.
Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.
Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.
Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.
Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.
Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.
Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.
Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.
Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.
Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.
Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.