Novela zákona o pobytu cizinců zpřísňující podmínky pro nesezdané páry a vzdálenější rodinné příslušníky občanů ČR a EU půjde do 2. čtení

Do 2. čtení jde návrh zákona, který mění dosavadní zákon o pobytu cizinců na území České republiky. Nejbližším rodinným příslušníkům, tedy zejména manželům, manželkám či dětem českých občanů, by měla zůstat jejich práva zachována, ale postavení nesezdaných párů, kde jeden je občanem ČR nebo EU a druhý tzv. třetizemcem, se v několika oblastech zhorší. Totéž platí i pro tzv. vzdálenější rodinné příslušníky, kteří jsou závislí na péči občana ČR či EU, nebo jsou jím vyživováni.

Co konkrétně by přijetí novely v aktuální podobě znamenalo?

  • Nově by většina tzv. vzdálených rodinných příslušníků občana ČR či EU nemohla o povolení k pobytu požádat v ČR, nýbrž by musela nejprve jet do své země původu. 
  • Cizinci z vízových zemí by pak zřejmě museli ještě tamější české ambasádě prokázat, že s českým občanem opravdu žijí ve společné domácnosti, což bude velmi obtížné až nemožné (paradoxně právě odjezdem z ČR spolu žít přestanou). 
  • Po příjezdu do ČR by museli proces prověřování vztahu absolvovat znovu před Ministerstvem vnitra ČR a současně předložit komerční zdravotní pojištění (což zejména v případě žen počítajících s těhotenstvím může být jednorázový výdaj v řádu desítek až stovek tisíc Kč). 
  • Pár by musel k žádosti předkládat i pravidelný měsíční příjem ve výši (často) cca 20.000,- Kč netto pro dvě osoby; pokud by již měli např. jedno dítě, pak by český občan (často) musel vydělávat cca 25.000,- Kč netto měsíčně – cizinec totiž většinou nebude okamžitě pracovat, možná nebude ani smět pracovat. Zamítne-li Ministerstvo vnitra ČR jejich žádost (třeba proto, že nedoloží kompletní přílohy žádosti či se nedostaví k pohovoru), mohou sice podat odvolání, ale současně musí ČR opustit a vyčkat na rozhodnutí odvolacího orgánu v zahraničí – čímž opět přestanou splňovat podmínku soužití ve společné domácnosti.

Ministerstvo vnitra argumentuje nutností „zpřesnit“ směrnici Evropské unie upravující postavení rodinných příslušníků občanů EU, která ovšem rozdělení rodinných příslušníků na dvě kategorie s různě přísnými pravidly vůbec nevyžaduje. 

Pro přehlednost jsme vytvořili factsheet s krátkým shrnutím, čeho se navrhovaná úprava týká a také krátké vysvětlení, které body považujeme za problematické a proč.

Důsledky navrhovaných úprav

Nízkopříjmoví, osoby pracující na základě nestabilních smluv či studenti budou tak moci na nesezdané partnerské soužití zapomenout. Nově by také partneři či příbuzní závislí na péči občanů ČR/EU museli při své žádosti dokládat měsíční příjem domácnosti. Tato povinnost neexistuje pro manžele či manželky občanů ČR a EU a představuje tak překážku např. pro mladé nesezdané páry, které jsou v začátcích své profesní kariéry a kteří plánují se zde dlouhodobě usadit a participovat na českém trhu práce. Možným důsledkem by mohlo být rozhodnutí osob žijících v nesezdaném partnerství odejít do zahraničí, kde pro ně budou příznivější podmínky. 

Novela v této podobě tak tvrdě dopadne nejen na rodinné příslušníky, ale také na samotné české občany a občany EU, pro které bude obtížnější žít se svými blízkými osobami na území ČR.

Naše aktivity

K této novele jsme s právní skupinou Konsorcia vytvořili analýzu s přehledem jednotlivých sporných bodů a vysvětlením, proč jsou problematické, a jaké dopady by v případě přijetí mohly na občany ČR a EU a jejich rodinné příslušníky mít. Tuto analýzu jsme rozeslali členům výboru pro bezpečnost, který návrh zákona projednával 17. 1. 2021. I přes naše připomínky vydal bezpečnostní výbor doporučení k vyslovení souhlasu s aktuální verzí návrhu zákona, který by měl jít v následujících dnech do 2. čtení.

Celé znění právní analýzy si můžete stáhnout zde.

Pozměňovací návrhy a naše doporučení

K novele bylo nahráno i několik pozměňovacích návrhů týkajících se osob bez státní příslušnosti, zdravotního pojištění dětí a již zmíněného zhoršení postavení vzdálenějších rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Jako vysoce problematický vnímáme pozměňovací návrh poslance Růžičky, který přejímá pouze část právní úpravy ze ST 1033 a zásadním způsobem zhoršuje postavení osob bez státní příslušnosti. Navrhovaná úprava je navíc protiústavní a v rozporu s mezinárodním právem. Na to reaguje i pozměňovací návrh zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové, který k návrhu poslance Růžičky doplňuje vynechané části ze ST 1033, čímž zachovává stejnou právní úpravu, která je v novele zákona o azylu a ZPC.

Naopak vítáme pozměňovací návrh poslance Čižinského, který směřuje k odstranění sporných bodů zhoršujících právní status některých rodinných příslušníků občanů ČR/EU.

Dale byly nahrány dva pozměňovací návrhy týkající se zdravotního pojištění dětí cizinců. Návrh poslance Čižinského přejímá právní úpravu z novely zákona o azylu a ZPC (ST 1033), která čeká v Poslanecké sněmovně na 1. čtení, a směřuje k alespoň částečně lepšímu postavení tzv. nepojistitelných novorozenců. Po přijetí toho pozměňovacího návrhu by měli do systému veřejného zdravotního pojištění přístup všechny narozené děti do 2-3 měsíců. Ještě šířeji jde pak návrh poslance Třešňáka, jehož cílem je zahrnout do veřejného pojištění všechny nezletilé děti cizinců, které pobývají v ČR na základě dlouhodobého pobytu.

Naše doporučení ke zmiňovaným pozměňovacím návrhům naleznete na tomto odkazu, factsheet k pojištění tzv. nepojistitelných novorozenců si můžete přečíst zde.

Nejnovější aktuality

Mezinárodní právo je jasné, Polsko má uprchlíkům pomoct, říká Magda Faltová

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.

Vyzýváme Polsko, aby prokázalo solidaritu s lidmi na polsko-běloruské hranici

Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.

Novela zákona o pobytu cizinců splnila jen zlomek očekávání

Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.

Trendy v zahraniční zaměstnanosti a (ne)rovný přístup na trh práce v České republice

Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.

Systémové potíže statistických dat o migraci

Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.

S představiteli Evropského hospodářského a sociálního výboru jsme diskutovali nad diskriminací migrantů žijících v České republice

Sdružení pro integraci a migraci a Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty bylo pozváno na diskuzi s Evropským hospodářským a sociální výborem, během které jsme prezentovali činnost našich organizací a také oblasti, ve kterých jsou migranti žijící v České republice nadále vystaveni diskriminaci.

We call on Poland to show solidarity with people on Polish-Belarusian border

In an open letter, the Association for Integration and Migration (SIMI) and the Human Rights League call on Poland to prevent further tragedies and to provide assistance, protection and access to asylum procedure for people stranded at the border.