V Česku roste počet dětských uprchlíků bez doprovodu rodičů. Dětským domovům určeným pro jejich péči se plní kapacity, kromě nich na to upozorňuje také Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Náctiletí sami překonávají trasu dlouhou několik tisíc kilometrů a podle slov ředitele OPU Martina Rozumka někteří čelí i týrání ze strany převaděčů, kteří se z nich snaží dostat co nejvíce peněz.
Pamatujete si na dobu, kdy hrdinní Češi volali policii na muzikanty z Beninu, na lesní dělníky, či na kominíka v Domažlicích? Máloco Češi prožívají tolik a máloco je tolik rozděluje. Od tzv. Uprchlické krize z roku 2015 nám uběhlo 5 let, a Česko, Německo, ani jiný Evropský stát se zatím nehroutí. Polevila naše hysterie, nebo se uprchlíků stále k smrti bojíme?
Návrh migračního paktu EU pro Česko znamená změny. Pokud EK migrační pakt vyhlásí, bude mít Česko jen dvě možnosti, buď relokaci (přijmout utečence k nám), nebo sponzorovaný návrat migrantů do domovských zemí. S návraty to ale není tak jednoduché.
Turecko cíleně sváží uprchlíky na řecké hranice, aby situaci vyhrotilo, řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Češi pomáhají je občanská iniciativa – skupina lidí, kteří se rozhodli iniciovat debatu o situaci lidí na útěku a o konkrétních možnostech, jak jim podat pomocnou ruku.
Novinář Martin Fendrych věnoval jeden komentář neútěšné situaci, ve které se nachází děti v řeckých uprchlických táborech.
V Česku roste počet dětských uprchlíků bez doprovodu rodičů. Dětským domovům určeným pro jejich péči se plní kapacity, kromě nich na to upozorňuje také Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Náctiletí sami překonávají trasu dlouhou několik tisíc kilometrů a podle slov ředitele OPU Martina Rozumka někteří čelí i týrání ze strany převaděčů, kteří se z nich snaží dostat co nejvíce peněz.
Vzhledem k řadě nedorozumění a k útokům na OPU v Poslanecké sněmovně zaměstnanci OPU připravili vyjádření, které vysvětluje postup a důvody této organizace v kauze určování věku nezletilých uprchlíků bez doprovodu rodičů a jejich detence – zbavení osobní svobody.
Pamatujete si na dobu, kdy hrdinní Češi volali policii na muzikanty z Beninu, na lesní dělníky, či na kominíka v Domažlicích? Máloco Češi prožívají tolik a máloco je tolik rozděluje. Od tzv. Uprchlické krize z roku 2015 nám uběhlo 5 let, a Česko, Německo, ani jiný Evropský stát se zatím nehroutí. Polevila naše hysterie, nebo se uprchlíků stále k smrti bojíme?