Děti, které kvůli válce musely opustit svůj domov, čelí na českých školách nové hrozbě – šikaně. Někdy jde o posměch kvůli přízvuku, jindy o otevřenou nenávist. „Šikana je problémem většiny škol. Vyskytuje se v různé míře téměř všude,“ upozorňuje organizace Nevypusť duši. Selhává včasná reakce ze strany školy, ale i rodičů či samotného dítěte. Přitom šikana může mít hluboké a dlouhodobé dopady na psychické zdraví i školní úspěšnost dítěte.
Dany už delší dobu snášel posměšky a postrkování ze strany skupiny sedmáků. V duchu si říkal: „Nejsem slaboch, vydržím to.“ Viděl, že podobné chování zažívají i další chlapci. O všem si povídali jen mezi sebou – rodičům se nesvěřil. Situace se však postupně zhoršovala…Jednoho dne, po vyučování, když se vracel domů klidnou uličkou, ho skupina chlapců fyzicky napadla. S výkřiky: „P…j Ukrajinec, nemáš tu co dělat, vrať se na Ukrajinu!“ ho srazili na zem a udeřili do hlavy. Neví, jak dlouho ležel bezmocně na zemi – ztratil vědomí.
Tento příběh řešila na jedné pražské škole interkulturní pracovnice z naší organizace Simi v roce 2023. V tomto případě se maminka obrátila s žádostí o pomoc na školu. Škola situaci začala ihned řešit. Není to však samozřejmost.
„Když vám spolužák plivne do obličeje jen proto, že jste z Ukrajiny, něco je špatně. Ale když na to nikdo nereaguje, je to ještě horší,“ popisuje jedna z ukrajinských maminek, která se rozhodla své dítě kvůli šikaně ze školy odhlásit a přihlásit na jinou školu. Není sama. Podobnou situaci řešila v tomto školním roce i naše klientka: „Spolužáci mému synovi nadávali, strkali ho, brali mu věci. Obrátili jsme se na školu, ale ta věc neřešila, a tak jsme přešli do jiné školy. Teď je syn spokojený a v nové škole má spoustu kamarádů.”
„V organizacích, které se věnují podpoře migrantů, se opakovaně setkáváme s příběhy ukrajinských dětí, které se staly terčem útoků svých spolužáků – ať už verbálních, psychických, nebo fyzických. Některé děti se bojí chodit do školy, jiné mlčí, dokud není pozdě. Setkáváme se s tím, že rodiče se bojí konfrontovat školu, aby se situace jejich dítěte ještě nezhoršila,“ říká expertka na vzdělávání v Simi.
“Ukrajinci nejsou zvyklí si stěžovat”, doplňuje naše psycholožka pracující s ukrajinskými, ruskojazyčnými i českými dětmi a upozorňuje, že jen velmi zřídka přivedou rodiče dítě s tím, že je obětí šikany.
“V 95 % případů přicházejí děti kvůli špatnému prospěchu nebo stížnostem školy na jejich chování. Jinými slovy – dítě, které je zoufalé z problémů ve škole, doma místo podpory dostává trest, a přitom dál mlčí o tom, co se skutečně děje.”
Dodává k tomu: “Často se oběti šikany dostávají ke mně na doporučení pediatra – objevují se somatické zdravotní problémy a lékaři nenacházejí žádné objektivní příčiny. V tomto směru si velmi vážím českých škol. Ředitelé, pokud vidí problémy s adaptací, někdy posílají dítě k psychologovi i povinně. Učitelé si často vyžádají můj kontakt, aby se mohli poradit, jak pomoci dítěti začlenit se do kolektivu.”
Organizace Nevypusť duši upozorňuje: „Šikanu je těžké zmapovat, protože často zůstává dlouho skrytá.“ Pracovnice z organizace Nevypusť duši upozorňují: „Jedním z nejčastějších důvodů, proč se šikana ve školách neřeší, je její bagatelizace.“
Organizace Nevypusť duši na své stránce popisuje, jakým plíživým procesem šikana často je. „Šikana přitom obvykle začíná nenápadně – třeba tím, že někdo ve třídě není oblíbený, ostatní se mu vyhýbají, pomlouvají ho nebo si z něj dělají legraci. V náročných situacích si pak spolužáci vybíjejí napětí právě na něm.” Důležité je zastavit šikanu už v tomto momentu. Když se utvoří skupina agresorů, kteří začnou oběť cíleně šikanovat a chování se ve třídě stává „normou“, je náprava vztahů ve třídě mnohem náročnější.
„Zásadní v řešení šikany tedy je si uvědomit, že hranice mezi škádlením a šikanou je velmi tenká. Pokud si dítě neumí z legrace „vrátit“, bránit se nebo se cítí bezmocně, a přitom nepříjemné chování přetrvává, nejde už o škádlení. Je čas zasáhnout.“
Důležité je nepodceňovat ani šikanu, která se odehrává online. Děti jsou dnes často terčem posměchu na sociálních sítích, někdo jim může posílat urážlivé zprávy, zveřejňovat jejich fotky bez svolení nebo je zesměšňovat v online hrách. I toto je forma šikany a je potřeba ji brát vážně. Děti by měly být vedeny k tomu, aby si takové zprávy nevymazávaly, ale naopak si je uchovaly – například pomocí screenshotů. Mohou sloužit jako důkaz a pomoci dospělým při řešení situace.
Žáci a žákyně s odlišným kulturním zázemím bývají ve školním prostředí snadno rozpoznatelní – ať už kvůli přízvuku, neznalosti českého jazyka, odlišnému chování nebo kulturním zvyklostem. Tyto odlišnosti je mohou ve třídě izolovat a vést k jejich stigmatizaci. Výzkum Kabancové a Machovcové z roku 2018 ukázal, že děti migrantů mají vyšší pravděpodobnost stát se terčem různých forem šikany, přičemž významnou roli hraje tlak na přizpůsobení se většinové společnosti. Děti jsou často konfrontovány s očekáváním rychlé asimilace, na kterou nejsou připraveny. Pokud těmto nárokům nedokážou dostát, bývají z kolektivu vylučovány.
Nejedná se ale jenom o ukrajinské žáky. Minulý rok řešila šikanu svého syna i rodina ze Sýrie: “Děti mu říkaly, že má v tašce bombu a pořád na něj pokřikovali. Problémem nebyla čeština, tu má skvělou, ale barva pleti. Najednou se mu zhoršil prospěch, měl jedničky, pak najednou pětky. Každý den se vracel ze školy a plakal. Začal mít bolesti břicha, nechtěl chodit do školy. Začala jsem situaci řešit, ale dostala jsem radu, ať nemluvím a nestěžuji si. Třídní učitelka problém nechtěla vidět, nakonec jsme požádali o přestup na jinou školu a je to lepší. Teď cítím, že jsme na škole, kde ředitel i učitel mají zájem a jsme tam teď spokojeni.”
U dětí s uprchlickou zkušeností navíc hraje roli i psychické zatížení. Musí se rychle adaptovat – naučit se nový jazyk, najít si kamarády, orientovat se ve školním systému – a přitom často nesou obavy o blízké, kteří zůstali v zemi, která není bezpečná. Tento dlouhodobý stres může vyústit v chování, které je ve škole vnímáno jako problematické, a to může negativně ovlivnit jejich vztahy s učiteli i spolužáky.1
Problematické někdy je i chování učitelek a učitelů, pokud posměšky přehlíží nebo dokonce podporují. Naše psycholožka upozorňuje, že někteří podceňují emoční stav dítěte. “Často dochází k dobře maskovanému posměchu – například když stydlivé dítě pravidelně nutí prezentovat před třídou, vysmívají se jeho tichému hlasu, vzhledu, žádostem o záchod, přízvuku nebo chybám ve výslovnosti. Někdy dochází i k přímým urážkám dítěte. Třída si z učitele bere příklad: Když to může učitel, je to v pořádku.“
Někdy se situaci podaří vyřešit uvnitř školy, jindy je potřeba zapojit odborné organizace a zahájit šetření. Podobný případ jsme řešili i v Simi: „V tomto školním roce jsme podporovali žáka, který i přes dlouhodobou mimoškolní pomoc nevykazoval zlepšení v českém jazyce. Kontaktovali jsme vyučující s prosbou o informace k učivu a doporučení k procvičování. Místo spolupráce však začala učitelka o žákovi mluvit v negativních souvislostech, jeho známky se zhoršily a maminka váhala, zda situaci řešit, aby mu ještě více neuškodila. Ke zlepšení došlo až po opakovaném jednání se školou.“
Tento příběh ukazuje, jak důležité je vidět dítě v kontextu jeho životní situace a hledat způsoby, jak mu být oporou – i tehdy, když jeho chování neodpovídá běžnému očekávání. Neúspěch dítěte ve škole nemusí znamenat nedostatek snahy. Mnohdy jde o důsledky hlubších problémů, které známky ani kázeňská opatření samy o sobě nevyřeší. Každé dítě potřebuje zažít přijetí, důvěru a respekt. Teprve v takovém prostředí se může učit se a rozvíjet svůj potenciál.
Zákonodárci schválili poslanecký návrh novely zákona o pobytu cizinců, která vstupuje v účinnost 2. 8. 2021. Mezi pozitivní změny patří zahrnutí novorozenců do systému veřejného zdravotního pojištění na dva až tři měsíce a pokutování zaměstnavatelů, kteří umožňují výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání. Novela však přináší také zpřísnění podmínek pro nesezdané páry občan ČR-cizinec a tzv. vzdálené rodinné příslušníky, zhoršení právního postavení osob bez státní příslušnosti a monopol Pojišťovny VZP na poskytování komerčního pojištění, což velmi pravděpodobně povede ke zdražení pojistného. Poslanci také odmítli dostát mezinárodním závazkům a zahrnout do systému veřejného pojištění děti cizinců s dlouhodobým pobytem.
Jak vznikala aktuální podoba zákona? A jaká jsme prosazovali stanoviska?
Pozměňovací návrhy poslanců
Novela prošla 3. čtením v Poslanecké sněmovně 2. 6. 2021, kdy poslanci hlasovali o několika pozměňovacích návrzích a zejména přičiněním ANO, ČSSD, SPD a KSČM dospěli k následujícím výsledkům:
SCHVÁLENO:
ZAMÍTNUTO:
Tiskovou zprávu shrnující důvody pro přijetí PN Třešňáka, Kopřivy a Čižinského, kterou jsme zveřejnili před 3. čtením, si můžete přečíst na tomto odkazu. Stejně tak naše doporučení k jednotlivým pozměňovacím návrhům, která jsme rozesílali všem poslancům, naleznete zde.
Pozměňovací návrhy senátorů
Schválený návrh zákona odešel do Senátu 15. 6. 2021 jako senátní tisk 108. Postupně byl projednán na garančním Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro zdravotnictví a Ústavně-právním výboru. Představeny byly dva pozměňovací návrhy, které pak Senát při hlasování 1.7.2021 schválil.
SCHVÁLENO:
Senátorům jsme před hlasováním posílali senátní factsheet, na který se můžete podívat zde, a také dokument, v němž jsme uvedli na pravou míru nepravdivé výroky poslanců, které zazněly během 3. čtení v Poslanecké sněmovně. Tento dokument si můžete přečíst na tomto odkazu.
Přehlasování senátní vratky ve Sněmovně
Schválená senátní verze zákona se vrátila do Sněmovny, která o novele jednala 13. 7. 2021. Poslanci ANO, ČSSD, SPD a KSČM se svými hlasy vyslovili proti návrhům Senátu a prosadili tak původní verzi zákona, včetně monopolu Pojišťovny VZP a pokračování komerčního zdravotního pojištění pro děti s výjimkou novorozenců.
Náš komentář ke konečné podobě novely
PŘÍZNIVÉ ZMĚNY
Do systému veřejného zdravotního pojištění jsou nově zahrnuti novorozenci, jejichž rodiče mají v ČR dlouhodobý pobyt. Nově mají tyto děti přístup k veřejnému pojištění pouze do konce měsíce, ve kterém dosáhnou věku 60 dnů, pokryjí se tím největší náklady vzniklé v případě komplikací v souvislosti s porodem. Omezí to také v prvních 60 dnech života dítěte situace, kdy nemocní novorozenci zůstanou bez pojištění, jelikož je komerční pojišťovny odmítnou pojistit, což vedlo k zadlužení rodičů, aby splatili statisícové až milionové částky za poporodní zdravotní péči. Pojistné budou za děti platit rodiče nebo zákonní zástupci ve stejné výši jakou osoby bez zdanitelných příjmů.
NEPŘÍZNIVÉ ZMĚNY
Komerční zdravotní pojištění cizinců
Zákonodárci přijetím poslaneckého návrhu zákona nenapravili dlouhotrvající nespravedlivou situaci všech ostatních dětí cizinců s dlouhodobým pobytem (kromě novorozenců). Děti s dlouhodobým pobytem, které jsou starší 60 dnů zůstávají v systému komerčního zdravotního pojištění. Rodiče těchto dětí se tak nadále budou muset při každé návštěvě lékaře obávat, zda jim komerční pojišťovna náklady na péči proplatí, či zda se při větších zdravotních komplikacích nebudou muset zadlužit, aby mohli nezbytnou péči pro své nemocné děti uhradit.
Novela zavádí monopol Pojišťovny VZP na 5 let pro cizince, kteří na území pobývají a nemají vstup do veřejného zdravotního pojištění, a to i přes kritiku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a České národní banky. Očekáváme, že dojde ke zdražení komerčního pojištění a k případnému rozšíření výluk.
Podmínky pro nesezdané páry a vzdálenější rodinné příslušníky občanů ČR/EU
Novela zavádí nové kategorie rodinných příslušníků občanů EU s různým procesním i hmotněprávním postavením. Zatímco rodinný příslušníci dle § 15a odst. 1 a 2, tedy zejména manželé či děti občanů EU a ČR, si zachovají stávající právní status, postavení takzvaných oprávněných osob, např. partnerů a partnerek či dalších osob závislých na výživě či zdravotní péči občanů EU a ČR, definovaných v § 15a odst. 3 se v několika oblastech zhorší.
Hlavní změny postavení osob dle § 15a odst. 3 jsou následující: po dobu řízení o žádosti bude moci rodinný příslušník pobývat na území pouze do okamžiku oznámení rozhodnutí v prvním stupni (tedy ne po dobu odvolání); nemožnost pobývat na území bez víza v případě, že oprávněná osoba pobývá na území s občanem EU/ČR a vypršela jí platnost krátkodobého víza; povinnost k žádosti o povolení k pobytu doložit doklady prokazující úhrnný měsíční příjem rodiny; či fakt, že tzv. oprávněné osoby nebudou pro účely hlavy upravující správní vyhoštění pokládány za rodinné příslušníky občanů EU.
Změna zaměstnavatele u držitelů zaměstnanecké karty
Zákonodárci schválili změnu zákona, která směřuje proti rozhodovací praxi soudů ve věci změny zaměstnavatele. Rozhodování ministerstva vnitra ČR o povolení změny zaměstnavatele dle dosavadní právní úpravy nebylo rozhodnutím, nýbrž pouhým „sdělením“, proti kterému se ani cizinec ani jeho zaměstnavatel nemohli standardně bránit. Městský soud v Praze ovšem jasně rozhodl, že jde o rozhodnutí, proti kterému se odvoláním bránit lze. Novela v rozporu s tímto rozsudkem upírá nově cizincům a jejich zaměstnavatelům právo na odvolání. Díky této změně, kterou soudy pravděpodobně zase zruší, mnoha cizincům se nezdaří změnit zaměstnavatele a třeba i ztratí povolení k pobytu.
Vyloučení soudního přezkumu v některých azylových řízení, postavení osob bez státní příslušnosti
Novela zákona o pobytu cizinců také zcela nesystémově zasahuje do oblasti soudního přezkumu v řízení o udělení mezinárodní ochrany. Nově nebudou moci osoby, kterým nebyl povolen vstup na území, podat kasační stížnosti ve věci žádosti o mezinárodní ochranu. V praxi se jedná o téměř všechny žadatele, kteří žádají na vnější hranici, tedy na letišti. Jedná se o zcela nepřijatelné omezení soudního přezkumu, a to jak v řízení azylovém, tak v řízení o zajištění.
Zákonodárci dále vyňali odkladný účinek žalob v azylových řízení, především jde o situaci, kdy je žádost posouzena jako zjevně nedůvodná z důvodu příchodu z bezpečné země původu. V praxi u osob pocházejích z těchto zemí nedochází k individuálnímu posouzení, zda je v jejich případě možné danou zemi považovat za bezpečnou, navíc průběžně dochází k značnému nárůstu zemí, které jsou hodnoceny jako bezpečné, aniž by takové hodnocení vždy bylo schopno flexibilně reagovat na aktuální politický vývoj v dané zemi. Nadání žaloby odkladným účinkem tak má zásadní význam.
Zcela nedostatečně bylo upraveno postavení osob bez státní příslušnosti. Přestože v této oblasti ČR dlouhodobě porušuje své mezinárodní závazky, tak opět nebyla přijata úprava, která by zakotvila samotné řízení o uznání postavení osoby bez státní příslušnosti a následně dostatečně stabilní pobytový titul. Novela zavádí pouze možnost víza strpění a po dobu řízení nepřiznává těmto osobám žádná práva. Jedná se o zcela nedostatečnou právní úpravu.
Podrobně popsané změny najdete zde https://www.migrace.com/adm/_upload/docs/finalni-zmeny-na-web_1629714493.pdf
Do třetího čtení jde (2.6.2021) novela zákona o pobytu cizinců, doplněná o pozměňovací návrh poslanců P. Třešňáka, J. Čižinského a F. Kopřivy. Návrh usiluje o nápravu problematické situace dětí cizinců s dlouhodobým pobytem v České republice a zavádí jejich začlenění do systému veřejného zdravotního pojištění. Navrhované změny by těmto dětem zajistily standardní přístup ke zdravotní péči a vyřešily by tak mimořádně závažný a naléhavý problém nepojistitelných novorozenců a chronicky nemocných dětí. Na rozdíl od českých dětí by pojistné zálohy hradili rodiče/cizinci.
V současné době musí děti cizinců pracujících v České republice a pocházejících ze zemí mimo EU spoléhat na drahé a nespolehlivé komerční pojištění. Pokud jsou tyto děti chronicky nemocné nebo se narodí předčasně, komerční pojišťovny je mohou z pojištění vyloučit nebo léčbu hradí jen z malé části. Rodiče tak musí nezbytnou péči platit, cestovat za ní do země původu, případně se stanou dlužníky zdravotnických zařízení.
Tento návrh vítáme a potřebnost navrhovaných změn dokládáme souborem alarmujících kazuistik. K nejsmutnějším patří případy dětí, které se narodily například s vrozenou vadou a které komerční pojišťovny odmítly pojistit, takže rodičům kromě starosti o nemocné novorozeně vyvstaly někdy i milionové dluhy za poporodní péči. Existují i případy, kdy děti po porodu zemřely a rodiče kromě této ztráty museli ještě řešit úhradu vynaložené péče.
„V naší praxi se setkáváme s opravdu tragickými příběhy rodin cizinců, které bez vlastního zavinění skončí v obrovských finančních problémech, a to často v situaci, kdy mají vážné nemocné dítě nebo jejich dítě dokonce zemře. Nemají žádné nástroje, jak těmto situacím předejít, což osobně považuji za velkou nespravedlnost systému komerčního zdravotního pojištění cizinců. Poslanecký návrh může po mnoha letech přinést řešení pro děti i jejich rodiče,“ říká Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
Stávající praxi v ČR dlouhodobě kritizuje také Veřejný ochránce práv a evropské a mezinárodní organizace. Vyloučení dětí cizinců z veřejného pojištění je navíc v rozporu s mezinárodními dokumenty, které Česká republika přijala, zejména s Úmluvou o právech dítěte či s Chartou základních práv EU.
Celou tiskovou zprávu najdete zde.
Podívejte se také na náš Factsheet ke zdravotnímu pojištění dětí cizinců.
Pro více informací k této problematice kontaktujte Magdu Faltovou, ředitelku Sdružení pro integraci a migraci a předsedkyni Výboru pro práva cizinců, faltova@migrace.com, tel. 731 584 126
Zatím mají nárok na očkování hrazené zdravotní pojišťovnou v ČR migranti, kteří jsou pojištěni v systému veřejného zdravotního pojištění (např. držitelé zaměstnaneckých karet, cizinci s trvalým pobytem). Na hrazené očkování mají nárok také migranti pojištění v jiném státě EU (doklad S1) nebo kteří mají dle evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) nárok na nezbytnou péči.
O očkování cizích státních příslušníků, kteří nespadají do žádné z výše zmíněných kategorií, v tuto chvíli na Ministerstvu zdravotnictví probíhají jednání.
Migrantům s komplexním komerčním zdravotním pojištěním u PVZP, bude očkování zcela hrazeno z tohoto pojištění. Ostatní pojišťovny, poskytující komerční zdravotní pojištění o tomto zatím nerozhodly.
Více informací na: https://koronavirus.mzcr.cz/ockovani-proti-covid-19/
Více k této problematice dodává Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci v článku pro Seznam Zprávy zde.
Můžete také podepsat petici „za umožnění covid očkování cizincům žijících v ČR pojištěných mimo systém veřejného pojištění“. Vice zde.
Havlíčkovo náměstí 2
130 00 Praha 3
IČO: 26612933
datová schránka: u2cd777
TEL. 224 224 379
Sdružení pro integraci a migraci Konsorcium nevládních organizací Organizace pro pomoc uprchlíkům Migrační manifest Uprchlíci vítejte
