Hledáme dlouhodobé řešení pro situaci osob bez státní příslušnosti

Tématu postavení osob bez státní příslušnosti se věnujeme dlouhodobě. Osoby bez státní příslušnosti (apatridé) nepožívají ochranu žádného státu, a to včetně státu jejich původu.

Tito lidé v mnoha případech nemohou sehnat bydlení, získat práci, nejsou účastni veřejného zdravotního systému a jsou odkázání pouze na pomoc druhých lidí. Bez možnosti obživy, často i možnosti ubytování a bez vize jakékoliv budoucnosti tak doufají ve vyřešení své situace. Právě pro extrémní zranitelnost se jednotlivé státy na mezinárodní úrovni pokoušejí o koordinovaný postup a ochranu těchto osob. Organizace pro pomoc uprchlíkům vedla a vede několik konkrétních případů strategické litigace a snažíme se zlepšit postavení těchto lidí i na systémové úrovni legislativní změnou.

Česká republika se dne 17. května 2004 připojila k signatářům Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti. Základním účelem Úmluvy je předcházení situacím, kdy se osoba, kterou žádný stát nepovažuje za svého občana, ocitne v právním vakuu, tedy zcela bez garance základních lidských práv a svobod. Na základě ust. § 8 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., zákona o azylu je Ministerstvo vnitra, a to konkrétně Odbor azylové a migrační politiky, který se žádostem, ale především přímo osobám žádajícím o status osoby bez státní příslušnosti, věnuje a který je za tuto proceduru odpovědný.

V azylovém zákoně však absentuje jakékoliv další ustanovení upravující postavení osob bez státní příslušnosti, případně žadatelů o tzv. stateless status. Samotný proces určování statusu osoby bez státní příslušnosti je utvářen jednak principem per analogiam dle řízení o mezinárodní ochraně a jednak jednotlivými rozsudky správních soudů, včetně Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud se v této věci vyjádřil např. v rozhodnutí č.j. 4 Azs 365/2018-74 ze dne 12. 3. 2019. Nejvyšší správní soud v dané otázce přímo uvedl, že by bylo „značně nelogické, aby zákonodárce v zákoně o azylu na jednu stranu zmocnil žalovaného k projednávání určitého druhu žádostí a na druhou stranu tím měl v úmyslu zcela vyloučit možnost žalovaného při posuzování takovéto žádosti využít procesní postupy podle zákona o azylu.“ V témže odstavci [9] pak Nejvyšší správní soud ještě zřetelněji dodává, že „soud v dané souvislosti souhlasí se stěžovatelem, že by bylo nespravedlivé, aby si žalovaný mohl vybrat pro aplikaci pouze ta ustanovení zákona o azylu, která mu vyhovují, tedy využít pravomoci posouzení žádosti a příslušné řízení provést, ale zároveň nepřihlížet k pravidlům stanoveným zákonem o azylu, jinými slovy volit si procesní i hmotněprávní pravidla ad hoc a tím pádem netransparentně.“

Současný stav je takový, že žádosti osob bez státní příslušnosti nejsou vyřizovány, řízení jsou zatížena nečinností ze strany správního orgánu a žadatelé pobývají na území v nejistotě bez toho, aby měli přístup alespoň k základní podpoře.

Nemají přístup do veřejného zdravotního pojištění, není jim po dobu řízení poskytováno ubytování v uprchlických zařízeních SUZ, nemají přístup k dávkám státní sociální podpory a vzhledem ke svému nejistému statusu nemohou najít zaměstnání.

Novela zákona o azylu, která je v legislativním procesu a přináší alespoň dílčí návrh zlepšení pro tuto skupinu osob. Doufáme, že se nám podaří současný návrh v rámci legislativního procesu ještě zlepšit.

Popis současného stavu a doporučení, jak dosáhnout zlepšení postavení osob bez státní příslušnosti v ČR OPU sepsalo pro European Network on Statelesness je dispozici ke stažení v odkazu níže.

Nejnovější aktuality

Rozhovor s Martinem Rozumkem (OPU) o situaci dětských uprchlíků

V Česku roste počet dětských uprchlíků bez doprovodu rodičů. Dětským domovům určeným pro jejich péči se plní kapacity, kromě nich na to upozorňuje také Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Náctiletí sami překonávají trasu dlouhou několik tisíc kilometrů a podle slov ředitele OPU Martina Rozumka někteří čelí i týrání ze strany převaděčů, kteří se z nich snaží dostat co nejvíce peněz.

Vyjádření OPU k detencím dětí a určování jejich věku

Vzhledem k řadě nedorozumění a k útokům na OPU v Poslanecké sněmovně zaměstnanci OPU připravili vyjádření, které vysvětluje postup a důvody této organizace v kauze určování věku nezletilých uprchlíků bez doprovodu rodičů a jejich detence – zbavení osobní svobody.

Češi o migraci skoro nic neví, říká expert Martin Rozumek

Pamatujete si na dobu, kdy hrdinní Češi volali policii na muzikanty z Beninu, na lesní dělníky, či na kominíka v Domažlicích? Máloco Češi prožívají tolik a máloco je tolik rozděluje. Od tzv. Uprchlické krize z roku 2015 nám uběhlo 5 let, a Česko, Německo, ani jiný Evropský stát se zatím nehroutí. Polevila naše hysterie, nebo se uprchlíků stále k smrti bojíme?