Novela zákona o pobytu cizinců zpřísňující podmínky pro nesezdané páry a vzdálenější rodinné příslušníky občanů ČR a EU půjde do 2. čtení

Do 2. čtení jde návrh zákona, který mění dosavadní zákon o pobytu cizinců na území České republiky. Nejbližším rodinným příslušníkům, tedy zejména manželům, manželkám či dětem českých občanů, by měla zůstat jejich práva zachována, ale postavení nesezdaných párů, kde jeden je občanem ČR nebo EU a druhý tzv. třetizemcem, se v několika oblastech zhorší. Totéž platí i pro tzv. vzdálenější rodinné příslušníky, kteří jsou závislí na péči občana ČR či EU, nebo jsou jím vyživováni.

Co konkrétně by přijetí novely v aktuální podobě znamenalo?

  • Nově by většina tzv. vzdálených rodinných příslušníků občana ČR či EU nemohla o povolení k pobytu požádat v ČR, nýbrž by musela nejprve jet do své země původu. 
  • Cizinci z vízových zemí by pak zřejmě museli ještě tamější české ambasádě prokázat, že s českým občanem opravdu žijí ve společné domácnosti, což bude velmi obtížné až nemožné (paradoxně právě odjezdem z ČR spolu žít přestanou). 
  • Po příjezdu do ČR by museli proces prověřování vztahu absolvovat znovu před Ministerstvem vnitra ČR a současně předložit komerční zdravotní pojištění (což zejména v případě žen počítajících s těhotenstvím může být jednorázový výdaj v řádu desítek až stovek tisíc Kč). 
  • Pár by musel k žádosti předkládat i pravidelný měsíční příjem ve výši (často) cca 20.000,- Kč netto pro dvě osoby; pokud by již měli např. jedno dítě, pak by český občan (často) musel vydělávat cca 25.000,- Kč netto měsíčně – cizinec totiž většinou nebude okamžitě pracovat, možná nebude ani smět pracovat. Zamítne-li Ministerstvo vnitra ČR jejich žádost (třeba proto, že nedoloží kompletní přílohy žádosti či se nedostaví k pohovoru), mohou sice podat odvolání, ale současně musí ČR opustit a vyčkat na rozhodnutí odvolacího orgánu v zahraničí – čímž opět přestanou splňovat podmínku soužití ve společné domácnosti.

Ministerstvo vnitra argumentuje nutností „zpřesnit“ směrnici Evropské unie upravující postavení rodinných příslušníků občanů EU, která ovšem rozdělení rodinných příslušníků na dvě kategorie s různě přísnými pravidly vůbec nevyžaduje. 

Pro přehlednost jsme vytvořili factsheet s krátkým shrnutím, čeho se navrhovaná úprava týká a také krátké vysvětlení, které body považujeme za problematické a proč.

Důsledky navrhovaných úprav

Nízkopříjmoví, osoby pracující na základě nestabilních smluv či studenti budou tak moci na nesezdané partnerské soužití zapomenout. Nově by také partneři či příbuzní závislí na péči občanů ČR/EU museli při své žádosti dokládat měsíční příjem domácnosti. Tato povinnost neexistuje pro manžele či manželky občanů ČR a EU a představuje tak překážku např. pro mladé nesezdané páry, které jsou v začátcích své profesní kariéry a kteří plánují se zde dlouhodobě usadit a participovat na českém trhu práce. Možným důsledkem by mohlo být rozhodnutí osob žijících v nesezdaném partnerství odejít do zahraničí, kde pro ně budou příznivější podmínky. 

Novela v této podobě tak tvrdě dopadne nejen na rodinné příslušníky, ale také na samotné české občany a občany EU, pro které bude obtížnější žít se svými blízkými osobami na území ČR.

Naše aktivity

K této novele jsme s právní skupinou Konsorcia vytvořili analýzu s přehledem jednotlivých sporných bodů a vysvětlením, proč jsou problematické, a jaké dopady by v případě přijetí mohly na občany ČR a EU a jejich rodinné příslušníky mít. Tuto analýzu jsme rozeslali členům výboru pro bezpečnost, který návrh zákona projednával 17. 1. 2021. I přes naše připomínky vydal bezpečnostní výbor doporučení k vyslovení souhlasu s aktuální verzí návrhu zákona, který by měl jít v následujících dnech do 2. čtení.

Celé znění právní analýzy si můžete stáhnout zde.

Pozměňovací návrhy a naše doporučení

K novele bylo nahráno i několik pozměňovacích návrhů týkajících se osob bez státní příslušnosti, zdravotního pojištění dětí a již zmíněného zhoršení postavení vzdálenějších rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Jako vysoce problematický vnímáme pozměňovací návrh poslance Růžičky, který přejímá pouze část právní úpravy ze ST 1033 a zásadním způsobem zhoršuje postavení osob bez státní příslušnosti. Navrhovaná úprava je navíc protiústavní a v rozporu s mezinárodním právem. Na to reaguje i pozměňovací návrh zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové, který k návrhu poslance Růžičky doplňuje vynechané části ze ST 1033, čímž zachovává stejnou právní úpravu, která je v novele zákona o azylu a ZPC.

Naopak vítáme pozměňovací návrh poslance Čižinského, který směřuje k odstranění sporných bodů zhoršujících právní status některých rodinných příslušníků občanů ČR/EU.

Dale byly nahrány dva pozměňovací návrhy týkající se zdravotního pojištění dětí cizinců. Návrh poslance Čižinského přejímá právní úpravu z novely zákona o azylu a ZPC (ST 1033), která čeká v Poslanecké sněmovně na 1. čtení, a směřuje k alespoň částečně lepšímu postavení tzv. nepojistitelných novorozenců. Po přijetí toho pozměňovacího návrhu by měli do systému veřejného zdravotního pojištění přístup všechny narozené děti do 2-3 měsíců. Ještě šířeji jde pak návrh poslance Třešňáka, jehož cílem je zahrnout do veřejného pojištění všechny nezletilé děti cizinců, které pobývají v ČR na základě dlouhodobého pobytu.

Naše doporučení ke zmiňovaným pozměňovacím návrhům naleznete na tomto odkazu, factsheet k pojištění tzv. nepojistitelných novorozenců si můžete přečíst zde.

Nejnovější aktuality

Revize Strategie rovnosti žen a mužů 2021+ v kontextu tématu migrace

Během září 2023 Odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády České republiky spustil první aktualizaci Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2023. Součástí byla veřejná konzultace v podobě online formuláře a navazující kulaté stoly ke konkrétním kapitolám Strategie.

Dva roky integrace uprchlíků z Ukrajiny: účinná podpora a potřeba dlouhodobé perspektivy

Migrační konsorcium uspořádalo 20. února 2024 tiskovou konferenci, aby reflektovalo dva roky integrace ukrajinských uprchlíků z pohledu nevládních organizací.

Zastavme nelidskost na hranicích Evropy

Lidskoprávní organizace napříč Evropou volají v kampani Stop the Inhumanity at Europe’s Borders po zastavení nelidského zacházení s uprchlíky, žadateli o azyl a dalšími migranty na hranicích Evropy.

Sledujeme vývoj okolo evropského paktu o migraci a azylu

Zástupci Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu se v prosinci po dlouhém procesu většinově shodli na podobě tzv. migračního paktu. Ačkoliv jednání ještě nejsou zcela u konce a pakt musí projít ještě jedním kolem schvalování, došlo nejspíš k finální dohodě.

(ilustrativní obrázek byl vytvořen umělou inteligencí)

Kontroly na hranicích nic nevyřeší. Je třeba hledat legální cesty migrace.

V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.

Čtyři z pěti ukrajinských dětí a mladistvých mají od září zajištěné vzdělávání. Přetrvávají ale problémy s integrací do českých kolektivů.

Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.

Situace uprchlíků z Ukrajiny ve stínu Lex Ukrajina 5

Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.

Válka na Ukrajině politickou debatu o migraci na evropské úrovni příliš neovlivní

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.

Děti cizinci s dlouhodobým pobytem budou mít vstup do veřejného zdravotního pojištění

Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.

Azylová politika EU trpí zavedenou praxí systematického porušování práv uprchlíků

Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.

Jaká je situace žáků z Ukrajiny na českých školách?

Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.

SIMI shrnuje rok 2022 v datech

Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.

Jakým směrem by se měla ubírat další pomoc ukrajinským uprchlíkům

V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.

Novela lex Ukrajina nebere v potaz právo na analog a je v rozporu se směrnicí o dočasné ochraně a judikaturou SDEU

Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR jako připomínkové místo k lex Ukrajina IV 

Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.

Je nutné se soustředit na vytváření legálních migračních cest a možností přesídlení.

V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.

Z Ruska prchají statisíce lidí před mobilizací. Evropské státy řeší, zda by prchající Rusové měli být označeni za uprchlíky.

Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.

Češi jsou i během energetické krize ochotní pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Jejich ochota nadále pomáhat však klesá.

Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.

Společná evropská azylová politika v podstatě nefunguje, omezuje se na zastrašování a neúčinnou ochranu hranic

Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.

Iniciativa hlavák na Hlavním nádraží v Praze (foto Petr Souček @petr_soucek_)

Evropské státy by měly mezinárodní právo dodržet a uprchlíkům ze Sýrie ochranu poskytnout.

Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).

Vydáváme doporučení k aktuální situaci okolo podávání žádostí o humanitární dávku pro držitele dočasné ochrany

Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.

Úspěchy a limity zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny

Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.

Vietnamští dělníci necháni napospas zprostředkovatelům

Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.

Nevládní organizace poskytly pomoc a podporu během zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny více než milionu osob

Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.

Máme informace z terénu i know-how, ale není, jak je předat, říkají nevládní organizace řešící migraci

Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.

Data v migraci: Počty uprchlíků z Ukrajiny

Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.

Počty Ukrajinců v ČR i ve světě

Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.

Mezinárodní migrace v nekompletních datech

Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.

Mezinárodní právo je jasné, Polsko má uprchlíkům pomoct, říká Magda Faltová

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.

Vyzýváme Polsko, aby prokázalo solidaritu s lidmi na polsko-běloruské hranici

Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.

Novela zákona o pobytu cizinců splnila jen zlomek očekávání

Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.

Trendy v zahraniční zaměstnanosti a (ne)rovný přístup na trh práce v České republice

Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.

Systémové potíže statistických dat o migraci

Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.