Zákonodárci schválili poslanecký návrh novely zákona o pobytu cizinců, která vstupuje v účinnost 2. 8. 2021. Mezi pozitivní změny patří zahrnutí novorozenců do systému veřejného zdravotního pojištění na dva až tři měsíce a pokutování zaměstnavatelů, kteří umožňují výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání. Novela však přináší také zpřísnění podmínek pro nesezdané páry občan ČR-cizinec a tzv. vzdálené rodinné příslušníky, zhoršení právního postavení osob bez státní příslušnosti a monopol Pojišťovny VZP na poskytování komerčního pojištění, což velmi pravděpodobně povede ke zdražení pojistného. Poslanci také odmítli dostát mezinárodním závazkům a zahrnout do systému veřejného pojištění děti cizinců s dlouhodobým pobytem.
Jak vznikala aktuální podoba zákona? A jaká jsme prosazovali stanoviska?
Pozměňovací návrhy poslanců
Novela prošla 3. čtením v Poslanecké sněmovně 2. 6. 2021, kdy poslanci hlasovali o několika pozměňovacích návrzích a zejména přičiněním ANO, ČSSD, SPD a KSČM dospěli k následujícím výsledkům:
SCHVÁLENO:
ZAMÍTNUTO:
Tiskovou zprávu shrnující důvody pro přijetí PN Třešňáka, Kopřivy a Čižinského, kterou jsme zveřejnili před 3. čtením, si můžete přečíst na tomto odkazu. Stejně tak naše doporučení k jednotlivým pozměňovacím návrhům, která jsme rozesílali všem poslancům, naleznete zde.
Pozměňovací návrhy senátorů
Schválený návrh zákona odešel do Senátu 15. 6. 2021 jako senátní tisk 108. Postupně byl projednán na garančním Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro zdravotnictví a Ústavně-právním výboru. Představeny byly dva pozměňovací návrhy, které pak Senát při hlasování 1.7.2021 schválil.
SCHVÁLENO:
Senátorům jsme před hlasováním posílali senátní factsheet, na který se můžete podívat zde, a také dokument, v němž jsme uvedli na pravou míru nepravdivé výroky poslanců, které zazněly během 3. čtení v Poslanecké sněmovně. Tento dokument si můžete přečíst na tomto odkazu.
Přehlasování senátní vratky ve Sněmovně
Schválená senátní verze zákona se vrátila do Sněmovny, která o novele jednala 13. 7. 2021. Poslanci ANO, ČSSD, SPD a KSČM se svými hlasy vyslovili proti návrhům Senátu a prosadili tak původní verzi zákona, včetně monopolu Pojišťovny VZP a pokračování komerčního zdravotního pojištění pro děti s výjimkou novorozenců.
Náš komentář ke konečné podobě novely
PŘÍZNIVÉ ZMĚNY
Do systému veřejného zdravotního pojištění jsou nově zahrnuti novorozenci, jejichž rodiče mají v ČR dlouhodobý pobyt. Nově mají tyto děti přístup k veřejnému pojištění pouze do konce měsíce, ve kterém dosáhnou věku 60 dnů, pokryjí se tím největší náklady vzniklé v případě komplikací v souvislosti s porodem. Omezí to také v prvních 60 dnech života dítěte situace, kdy nemocní novorozenci zůstanou bez pojištění, jelikož je komerční pojišťovny odmítnou pojistit, což vedlo k zadlužení rodičů, aby splatili statisícové až milionové částky za poporodní zdravotní péči. Pojistné budou za děti platit rodiče nebo zákonní zástupci ve stejné výši jakou osoby bez zdanitelných příjmů.
NEPŘÍZNIVÉ ZMĚNY
Komerční zdravotní pojištění cizinců
Zákonodárci přijetím poslaneckého návrhu zákona nenapravili dlouhotrvající nespravedlivou situaci všech ostatních dětí cizinců s dlouhodobým pobytem (kromě novorozenců). Děti s dlouhodobým pobytem, které jsou starší 60 dnů zůstávají v systému komerčního zdravotního pojištění. Rodiče těchto dětí se tak nadále budou muset při každé návštěvě lékaře obávat, zda jim komerční pojišťovna náklady na péči proplatí, či zda se při větších zdravotních komplikacích nebudou muset zadlužit, aby mohli nezbytnou péči pro své nemocné děti uhradit.
Novela zavádí monopol Pojišťovny VZP na 5 let pro cizince, kteří na území pobývají a nemají vstup do veřejného zdravotního pojištění, a to i přes kritiku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a České národní banky. Očekáváme, že dojde ke zdražení komerčního pojištění a k případnému rozšíření výluk.
Podmínky pro nesezdané páry a vzdálenější rodinné příslušníky občanů ČR/EU
Novela zavádí nové kategorie rodinných příslušníků občanů EU s různým procesním i hmotněprávním postavením. Zatímco rodinný příslušníci dle § 15a odst. 1 a 2, tedy zejména manželé či děti občanů EU a ČR, si zachovají stávající právní status, postavení takzvaných oprávněných osob, např. partnerů a partnerek či dalších osob závislých na výživě či zdravotní péči občanů EU a ČR, definovaných v § 15a odst. 3 se v několika oblastech zhorší.
Hlavní změny postavení osob dle § 15a odst. 3 jsou následující: po dobu řízení o žádosti bude moci rodinný příslušník pobývat na území pouze do okamžiku oznámení rozhodnutí v prvním stupni (tedy ne po dobu odvolání); nemožnost pobývat na území bez víza v případě, že oprávněná osoba pobývá na území s občanem EU/ČR a vypršela jí platnost krátkodobého víza; povinnost k žádosti o povolení k pobytu doložit doklady prokazující úhrnný měsíční příjem rodiny; či fakt, že tzv. oprávněné osoby nebudou pro účely hlavy upravující správní vyhoštění pokládány za rodinné příslušníky občanů EU.
Změna zaměstnavatele u držitelů zaměstnanecké karty
Zákonodárci schválili změnu zákona, která směřuje proti rozhodovací praxi soudů ve věci změny zaměstnavatele. Rozhodování ministerstva vnitra ČR o povolení změny zaměstnavatele dle dosavadní právní úpravy nebylo rozhodnutím, nýbrž pouhým „sdělením“, proti kterému se ani cizinec ani jeho zaměstnavatel nemohli standardně bránit. Městský soud v Praze ovšem jasně rozhodl, že jde o rozhodnutí, proti kterému se odvoláním bránit lze. Novela v rozporu s tímto rozsudkem upírá nově cizincům a jejich zaměstnavatelům právo na odvolání. Díky této změně, kterou soudy pravděpodobně zase zruší, mnoha cizincům se nezdaří změnit zaměstnavatele a třeba i ztratí povolení k pobytu.
Vyloučení soudního přezkumu v některých azylových řízení, postavení osob bez státní příslušnosti
Novela zákona o pobytu cizinců také zcela nesystémově zasahuje do oblasti soudního přezkumu v řízení o udělení mezinárodní ochrany. Nově nebudou moci osoby, kterým nebyl povolen vstup na území, podat kasační stížnosti ve věci žádosti o mezinárodní ochranu. V praxi se jedná o téměř všechny žadatele, kteří žádají na vnější hranici, tedy na letišti. Jedná se o zcela nepřijatelné omezení soudního přezkumu, a to jak v řízení azylovém, tak v řízení o zajištění.
Zákonodárci dále vyňali odkladný účinek žalob v azylových řízení, především jde o situaci, kdy je žádost posouzena jako zjevně nedůvodná z důvodu příchodu z bezpečné země původu. V praxi u osob pocházejích z těchto zemí nedochází k individuálnímu posouzení, zda je v jejich případě možné danou zemi považovat za bezpečnou, navíc průběžně dochází k značnému nárůstu zemí, které jsou hodnoceny jako bezpečné, aniž by takové hodnocení vždy bylo schopno flexibilně reagovat na aktuální politický vývoj v dané zemi. Nadání žaloby odkladným účinkem tak má zásadní význam.
Zcela nedostatečně bylo upraveno postavení osob bez státní příslušnosti. Přestože v této oblasti ČR dlouhodobě porušuje své mezinárodní závazky, tak opět nebyla přijata úprava, která by zakotvila samotné řízení o uznání postavení osoby bez státní příslušnosti a následně dostatečně stabilní pobytový titul. Novela zavádí pouze možnost víza strpění a po dobu řízení nepřiznává těmto osobám žádná práva. Jedná se o zcela nedostatečnou právní úpravu.
Podrobně popsané změny najdete zde https://www.migrace.com/adm/_upload/docs/finalni-zmeny-na-web_1629714493.pdf
Do třetího čtení jde (2.6.2021) novela zákona o pobytu cizinců, doplněná o pozměňovací návrh poslanců P. Třešňáka, J. Čižinského a F. Kopřivy. Návrh usiluje o nápravu problematické situace dětí cizinců s dlouhodobým pobytem v České republice a zavádí jejich začlenění do systému veřejného zdravotního pojištění. Navrhované změny by těmto dětem zajistily standardní přístup ke zdravotní péči a vyřešily by tak mimořádně závažný a naléhavý problém nepojistitelných novorozenců a chronicky nemocných dětí. Na rozdíl od českých dětí by pojistné zálohy hradili rodiče/cizinci.
V současné době musí děti cizinců pracujících v České republice a pocházejících ze zemí mimo EU spoléhat na drahé a nespolehlivé komerční pojištění. Pokud jsou tyto děti chronicky nemocné nebo se narodí předčasně, komerční pojišťovny je mohou z pojištění vyloučit nebo léčbu hradí jen z malé části. Rodiče tak musí nezbytnou péči platit, cestovat za ní do země původu, případně se stanou dlužníky zdravotnických zařízení.
Tento návrh vítáme a potřebnost navrhovaných změn dokládáme souborem alarmujících kazuistik. K nejsmutnějším patří případy dětí, které se narodily například s vrozenou vadou a které komerční pojišťovny odmítly pojistit, takže rodičům kromě starosti o nemocné novorozeně vyvstaly někdy i milionové dluhy za poporodní péči. Existují i případy, kdy děti po porodu zemřely a rodiče kromě této ztráty museli ještě řešit úhradu vynaložené péče.
„V naší praxi se setkáváme s opravdu tragickými příběhy rodin cizinců, které bez vlastního zavinění skončí v obrovských finančních problémech, a to často v situaci, kdy mají vážné nemocné dítě nebo jejich dítě dokonce zemře. Nemají žádné nástroje, jak těmto situacím předejít, což osobně považuji za velkou nespravedlnost systému komerčního zdravotního pojištění cizinců. Poslanecký návrh může po mnoha letech přinést řešení pro děti i jejich rodiče,“ říká Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
Stávající praxi v ČR dlouhodobě kritizuje také Veřejný ochránce práv a evropské a mezinárodní organizace. Vyloučení dětí cizinců z veřejného pojištění je navíc v rozporu s mezinárodními dokumenty, které Česká republika přijala, zejména s Úmluvou o právech dítěte či s Chartou základních práv EU.
Celou tiskovou zprávu najdete zde.
Podívejte se také na náš Factsheet ke zdravotnímu pojištění dětí cizinců.
Pro více informací k této problematice kontaktujte Magdu Faltovou, ředitelku Sdružení pro integraci a migraci a předsedkyni Výboru pro práva cizinců, faltova@migrace.com, tel. 731 584 126
Zatím mají nárok na očkování hrazené zdravotní pojišťovnou v ČR migranti, kteří jsou pojištěni v systému veřejného zdravotního pojištění (např. držitelé zaměstnaneckých karet, cizinci s trvalým pobytem). Na hrazené očkování mají nárok také migranti pojištění v jiném státě EU (doklad S1) nebo kteří mají dle evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) nárok na nezbytnou péči.
O očkování cizích státních příslušníků, kteří nespadají do žádné z výše zmíněných kategorií, v tuto chvíli na Ministerstvu zdravotnictví probíhají jednání.
Migrantům s komplexním komerčním zdravotním pojištěním u PVZP, bude očkování zcela hrazeno z tohoto pojištění. Ostatní pojišťovny, poskytující komerční zdravotní pojištění o tomto zatím nerozhodly.
Více informací na: https://koronavirus.mzcr.cz/ockovani-proti-covid-19/
Více k této problematice dodává Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci v článku pro Seznam Zprávy zde.
Můžete také podepsat petici „za umožnění covid očkování cizincům žijících v ČR pojištěných mimo systém veřejného pojištění“. Vice zde.
Havlíčkovo náměstí 2
130 00 Praha 3
IČO: 26612933
datová schránka: u2cd777
TEL. 224 224 379
Sdružení pro integraci a migraci Konsorcium nevládních organizací Organizace pro pomoc uprchlíkům Migrační manifest Uprchlíci vítejte
