Když Česko nechce „ani nohu“, mohlo by vyjednávat návraty migrantů domů a tím pomoct

Návrh migračního paktu EU pro Česko znamená změny. Pokud EK migrační pakt vyhlásí, bude mít Česko jen dvě možnosti, buď relokaci (přijmout utečence k nám), nebo sponzorovaný návrat migrantů do domovských zemí. S návraty to ale není tak jednoduché.

EU zatím uzavřela 17 readmisních dohod, o zpětném přebírání osob, ale vracení se nedaří. Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, k tomu dodává, že záleží především na vyjednávání se zeměmi původu migrantů. Podle znalců migrační problematiky by to však šlo těžko. Snadněji tam, kde EU země již mají vyjednané dohody o vracení s africkými zeměmi a snáz u jasně ekonomických migrantů. Tam stačí mít na to peníze (a chtít).

Další oblast, kde bychom mohli, měli, nabídnout pomoc jsou „border procedures“, tedy procedury na hranicích nárazníkových zemí. Pro přijímající státy to už dlouho a je a dále bude velmi náročné (přívalem uprchlíků jsou dlouhodobě přetíženy), tady snad můžeme nabídnout pomoc, poslat jižním zemím experty.

Těžko to půjde v případech, říká Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, kde se jedná o „Afghánce nebo třeba Pákistánce, kteří jsou navíc obvykle bez jakýchkoli identifikačních dokladů. Když domovská země – jen ta má povinnost svého občana přijmout – bude spolupracovat, je to teoreticky možné. Nebude-li spolupracovat, je to sci-fi a uplatnila by se ta varianta B, tedy že si Afghánce po osmi měsících bude muset sponzorský stát vzít k sobě a pokračovat v (marném) vyhošťovacím řízení odsud z České republiky.“

To pro ČR znamená podle Rozumka zhruba toto: „V praxi, jaká je dnes, bychom je zavřeli na šest měsíců za mříže do Bálkové a pak pustili s příkazem opustit území. Že všichni směřují na západ místo domů, už tady nikdo moc neřeší.“

Lidskoprávní organizace budou ostražité u zrychleného řízení, jež chce EK prosadit. Stále ještě jsme Západ, celá EU, podle Martina Rozumka proto „musí existovat záruky spravedlivého procesu, nezávislá právní pomoc a detence co nejkratší dobu s tím, že nezletilé děti bez doprovodu a rodiny s dětmi nemají v detenci pobývat“. Bude to extrémně náročné. Hledá komise, jak potichu vycouvat z dnešních mezinárodních právních úmluv a záruk, jež uprchlíky chrání? Jak vycouvat z humanity? Více se dočtete v komentáři Martina Fedrycha pro Aktuálně.cz, který najdete zde.

Nejnovější aktuality

Rozhovor s Martinem Rozumkem (OPU) o situaci dětských uprchlíků

V Česku roste počet dětských uprchlíků bez doprovodu rodičů. Dětským domovům určeným pro jejich péči se plní kapacity, kromě nich na to upozorňuje také Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Náctiletí sami překonávají trasu dlouhou několik tisíc kilometrů a podle slov ředitele OPU Martina Rozumka někteří čelí i týrání ze strany převaděčů, kteří se z nich snaží dostat co nejvíce peněz.

Vyjádření OPU k detencím dětí a určování jejich věku

Vzhledem k řadě nedorozumění a k útokům na OPU v Poslanecké sněmovně zaměstnanci OPU připravili vyjádření, které vysvětluje postup a důvody této organizace v kauze určování věku nezletilých uprchlíků bez doprovodu rodičů a jejich detence – zbavení osobní svobody.

Češi o migraci skoro nic neví, říká expert Martin Rozumek

Pamatujete si na dobu, kdy hrdinní Češi volali policii na muzikanty z Beninu, na lesní dělníky, či na kominíka v Domažlicích? Máloco Češi prožívají tolik a máloco je tolik rozděluje. Od tzv. Uprchlické krize z roku 2015 nám uběhlo 5 let, a Česko, Německo, ani jiný Evropský stát se zatím nehroutí. Polevila naše hysterie, nebo se uprchlíků stále k smrti bojíme?