19. 3. 2021 byla v bezpečnostním výboru projednána novela zákona o státním občanství, která v několika bodech zpřísňuje podmínky pro cizince, kteří chtějí získat české občanství. Tento zákon je poměrně nový a navrhovaná úprava je jeho první novelizací. I přes dosavadní funkčnost zákona chce Ministerstvo vnitra zkomplikovat nabývání občanství pro tzv. druhou generaci nebo zavést přestupkovou bezúhonnost ve vybraných kategoriích přestupků.
Garanční výbor pro bezpečnost doporučil Poslanecké sněmovně na své 51. schůzi vyslovit souhlas s předloženým návrhem zákona. S tímto krokem nesouhlasíme, jelikož navrhovaná úprava obsahuje několik bodů, které bezdůvodně komplikují nabývání českého občanství pro migranty a migrantky.
K jakému konkrétnímu zpřísnění by přijetím novely zákona o státním občanství došlo?
Nově by jedinci z tzv. druhé generace cizinců, tedy osoby ve věku 18-21 let, které v ČR pobývaly minimálně dvě třetiny doby od svých 10 let, přišli o možnost získat české občanství zjednodušeným způsobem a to prohlášením. Tito žadatelé strávili v České republice velkou část svého života a v mnoha případech se za považují za Čechy a Češky. Navrhovaná úprava by tak nabytí občanství prodražila a znamenala by významnou administrativní zátěž.
Návrh zákona se dále vztahuje na nabytí občanství pro osvojené děti. Podle nové úpravy by mohly získat české občanství pouze ty děti, které byly osvojeny rozhodnutím orgánů Evropské unie. Tento návrh je v rozporu s mezinárodním právem, jelikož nerespektuje bilaterální smlouvy o uznávání rozhodnutí, které Česká republika s některými třetími státy uzavřela. Podobně by dle nového návrhu nebylo uznáváno ani rozhodnutí cizích státních orgánů mimo státy EU ve věci určování otcovství, což opět porušuje mezinárodní právo.
Zákon také zavádí novou podmínku pro nabytí českého občanství a to přestupkovou bezúhonnost u vybraných kategorií přestupků. V tomto případě se opět jedná o nepřiměřené zpřísnění, jelikož jsou do těchto okruhů zahrnuty i bagatelní činy typu odhození žvýkačky na chodník či rušení nočního klidu. V případě, že by žadatel spáchal tento přestupek opakovaně, ztratil by možnost získat státní občanství. To je v ostrém kontrastu s faktem, že žadatel podmíněně odsouzený za nedbalostní trestní čin tuto možnost i nadále mít bude.
V případě přijetí novely by žadatelé o státní občanství museli k žádosti přiložit doklady prokazující výši životních nákladů. V návrhu zákona není ovšem nikde specifikováno, co to jsou „životní náklady“ a jakými doklady by se měly prokazovat. Tato nová povinnost by tak vedla k vyšší administrativní zátěži jak na straně žadatelů, tak na straně správních orgánů.
Více informací k jednotlivým bodům v dokumentu naleznete v právní analýze a stručné shrnutí v jednostránkovém facstheetu.
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty při této příležitosti vyzvalo migranty a migrantky, kteří se zpřísněním zákona nesouhlasí, aby napsali koaličním poslancům dopis či email se svým osobním příběhem vysvětlujícím, jak by jim a jejich blízkým novela zkomplikovala život. Pokud se do této akce chcete zapojit i Vy, na tomto odkazu naleznete více informací se vzorem dopisu.
V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.
Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.
Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.
V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.
Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.
Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.
Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.
Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).
Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.
Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.
Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.
Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.
Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.
Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.
Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.
Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.
Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.
Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.
Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.
Forum 2000, in cooperation with the European Programme for Integration and Migration (EPIM), published new policy brief on one of the most important challenges for Central and Eastern Europe (CEE): The way forward for Ukrainian refugees.