Hledáme dlouhodobé řešení pro situaci osob bez státní příslušnosti

Tématu postavení osob bez státní příslušnosti se věnujeme dlouhodobě. Osoby bez státní příslušnosti (apatridé) nepožívají ochranu žádného státu, a to včetně státu jejich původu.

Aktualizováno 2 října, 2020

Tito lidé v mnoha případech nemohou sehnat bydlení, získat práci, nejsou účastni veřejného zdravotního systému a jsou odkázání pouze na pomoc druhých lidí. Bez možnosti obživy, často i možnosti ubytování a bez vize jakékoliv budoucnosti tak doufají ve vyřešení své situace. Právě pro extrémní zranitelnost se jednotlivé státy na mezinárodní úrovni pokoušejí o koordinovaný postup a ochranu těchto osob. Organizace pro pomoc uprchlíkům vedla a vede několik konkrétních případů strategické litigace a snažíme se zlepšit postavení těchto lidí i na systémové úrovni legislativní změnou.

Česká republika se dne 17. května 2004 připojila k signatářům Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti. Základním účelem Úmluvy je předcházení situacím, kdy se osoba, kterou žádný stát nepovažuje za svého občana, ocitne v právním vakuu, tedy zcela bez garance základních lidských práv a svobod. Na základě ust. § 8 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., zákona o azylu je Ministerstvo vnitra, a to konkrétně Odbor azylové a migrační politiky, který se žádostem, ale především přímo osobám žádajícím o status osoby bez státní příslušnosti, věnuje a který je za tuto proceduru odpovědný.

V azylovém zákoně však absentuje jakékoliv další ustanovení upravující postavení osob bez státní příslušnosti, případně žadatelů o tzv. stateless status. Samotný proces určování statusu osoby bez státní příslušnosti je utvářen jednak principem per analogiam dle řízení o mezinárodní ochraně a jednak jednotlivými rozsudky správních soudů, včetně Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud se v této věci vyjádřil např. v rozhodnutí č.j. 4 Azs 365/2018-74 ze dne 12. 3. 2019. Nejvyšší správní soud v dané otázce přímo uvedl, že by bylo „značně nelogické, aby zákonodárce v zákoně o azylu na jednu stranu zmocnil žalovaného k projednávání určitého druhu žádostí a na druhou stranu tím měl v úmyslu zcela vyloučit možnost žalovaného při posuzování takovéto žádosti využít procesní postupy podle zákona o azylu.“ V témže odstavci [9] pak Nejvyšší správní soud ještě zřetelněji dodává, že „soud v dané souvislosti souhlasí se stěžovatelem, že by bylo nespravedlivé, aby si žalovaný mohl vybrat pro aplikaci pouze ta ustanovení zákona o azylu, která mu vyhovují, tedy využít pravomoci posouzení žádosti a příslušné řízení provést, ale zároveň nepřihlížet k pravidlům stanoveným zákonem o azylu, jinými slovy volit si procesní i hmotněprávní pravidla ad hoc a tím pádem netransparentně.“

Současný stav je takový, že žádosti osob bez státní příslušnosti nejsou vyřizovány, řízení jsou zatížena nečinností ze strany správního orgánu a žadatelé pobývají na území v nejistotě bez toho, aby měli přístup alespoň k základní podpoře.

Nemají přístup do veřejného zdravotního pojištění, není jim po dobu řízení poskytováno ubytování v uprchlických zařízeních SUZ, nemají přístup k dávkám státní sociální podpory a vzhledem ke svému nejistému statusu nemohou najít zaměstnání.

Novela zákona o azylu, která je v legislativním procesu a přináší alespoň dílčí návrh zlepšení pro tuto skupinu osob. Doufáme, že se nám podaří současný návrh v rámci legislativního procesu ještě zlepšit.

Popis současného stavu a doporučení, jak dosáhnout zlepšení postavení osob bez státní příslušnosti v ČR OPU sepsalo pro European Network on Statelesness je dispozici ke stažení v odkazu níže.

Nejnovější aktuality

Istanbulská úmluva neprošla Senátem ČR. Co více udělat pro její přijetí?

Senát začátkem roku 2024 po zhruba sedmi hodinách jednání neschválil Istanbulskou úmluvu. Hledání cesty k lepší ochraně proti genderovému násilí ale pokračuje.

Integrace uprchlíků z Ukrajiny v ČR: Výzvy a pokroky pod drobnohledem

Přinášíme stručný přehled několika oblastí integrace ukrajinských uprchlíků v ČR na základě aktuálních dat.

Důležitá hlasování v Evropském parlamentu a jejich dopad na uprchlíky a další migranty

V dubnu 2024 prošlo Evropským parlamentem hned několik legislativních opatření, která se dotknou životů neregulérních migrantů a migrantek. Jako členové sítě PICUM přinášíme rozšířený překlad jejich shrnutí.

Lokální integrace v praxi: Městská část Praha 3

Samosprávy a jednotlivý aktéři na lokální úrovni hrají v realizaci integrace důležitou roli a jsou pro její úspěch nepostradatelní. Jsou s migranty v blízkém kontaktu, mají lepší přehled o jejich potřebách, konkrétní opatření pak mohou nastavovat flexibilněji a adresněji než stát, jemuž navíc mohou přinášet cenné podněty z „terénu“. Jak to funguje v praxi si můžeme ukázat na příkladu MČ Praha 3.

Evropský parlament schválil pakt o migraci a azylu

Ve středu 10. 4. 2024 schválil Evropský parlament tzv. pakt o migraci a azylu – kontroverzní balíček devíti opatření, které mají být reformou společné evropské migrační a azylové politiky.

Uprchlíci a migranti na českém trhu práce: Prekarizace, zneužívání a nutnost systémových změn

V posledních letech se Česká republika potýká s rostoucími výzvami v oblasti pracovní migrace, které zintenzivnila nedávná válka na Ukrajině. Články a analýzy na naší webové stránce naznačují, že uprchlíci a migranti čelí na českém trhu práce značným nerovnostem a porušování pracovních práv, zejména v agenturním zaměstnávání. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a je naléhavě potřeba zlepšit regulace a posílení ochrany práv migrantů.

Revize Strategie rovnosti žen a mužů 2021+ v kontextu tématu migrace

Během září 2023 Odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády České republiky spustil první aktualizaci Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2023. Součástí byla veřejná konzultace v podobě online formuláře a navazující kulaté stoly ke konkrétním kapitolám Strategie.

Dva roky integrace uprchlíků z Ukrajiny: účinná podpora a potřeba dlouhodobé perspektivy

Migrační konsorcium uspořádalo 20. února 2024 tiskovou konferenci, aby reflektovalo dva roky integrace ukrajinských uprchlíků z pohledu nevládních organizací.

Zastavme nelidskost na hranicích Evropy

Lidskoprávní organizace napříč Evropou volají v kampani Stop the Inhumanity at Europe’s Borders po zastavení nelidského zacházení s uprchlíky, žadateli o azyl a dalšími migranty na hranicích Evropy.

Sledujeme vývoj okolo evropského paktu o migraci a azylu

Zástupci Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu se v prosinci po dlouhém procesu většinově shodli na podobě tzv. migračního paktu. Ačkoliv jednání ještě nejsou zcela u konce a pakt musí projít ještě jedním kolem schvalování, došlo nejspíš k finální dohodě.

(ilustrativní obrázek byl vytvořen umělou inteligencí)

Kontroly na hranicích nic nevyřeší. Je třeba hledat legální cesty migrace.

V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.

Čtyři z pěti ukrajinských dětí a mladistvých mají od září zajištěné vzdělávání. Přetrvávají ale problémy s integrací do českých kolektivů.

Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.

Situace uprchlíků z Ukrajiny ve stínu Lex Ukrajina 5

Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.

Válka na Ukrajině politickou debatu o migraci na evropské úrovni příliš neovlivní

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.

Děti cizinci s dlouhodobým pobytem budou mít vstup do veřejného zdravotního pojištění

Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.

Azylová politika EU trpí zavedenou praxí systematického porušování práv uprchlíků

Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.

Jaká je situace žáků z Ukrajiny na českých školách?

Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.

SIMI shrnuje rok 2022 v datech

Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.

Jakým směrem by se měla ubírat další pomoc ukrajinským uprchlíkům

V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.

Novela lex Ukrajina nebere v potaz právo na analog a je v rozporu se směrnicí o dočasné ochraně a judikaturou SDEU

Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR jako připomínkové místo k lex Ukrajina IV 

Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.

Je nutné se soustředit na vytváření legálních migračních cest a možností přesídlení.

V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.

Z Ruska prchají statisíce lidí před mobilizací. Evropské státy řeší, zda by prchající Rusové měli být označeni za uprchlíky.

Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.

Češi jsou i během energetické krize ochotní pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Jejich ochota nadále pomáhat však klesá.

Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.

Společná evropská azylová politika v podstatě nefunguje, omezuje se na zastrašování a neúčinnou ochranu hranic

Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.

Iniciativa hlavák na Hlavním nádraží v Praze (foto Petr Souček @petr_soucek_)

Evropské státy by měly mezinárodní právo dodržet a uprchlíkům ze Sýrie ochranu poskytnout.

Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).

Vydáváme doporučení k aktuální situaci okolo podávání žádostí o humanitární dávku pro držitele dočasné ochrany

Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.

Úspěchy a limity zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny

Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.

Vietnamští dělníci necháni napospas zprostředkovatelům

Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.

Nevládní organizace poskytly pomoc a podporu během zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny více než milionu osob

Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.

Máme informace z terénu i know-how, ale není, jak je předat, říkají nevládní organizace řešící migraci

Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.

Data v migraci: Počty uprchlíků z Ukrajiny

Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.

Počty Ukrajinců v ČR i ve světě

Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.

Mezinárodní migrace v nekompletních datech

Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.

Mezinárodní právo je jasné, Polsko má uprchlíkům pomoct, říká Magda Faltová

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.

Vyzýváme Polsko, aby prokázalo solidaritu s lidmi na polsko-běloruské hranici

Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.

Novela zákona o pobytu cizinců splnila jen zlomek očekávání

Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.

Trendy v zahraniční zaměstnanosti a (ne)rovný přístup na trh práce v České republice

Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.

Systémové potíže statistických dat o migraci

Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.