Mohou být cizinci členy českých politických stran? Podle Evropské komise se jim o tom může jenom zdát. Více vysvětlí hosté pořadu, který připravila Goranka Oljača.

Redaktorka, reportérka a komentátorka Goranka Oljača ve svém pořadu My a oni, který na vlnách Českého rozhlasu formou rozhovorů a reportáží představuje cizince, migranty a uprchlíky v České republice a jejich soužití s Čechy, nedávno upozornila na jeden z podceňovaných problémů, který se podepisuje na životě migrantů v naší zemi. Jedná se o účast migrantů na politickém dění a jejich vliv v rámci veřejné sféry, které se i v dnešní době v rámci České republiky stále jeví jako nedosažitelné. Přinášíme shrnutí reportáže, která se věnuje aktuálním událostem v souvislosti s tématem politické účasti migrantů i problémům, které pro participaci cizinců v politice představuje česká legislativa, politické strany a vztah Čechů k migraci obecně.

Aktualizováno 9 srpna, 2021

V červnu tohoto roku Evropská komise zažalovala Českou republiku a Polsko za diskriminaci migrantů v politice. Tato diskriminace spočívá v omezování účasti cizinců bez příslušného (v našem případě českého) občanství na politickém dění a jejich vstupu do politických stran. Ministerstvu vnitra ČR prozatím není znám přesný obsah žaloby a možná právě proto česká vláda vyčkává s vyjádřením. Dalším důvodem ovšem může být i to, že některé politické strany tuto žalobu ani nezaznamenaly nebo se, především v kontextu přijímání migrantů v ČR a postojích české společnosti, tomuto velmi citlivému tématu vyhýbají, o to více před volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční na podzim roku 2021.

Podle Evropské unie jsou Česká republika a Polsko jedinými členskými zeměmi, které zakazují občanům jiných států EU vstup do politických stran. V Česku jde konkrétně o Zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (předpis 424/1991 Sb.) Tento zákon stanovuje, že občané mají právo na sdružování v politických stranách a hnutích, přičemž zde neexistuje jasná definice občana. Přestože tedy v zákoně není explicitně řečeno, že se členství v politických stranách a hnutích váže na české občanství, potvrzují to stanovy našich konkrétních politických stran, které o svých členech uvažují zpravidla v kontextu české státní příslušnosti.

Jednou z výjimek je Česká pirátská strana, která umožňuje členství i občanům z jiných zemí EU, jak uvádí František Kopřiva, místopředseda Výboru pro evropské záležitosti:

„Členství, tedy vstup do strany, takto umožňujeme všem občanům Evropské unie. V tom zákoně je napsáno, že členy politických stran se můžou stát občané. A v tom zákoně to není explicitně definováno a my jsme si to vyložili řekněme otevřeněji nebo šířeji, vlastně jsme si do stanov napsali to slovo občan a v rámci vnitřního předpisu jsme si tedy to slovo občan vydefinovali právě, že to může být tedy občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie.“

K diskriminaci na základě státní příslušnosti, která se stala důvodem kritiky České republiky ze strany EU, se v rozhovoru s Gorankou Oljačou vyjadřuje i ředitelka SIMI a předsedkyně Výboru pro práva cizinců a členka Rady vlády ČR pro lidská práva Magda Faltová:

„Výbor se tím zabývá již deset let, dokonce v minulosti jsme jako výbor přijali k tomu i několik podnětů, které tedy nakonec na Radě vlády úspěšné nebyly a rozhodně potom nebyly úspěšné v tom, že by Česká republika to implementovala. Výbor to pojímal tedy šířeji, to znamená, že se zabýval jednak tím, za co tedy Česká republika je nyní žalována, možnost vstupu cizinců do politických stran. My jsme se tedy zabývali i tím, aby tato možnost byla pro cizince ze třetích zemí mimo Evropskou unii, ale zabývali jsme se také právě právem volit a případně být volen v těch lokálních regionálních volbách.“

O změnu v legislativě v kontextu migrantů a jejich účasti na politice se snaží i Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), která v roce 2015 uspořádala úspěšnou mezinárodní konferenci o politické participaci uprchlíků. Od té doby nicméně v rámci české legislativy ani v přístupu institucí žádné změny neproběhly a volební právo cizinců na našem území je tak stále vyloučeno.

Migranti a migrantky by měli mít právo podílet se na veřejné správě a politickém dění. V současnosti pro cizince možnost účasti na politickém životě stále není samozřejmostí a omezením jejich práv ohledně vstupu do politických stran zákon brání v jejich aktivní i pasivní participaci v politice. Překážkou ve změnách ve prospěch migrantů a jejich politické účasti ovšem není pouze česká legislativa, ale také politické strany, které v migrantech často vidí pouze druhořadé občany poskytující levnou pracovní sílu, nebo citlivé téma, o kterém je pro ně v kontextu české migrační politiky a postojích společnosti k přijímání migrantů do Česka lepší nehovořit, nebo se o něj raději ani nezajímat.

Z výše zmíněných důvodů se z pohledu EU Česká republika dopouští diskriminace cizinců na základě jejich státní příslušnosti a dochází tak k hrubému porušení Článku 21 Listiny základních práv EU o zákazu diskriminace. Pokud nepomohou domluvy Evropské komise, případ ČR v kontextu politické účasti migrantů bude předán Soudnímu dvoru EU. Ten v případě nedodržování evropského práva může rozhodnout o sankcích pro obžalovanou zemi a celý proces se může protáhnout až na několik let.

Reportáž My a oni, připravila Goranka Oljača, pořad ze dne 31.7.2021. K poslechu zde.

Nejnovější aktuality

Istanbulská úmluva neprošla Senátem ČR. Co více udělat pro její přijetí?

Senát začátkem roku 2024 po zhruba sedmi hodinách jednání neschválil Istanbulskou úmluvu. Hledání cesty k lepší ochraně proti genderovému násilí ale pokračuje.

Integrace uprchlíků z Ukrajiny v ČR: Výzvy a pokroky pod drobnohledem

Přinášíme stručný přehled několika oblastí integrace ukrajinských uprchlíků v ČR na základě aktuálních dat.

Důležitá hlasování v Evropském parlamentu a jejich dopad na uprchlíky a další migranty

V dubnu 2024 prošlo Evropským parlamentem hned několik legislativních opatření, která se dotknou životů neregulérních migrantů a migrantek. Jako členové sítě PICUM přinášíme rozšířený překlad jejich shrnutí.

Lokální integrace v praxi: Městská část Praha 3

Samosprávy a jednotlivý aktéři na lokální úrovni hrají v realizaci integrace důležitou roli a jsou pro její úspěch nepostradatelní. Jsou s migranty v blízkém kontaktu, mají lepší přehled o jejich potřebách, konkrétní opatření pak mohou nastavovat flexibilněji a adresněji než stát, jemuž navíc mohou přinášet cenné podněty z „terénu“. Jak to funguje v praxi si můžeme ukázat na příkladu MČ Praha 3.

Evropský parlament schválil pakt o migraci a azylu

Ve středu 10. 4. 2024 schválil Evropský parlament tzv. pakt o migraci a azylu – kontroverzní balíček devíti opatření, které mají být reformou společné evropské migrační a azylové politiky.

Uprchlíci a migranti na českém trhu práce: Prekarizace, zneužívání a nutnost systémových změn

V posledních letech se Česká republika potýká s rostoucími výzvami v oblasti pracovní migrace, které zintenzivnila nedávná válka na Ukrajině. Články a analýzy na naší webové stránce naznačují, že uprchlíci a migranti čelí na českém trhu práce značným nerovnostem a porušování pracovních práv, zejména v agenturním zaměstnávání. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a je naléhavě potřeba zlepšit regulace a posílení ochrany práv migrantů.

Revize Strategie rovnosti žen a mužů 2021+ v kontextu tématu migrace

Během září 2023 Odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády České republiky spustil první aktualizaci Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2023. Součástí byla veřejná konzultace v podobě online formuláře a navazující kulaté stoly ke konkrétním kapitolám Strategie.

Dva roky integrace uprchlíků z Ukrajiny: účinná podpora a potřeba dlouhodobé perspektivy

Migrační konsorcium uspořádalo 20. února 2024 tiskovou konferenci, aby reflektovalo dva roky integrace ukrajinských uprchlíků z pohledu nevládních organizací.

Zastavme nelidskost na hranicích Evropy

Lidskoprávní organizace napříč Evropou volají v kampani Stop the Inhumanity at Europe’s Borders po zastavení nelidského zacházení s uprchlíky, žadateli o azyl a dalšími migranty na hranicích Evropy.

Sledujeme vývoj okolo evropského paktu o migraci a azylu

Zástupci Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu se v prosinci po dlouhém procesu většinově shodli na podobě tzv. migračního paktu. Ačkoliv jednání ještě nejsou zcela u konce a pakt musí projít ještě jedním kolem schvalování, došlo nejspíš k finální dohodě.

(ilustrativní obrázek byl vytvořen umělou inteligencí)

Kontroly na hranicích nic nevyřeší. Je třeba hledat legální cesty migrace.

V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.

Čtyři z pěti ukrajinských dětí a mladistvých mají od září zajištěné vzdělávání. Přetrvávají ale problémy s integrací do českých kolektivů.

Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.

Situace uprchlíků z Ukrajiny ve stínu Lex Ukrajina 5

Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.

Válka na Ukrajině politickou debatu o migraci na evropské úrovni příliš neovlivní

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.

Děti cizinci s dlouhodobým pobytem budou mít vstup do veřejného zdravotního pojištění

Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.

Azylová politika EU trpí zavedenou praxí systematického porušování práv uprchlíků

Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.

Jaká je situace žáků z Ukrajiny na českých školách?

Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.

SIMI shrnuje rok 2022 v datech

Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.

Jakým směrem by se měla ubírat další pomoc ukrajinským uprchlíkům

V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.

Novela lex Ukrajina nebere v potaz právo na analog a je v rozporu se směrnicí o dočasné ochraně a judikaturou SDEU

Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR jako připomínkové místo k lex Ukrajina IV 

Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.

Je nutné se soustředit na vytváření legálních migračních cest a možností přesídlení.

V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.

Z Ruska prchají statisíce lidí před mobilizací. Evropské státy řeší, zda by prchající Rusové měli být označeni za uprchlíky.

Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.

Češi jsou i během energetické krize ochotní pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Jejich ochota nadále pomáhat však klesá.

Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.

Společná evropská azylová politika v podstatě nefunguje, omezuje se na zastrašování a neúčinnou ochranu hranic

Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.

Iniciativa hlavák na Hlavním nádraží v Praze (foto Petr Souček @petr_soucek_)

Evropské státy by měly mezinárodní právo dodržet a uprchlíkům ze Sýrie ochranu poskytnout.

Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).

Vydáváme doporučení k aktuální situaci okolo podávání žádostí o humanitární dávku pro držitele dočasné ochrany

Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.

Úspěchy a limity zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny

Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.

Vietnamští dělníci necháni napospas zprostředkovatelům

Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.

Nevládní organizace poskytly pomoc a podporu během zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny více než milionu osob

Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.

Máme informace z terénu i know-how, ale není, jak je předat, říkají nevládní organizace řešící migraci

Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.

Data v migraci: Počty uprchlíků z Ukrajiny

Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.

Počty Ukrajinců v ČR i ve světě

Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.

Mezinárodní migrace v nekompletních datech

Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.

Mezinárodní právo je jasné, Polsko má uprchlíkům pomoct, říká Magda Faltová

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.

Vyzýváme Polsko, aby prokázalo solidaritu s lidmi na polsko-běloruské hranici

Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.

Novela zákona o pobytu cizinců splnila jen zlomek očekávání

Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.

Trendy v zahraniční zaměstnanosti a (ne)rovný přístup na trh práce v České republice

Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.

Systémové potíže statistických dat o migraci

Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.