V České republice bylo k 1. dubnu 2024 338 736 uprchlíků z Ukrajiny. Přes 87 867 žije v Praze. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Česká republika udělila dočasnou ochranu ve více než 600 000 případech. Zhruba třetina z nich tak byla ukončena, většinově se jednalo o ukončení z důvodu odchodu uprchlíků zpět na Ukrajinu.

Přestože zdaleka ne všichni lidé z Ukrajiny, kteří do České republiky od začátku invaze přišli, zde nadále zůstávají, stále přichází asi 1300 ukrajinských uprchlíků denně. Dle dat PAQ Research z listopadu 2023 plánuje v ČR zůstat alespoň další dva roky zhruba 58 % uprchlíků. 

Níže shrnujeme výsledky výzkumů týkající se integrace uprchlíků z Ukrajiny. Výzkumná šetření se uskutečnila v průběhu roku 2023, a to v listopadu 2023 (PAQ Research), červenci 2023 (UNHCR) a červnu 2023 (IOM).

Integrace 

Bydlení

Data ukazují, že vzrostl podíl uprchlíků, kteří bydlí v nájmu (asi 70 % uprchlíků), zatímco 16 % bydlí na hotelech a ubytovnách. Také se zvýšil podíl uprchlíků, kteří si hradí celé bydlení sami (79 %). Bydlení však stále zůstává pro uprchlíky výzvou. Pětina domácností má problém platit nájem včas. Pro ty, kteří bydlí na ubytovnách, je značně těžší změnit své bydlení (nejčastěji přejít do nájmu). To dokazuje i fakt, že z nebytového bydlení se dostalo jen minimum z uprchlíků, kteří v něm žili na konci roku 2022. 

Pracovní trh

Podíl uprchlíků zapojených na pracovním trhu stále roste. Přes 70 % pracuje v ČR, přesto ale 61 % uprchlíků pracuje pod svou kvalifikací. Alarmující je skutečnost, že 16 % uprchlíků pracuje bez pracovní smlouvy a nedobrovolně tak riskují pracovní vykořisťování.

Jazyk

Jazyk je důležitým aspektem pro integraci uprchlíků. Česky se domluví 57 % dětí a 47 % dospělých uprchlíků z Ukrajiny. Na kurzy češtiny však chodí jen ⅓ z dospělých uprchlíků – nejčastěji uprchlíci nechodí kvůli nedostatku času, nebo nedostatku financí na uhrazení kurzů.

Zdraví

Výzkumy se také zabývají zdravotní situací uprchlíků. 23 % domácností a 14 % uprchlíků pociťuje problémy s mentálním zdravím, které ovlivňují jejich každodenní fungování.

Ženy uprchlice

Data ukazují, že v České republice v polovině domácností ukrajinských uprchlíků žije jen žena bez partnera. Uprchlice navíc čelí specifickým výzvám. Ženy uprchlice se také potýkají s prekarizovanou prací a mzdovým znevýhodněním na pracovním trhu. Pod svou kvalifikací pracuje 65 % žen, mají také obecně nižší mzdy (než muži) a mají častěji prekérní práci než muži (63 % vs 50 %).

Zdroje:

IOM (2023). SOCIO-ECONOMIC SITUATION OF UKRAINIAN REFUGEES WITH A FOCUS ON WOMEN. Dostupné z: https://dtm.iom.int/sites/g/files/tmzbdl1461/files/reports/DTM_Czechia_Socio-eco_condition_Ukrainian_refugees_JAN-JUN_2023.pdf

PAQ Research (2024). Integrace ukrajinských uprchlíků: 2 roky poté a výhled na 2024+. Dostupné z: https://www.paqresearch.cz/post/dva-roky-pote/

UNHCR (2023). Czechia: Multi-Sector Needs Assessment (December 2023). Dostupné z: https://data.unhcr.org/en/documents/details/105509

Foto: Freepik (www.freepik.com)

Zjištění nevládních organizací ukazují, že uprchlíci a migranti jsou nuceni přijímat práci za méně než adekvátní odměnu a za pochybných pracovních podmínek, čímž dochází k jejich prekarizaci a zneužívání.

Válka na Ukrajině přivedla do České republiky velký počet uprchlíků hledajících bezpečí a práci, jedná se o více než 260 000 ekonomicky aktivních lidí. Tento nárůst osob ucházející se o místo na českém pracovním trhu s sebou přináší komplexní problémy, které odhalují nedostatky v současném systému. Podle šetření PAQ Research se sice zaměstnanost uprchlíků z Ukrajiny zvyšuje, často se ale tyto osoby potýkají s nízkými příjmy a chudobou. Což je důsledkem omezeného přístupu ke kvalifikované práci, ale i k férovým pracovním podmínkám. Velkou skupinou uprchlíků tvoří ženy, které se potýkají s různými výzvami, jako jsou prekarizace práce, složitý proces uznávání kvalifikací a rekvalifikace nebo potíže s koordinací práce a péče. Obzvláště zranitelnou skupinou vůči pracovnímu vykořisťování jsou uprchlíci a migranti pracující v pracovních agenturách.

“Firmy nebyly personálně vybaveny na přímé zaměstnání uprchlíků – neměly tlumočníky, ani koordinátory, kteří by uměli jazyky, zatímco agentury a klienti, tedy neformální zprostředkovatelé, naopak připraveni byli. Pro firmy bylo jednodušší i nadále spolupracovat at se zprostředkovateli.”

Takto vysvětluje velký podíl agenturních zaměstnanců mezi uprchlíky Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

Podle analýzy Viktora Rumpíka z organizace Diakonie se uprchlíci v Plzeňském kraji setkávají s absencí výplatních pásek, srážkami ze mzdy, pokutami, neproplacenými přesčasy a dovolenou a zadržováním nebo nevyplácením mezd v prostředí plzeňských pracovních agentur. Příběhy z investigace.cz pak poukazují na širší problém vykořisťování, kdy je různými praktikami cíleně zvyšována závislost migrantů na agentuře. Pracovní agentury, které zprostředkovávají práci i ubytování, se ukázaly být obzvláště problematické v kontextu (ne)dosažitelnosti bydlení v ČR. Magda Faltová na toto konto dodává:

 „V situaci, kdy jsou podmínky v ubytovně nevyhovující nebo člověk není spokojen s prací, nemají lidé kvůli obecnému nedostatku ubytovacích kapacit v Česku na výběr a musí zůstat tam, kde jsou. Ani sociální služby nemohou kvůli přeplněným azylovým domům nabídnout těmto uprchlíkům alternativu.“

Agentury využívají těchto podmínek k vytváření situací, kdy je obtížné pro migranty agenturu opustit nebo najít alternativní zaměstnání či ubytování bez ztráty stávajícího domova.  Navíc neznalost českého jazyka, ekonomická zranitelnost i nejistota ohledně pobytového statusu  vede k situaci, kdy se migranti stávají oběťmi nejen pracovního, ale i sociálního vykořisťování.

Je nezbytné, aby vládní orgány, nevládní organizace a pracovní agentury spojily síly a zajistily, že práva a důstojnost všech pracujících migrantů jsou respektovány.

Nutné je také zvyšovat informovanost migrantů o jejich pracovních právech. Organizace SIMI poskytuje právní poradenství migrantům v oblasti pracovních práv, realizuje workshopy na téma pracovněprávních vztahů nebo vytváří informační materiály. Více najdete na webové stránce www.migrace.com.

  • podíl zapojených uprchlíků na pracovním trhu stále roste – přes 70 % pracuje v ČR
  • 61 % uprchlíků pracuje pod svou kvalifikací
  • 43 % pracuje v manuálních a pomocných profesích
  • 58 % z pracujících uprchlíků má prekarizovanou práci
  • asi 30 % musí mít víc prací, aby se uživili
  • ⅔ uprchlíků mají hodinovou mzdu do 150 Kč čistého
  • 16 % pracuje bez pracovní smlouvy

Publikováno 10. 4. 2024

Výzva upozorňuje na opakované projevy bagatelizace případů diskriminace na základě etnika, xenofobní výroky ombudsmana a dlouhodobé upřednostňování vlastních dojmů před důkladným prošetřením případů.

Výzva reaguje také na odejmutí veškeré pracovní agendy zástupkyni ombudsmana a bývalé zmocněnkyni pro lidská práva Monice Šimůnkové, ke kterému Křeček přistoupil bez pádného opodstatnění poté, co jej Senát vyzval k respektování její pozice. Tím Křeček porušil dvaadvacetiletou tradici rozdělení kompetencí mezi ombudsmanem a jeho zástupcem.

K výzvě se připojili například i zástupci a zástupkyně organizací Život 90, NESEHNUTÍ, Liga lidských práv nebo Queer Geography, z. s. Celou výzvu zaštiťuje spolek Milion chvilek pro demokracii.

V úterý 19. července 2022 byla výzva doručena také do sídla ombudsmana v Brně.

Celý text výzvy najdete ZDE.

Organizace Migračního konsorcia se poskytly odhad poskytunuté pomoci od 1. března 2022 do 31. 5. 2022 hned v několika oblastech.

Významným údajem byl počet podpořených osob přes infolinky jednotlivých organizací či asistencemi v terénu – ať již např. na Hlavním nádraží v Praze či na Krajských asistečních centrech pomoci Ukrajině (KACPU). Tato forma podpory byla poskytnuta více než 984 000 lidí. Přičemž celkový počet osob, kterým byly poskytnuty informace, asistence či individuální poradenství by dle odhadů přesahuje 1 050 000. Do tohoto čísla se započítávají i tranzity či informace k aktuální situaci poskytované občanům ČR. Největší podíl má v tomto ohledu Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), která během působení pomohla více než 900 000 osobám.

Mezi další kategorie, ve kterých se organizace pokusily vyčíslit svou pomoc, patří zajištění bydlení. V tomto směru organizace poskytly ubytování ve vlastních kapacitách a zprostředkovaly ubytování jinde pro více než 40 000 uprchlíků. Významný počet ubytovaných osob zaznamenal zejména web Pomáhej ukrajině, zřízený Migračním konsorciem. Zároveň také nevládní organizace asistovaly a poskytovaly služby v mnoha dalších ubytovacích zařízeních.

Do pomoci uprchlíkům se zapojilo přes organizace Konsorcia přes 3 500 dobrovolníků. Do tohoto čísla se nezapočítávají dobrovolníci působící na Hlavním nádraží v Praze či na Florenci, ani dobrovolníci Dignity Restoring hope, kteří poskytli při práci s uprchlíky pomoc v rozsahu přibližně 22 500 hodin.

Kompletní odhad rozsahu pomoci najdete ZDE. Jedná se o kompilát dat za jednotlivé organizace a najdete v něm mimo jiné informace také k poskytnuté humanitární pomoci, počtům hodin dobrovolnické práce a počtům podpořených osob za jednotlivé organizace. Celkem odhad poskytly následující organizace: OPU, Sdružení pro integraci a migraci, Charita ČR, InBáze, Dignitry Restoring hope, ADRA, Most Pro, META, AMIGA, Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty, Multikulturní centrum Praha.

Nutno podotknout, že odhadnuté údaje jsou orientační. Hektická a vypjatá situace, zejména v průběhu prvních týdnů po vypuknutí války, velmi znesnadňovala sběr dat. Výčet rozsahu pomoci je proto spíše orientační. Nicméně také v něm nejsou zahrnuty všechny kategorie pomoci, které organizace uprchlíkům poskytovali. Celkový rozsah pomoci tedy ve skutečnosti může být spíš vyšší. Je také zcela zásadní si uvědomit, že během uplynulých měsíců musely organizace také poskytovanou pomoc skloubit se svými dalšími aktivitami.

Více o našich pozicích k vládní strategii zvládání migrační vlny najdete ZDE. Tiskovou zprávu, ve které se vyjadřujeme k nedostatečné komunikaci a využívání know-how nevládních organizací pracujících s migranty najdete ZDE.

Factsheet najdete ZDE.

Data aktuální k 5/2022

Kolik žije v ČR Ukrajinců? Kolika občanům Ukrajiny byla v posledních letech udělena mezinárodní ochrana? Jakým zaměstnáním se v ČR nejčastěji věnují?

Na tyto otázky odpovídá náš graficky zpracovaný factsheet, který je ke dostupný ZDE.

Data aktuální k únoru 2022

Magda Faltová v rozhovoru s Terezou Vlčkovou probírá prodlužování víz pro občany Ukrajiny, které aktuálně řeší Ministerstvo vnitra ČR.

V okamžiku, kdy rozhodnutí padne, bude o něm informovat jak ministerstvo vnitra, tak my přes sociální sítě nebo web. Kdyby bylo potřeba, lidé se pak mohou obracet na nás a na další organizace našeho typu s tím, že je tam právníci nebo sociální pracovníci provedou procesem.

Lidé, kteří do ČR teprve zamíří se bez biometrického pasu dostanou nejspíš pouze do Polska, Slovenska a dalších zemí, které leží na cestě do ČR. Pokud nemají vízum, měli by přímo na hranici požádat o mezinárodní ochranu.

V rozhovoru jsou probírány také aktuální možnosti pro uprchlíky:

V konfliktu lidé přestanou řešit, jestli mají nebo nemají vízum, prostě se vydají na cestu. K tomu pak existují jiné nástroje. Například žádost o mezinárodní ochranu, která se podává ministerstvu vnitra. V případě válečných konfliktů se pak uděluje ve formě doplňkové ochrany.

Pokud dotyčný není pronásledován z politických důvodů, dostane ji na omezenou dobu a po skončení konfliktu by už nebyla prodloužena, protože se očekává, že se vrátí do vlasti, nebo že si tu vytvořil zázemí a je schopen požádat o jiný druh pobytu.

Pak ještě existuje dočasná ochrana, která se uděluje skupině lidí v případě válečného konfliktu. Ta se týká všech, kteří přicházejí ze země, ve které se válčí, a je rychlá, takže by se nezatížilo rozhodování. V případě, že by šlo o tisíce lidí, by se tedy mohla dočasná ochrana poprvé v české historii využít.

Magda Faltová nepředpokládá „dramatické nálady“ nebo vyhrocení situace ve vztahu k Ukrajincům žijícím v ČR.

(Z)ároveň je třeba být si vědomi toho, že společnost není tolerantní a migrace je stále velmi populistické téma.

Velkou část lidí, kteří budou do ČR přicházet, pravděpobně budou tvořit Ukrajinci, kteří již v ČR byli nebo mají vazby na zdejší ukrajinskou komunitu.

To je obrovský benefit toho, že už u nás Ukrajinci žijí. Začlenění by tedy mělo být – a pravděpodobně bude – jednodušší.

Další postup již závisí na krocích státu, který má plány na řešení nouzových situacích. V souvislosti s přijímáním většího množství uprchlíků existuje v ČR zkušenost např. z dob jugoslávské krize. Magda Faltová si ale dovede představit, že stát ve spolupráci s armádou a humanitárními organizacemi zajišťuje základní péči a ubytování pro tisíce lidí. Hlavními výzvami by v takovém případě bylo procesování lidí, další řízení a případná integrace.

Více se můžete dočíst v rozhovoru ZDE. Lidé se s nabídkou pomoci mohou obracet na e-mail poradna@migrace.com a a pro nabídky ubytování vyplnit formulář na www.uprchlici-vitejte.cz

Dlouholetá spolupracovnice Sdružení pro integraci a migraci rozhovoru s Janem Bočkem interpretuje dostupná data k vývoji počtu migrantů na území České republiky.

Když se naopak podívám na rozdíly, za poslední desetiletí rapidně ubylo cizinců, kteří se sem stěhují za podnikáním a srovnatelně narostl počet pobytů za účelem zaměstnání.

Dále akcentuje zejména nutnost změn v přístup státu k migraci i v celkovém nastavení migrační politiky ČR, která se již mnoho let výrazně neproměnila.

V Česku je nárůst počtu cizinců dlouhodobý a příkrý a měly by ho doprovázet daleko masivnější integrační opatření, hlavně ze strany státu. Co pokládám za nevýhodné a v řadě případů i za nemorální je to, že ve velké míře podporujeme krátkodobou ekonomickou migraci, zatímco příznivé podmínky pro tu dlouhodobou nevytváříme.

Z výzkumů víme, že pro stát je nejvýhodnější, když se migrantům daří tak, že se mohou v dané zemi usadit, mít zde rodiny, zapadnout. Od migrantů to chce dost úsilí, často velké oběti. Ze strany přijímajícího státu je třeba podpora integrace – aby bylo snadné naučit se jazyk, vydělat si na důstojný život, nechat si uznat kvalifikaci, přivézt děti. To ale v Česku snadné není.

Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

Aktuální zpráva navazuje na zprávu z roku 2018 a vychází z analýzy dostupných dat pokrývajících různé oblasti mezinárodní migrace, např. pracovní migraci, remitence, migraci studentů, integraci migrantů, obchod s lidmi, genderové aspekty migrace, migrační politiky a mnoho dalších. Kromě popisu hlavních migračních trendů je přínosem zprávy také zjištění, která data v každém z oblastí migrace nejsou sbírána. Nedostatečný rozsah dostupných dat má pak vliv na rozsah poznání a pochopení charakteru mezinárodní migrace a jejích příčin, a to jak pro výzkumné účely, tak i pro účely tvorby adekvátně nastavených migračních politik a nástrojů.

Jaký je význam chybějících dat ukazuje IOM na příkladu pěti současných trendů v mezinárodní migraci. Analytici a další uživatelé dat se tak často musejí namísto přesného popisu migrační reality uchylovat k odhadům a předpokladům. Originální článek (v anglickém jazyce) je k dispozici zde.

V rozhovoru s Apolenou Rychlíkovou Magda Faltová hovoří o příčinách aktuální humanitární krize a rolích Evropské únie, Běloruska a Polska.

Klíčovou roli v celé krizi hraje prezident Lukašenko, který se rozhodl využít zjevné slabiny Evropské unie, tedy nemožnosti najít společnou řeč v oblasti migrační a azylové politiky.

Celou situaci také zasazuje do rámce mezinárodního a evropského práva:

Členské státy musejí umožnit přístup k azylovému řízení lidem na svém území a musejí respektovat základní práva, jako je právo na život, bezpečí a podobně.

SIMI již dříve (společně s Ligou za ľudská práva) vyzvalo v otevřeném dopise Polsko, aby s lidmi na hranici projevilo solidaritu. Více o něm najdete ZDE.

Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.