SIMI tak společně s Ligou za ľudská práva reaguje na smrt již pátého člověka, která je jedním z důsledků humanitární krize, které na zmíněné hranici probíhá již několik týdnů. Tito lidé jsou oběťmi, ne viníky celé situace. A iniciativa považuje za nelidské, že právě oni svými životy doplácejí na cynické politické hry běloruského diktátora Lukašenka.
Celé znění otevřeného dopisu v češtině najdete ZDE. Znění v polském jazyce najdete ZDE, znění ve slovenském jazyce ZDE.
Komentář hodnotí práci resortu ministerstva vnitra a věnuje se i oblastem integrace a azylu. Zasazuje také do potřebného kontextu řadu kroků učiněných v posledním volebním období a politických proklamací.
„Hlad firem po pracovní síle v posledním volebním období příliš neslábl, takže přes politické proklamace ve stylu ‚nepřijmeme ani jednoho migranta‘ celkový počet migrantů v České republice za vlády ANO a ČSSD strmě rostl.“
Přes pomalost přijetí cizinců v české společnosti, nehodnotí Martin Rozumek celý proces výhradně negativně. Vyzdvihuje nutnost práce s veřejností a zapojení měst a obcí. V závěru se věnuje také tomu, proč vidí nevětší selhání v protimigrační rétorice a v nekompetenci politiků.
Celý článek si můžete přečíst ZDE.
Debata se vedla o možnostech pomoci uprchlíkům v okolních zemích, zajištění legálních cest i o otázce bezpečnostního rizika.
Celý díl pořadu si můžete poslechnout ZDE.
Zákonodárci schválili poslanecký návrh novely zákona o pobytu cizinců, která vstupuje v účinnost 2. 8. 2021. Mezi pozitivní změny patří zahrnutí novorozenců do systému veřejného zdravotního pojištění na dva až tři měsíce a pokutování zaměstnavatelů, kteří umožňují výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání. Novela však přináší také zpřísnění podmínek pro nesezdané páry občan ČR-cizinec a tzv. vzdálené rodinné příslušníky, zhoršení právního postavení osob bez státní příslušnosti a monopol Pojišťovny VZP na poskytování komerčního pojištění, což velmi pravděpodobně povede ke zdražení pojistného. Poslanci také odmítli dostát mezinárodním závazkům a zahrnout do systému veřejného pojištění děti cizinců s dlouhodobým pobytem.
Jak vznikala aktuální podoba zákona? A jaká jsme prosazovali stanoviska?
Pozměňovací návrhy poslanců
Novela prošla 3. čtením v Poslanecké sněmovně 2. 6. 2021, kdy poslanci hlasovali o několika pozměňovacích návrzích a zejména přičiněním ANO, ČSSD, SPD a KSČM dospěli k následujícím výsledkům:
SCHVÁLENO:
ZAMÍTNUTO:
Tiskovou zprávu shrnující důvody pro přijetí PN Třešňáka, Kopřivy a Čižinského, kterou jsme zveřejnili před 3. čtením, si můžete přečíst na tomto odkazu. Stejně tak naše doporučení k jednotlivým pozměňovacím návrhům, která jsme rozesílali všem poslancům, naleznete zde.
Pozměňovací návrhy senátorů
Schválený návrh zákona odešel do Senátu 15. 6. 2021 jako senátní tisk 108. Postupně byl projednán na garančním Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro zdravotnictví a Ústavně-právním výboru. Představeny byly dva pozměňovací návrhy, které pak Senát při hlasování 1.7.2021 schválil.
SCHVÁLENO:
Senátorům jsme před hlasováním posílali senátní factsheet, na který se můžete podívat zde, a také dokument, v němž jsme uvedli na pravou míru nepravdivé výroky poslanců, které zazněly během 3. čtení v Poslanecké sněmovně. Tento dokument si můžete přečíst na tomto odkazu.
Přehlasování senátní vratky ve Sněmovně
Schválená senátní verze zákona se vrátila do Sněmovny, která o novele jednala 13. 7. 2021. Poslanci ANO, ČSSD, SPD a KSČM se svými hlasy vyslovili proti návrhům Senátu a prosadili tak původní verzi zákona, včetně monopolu Pojišťovny VZP a pokračování komerčního zdravotního pojištění pro děti s výjimkou novorozenců.
Náš komentář ke konečné podobě novely
PŘÍZNIVÉ ZMĚNY
Do systému veřejného zdravotního pojištění jsou nově zahrnuti novorozenci, jejichž rodiče mají v ČR dlouhodobý pobyt. Nově mají tyto děti přístup k veřejnému pojištění pouze do konce měsíce, ve kterém dosáhnou věku 60 dnů, pokryjí se tím největší náklady vzniklé v případě komplikací v souvislosti s porodem. Omezí to také v prvních 60 dnech života dítěte situace, kdy nemocní novorozenci zůstanou bez pojištění, jelikož je komerční pojišťovny odmítnou pojistit, což vedlo k zadlužení rodičů, aby splatili statisícové až milionové částky za poporodní zdravotní péči. Pojistné budou za děti platit rodiče nebo zákonní zástupci ve stejné výši jakou osoby bez zdanitelných příjmů.
NEPŘÍZNIVÉ ZMĚNY
Komerční zdravotní pojištění cizinců
Zákonodárci přijetím poslaneckého návrhu zákona nenapravili dlouhotrvající nespravedlivou situaci všech ostatních dětí cizinců s dlouhodobým pobytem (kromě novorozenců). Děti s dlouhodobým pobytem, které jsou starší 60 dnů zůstávají v systému komerčního zdravotního pojištění. Rodiče těchto dětí se tak nadále budou muset při každé návštěvě lékaře obávat, zda jim komerční pojišťovna náklady na péči proplatí, či zda se při větších zdravotních komplikacích nebudou muset zadlužit, aby mohli nezbytnou péči pro své nemocné děti uhradit.
Novela zavádí monopol Pojišťovny VZP na 5 let pro cizince, kteří na území pobývají a nemají vstup do veřejného zdravotního pojištění, a to i přes kritiku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a České národní banky. Očekáváme, že dojde ke zdražení komerčního pojištění a k případnému rozšíření výluk.
Podmínky pro nesezdané páry a vzdálenější rodinné příslušníky občanů ČR/EU
Novela zavádí nové kategorie rodinných příslušníků občanů EU s různým procesním i hmotněprávním postavením. Zatímco rodinný příslušníci dle § 15a odst. 1 a 2, tedy zejména manželé či děti občanů EU a ČR, si zachovají stávající právní status, postavení takzvaných oprávněných osob, např. partnerů a partnerek či dalších osob závislých na výživě či zdravotní péči občanů EU a ČR, definovaných v § 15a odst. 3 se v několika oblastech zhorší.
Hlavní změny postavení osob dle § 15a odst. 3 jsou následující: po dobu řízení o žádosti bude moci rodinný příslušník pobývat na území pouze do okamžiku oznámení rozhodnutí v prvním stupni (tedy ne po dobu odvolání); nemožnost pobývat na území bez víza v případě, že oprávněná osoba pobývá na území s občanem EU/ČR a vypršela jí platnost krátkodobého víza; povinnost k žádosti o povolení k pobytu doložit doklady prokazující úhrnný měsíční příjem rodiny; či fakt, že tzv. oprávněné osoby nebudou pro účely hlavy upravující správní vyhoštění pokládány za rodinné příslušníky občanů EU.
Změna zaměstnavatele u držitelů zaměstnanecké karty
Zákonodárci schválili změnu zákona, která směřuje proti rozhodovací praxi soudů ve věci změny zaměstnavatele. Rozhodování ministerstva vnitra ČR o povolení změny zaměstnavatele dle dosavadní právní úpravy nebylo rozhodnutím, nýbrž pouhým „sdělením“, proti kterému se ani cizinec ani jeho zaměstnavatel nemohli standardně bránit. Městský soud v Praze ovšem jasně rozhodl, že jde o rozhodnutí, proti kterému se odvoláním bránit lze. Novela v rozporu s tímto rozsudkem upírá nově cizincům a jejich zaměstnavatelům právo na odvolání. Díky této změně, kterou soudy pravděpodobně zase zruší, mnoha cizincům se nezdaří změnit zaměstnavatele a třeba i ztratí povolení k pobytu.
Vyloučení soudního přezkumu v některých azylových řízení, postavení osob bez státní příslušnosti
Novela zákona o pobytu cizinců také zcela nesystémově zasahuje do oblasti soudního přezkumu v řízení o udělení mezinárodní ochrany. Nově nebudou moci osoby, kterým nebyl povolen vstup na území, podat kasační stížnosti ve věci žádosti o mezinárodní ochranu. V praxi se jedná o téměř všechny žadatele, kteří žádají na vnější hranici, tedy na letišti. Jedná se o zcela nepřijatelné omezení soudního přezkumu, a to jak v řízení azylovém, tak v řízení o zajištění.
Zákonodárci dále vyňali odkladný účinek žalob v azylových řízení, především jde o situaci, kdy je žádost posouzena jako zjevně nedůvodná z důvodu příchodu z bezpečné země původu. V praxi u osob pocházejích z těchto zemí nedochází k individuálnímu posouzení, zda je v jejich případě možné danou zemi považovat za bezpečnou, navíc průběžně dochází k značnému nárůstu zemí, které jsou hodnoceny jako bezpečné, aniž by takové hodnocení vždy bylo schopno flexibilně reagovat na aktuální politický vývoj v dané zemi. Nadání žaloby odkladným účinkem tak má zásadní význam.
Zcela nedostatečně bylo upraveno postavení osob bez státní příslušnosti. Přestože v této oblasti ČR dlouhodobě porušuje své mezinárodní závazky, tak opět nebyla přijata úprava, která by zakotvila samotné řízení o uznání postavení osoby bez státní příslušnosti a následně dostatečně stabilní pobytový titul. Novela zavádí pouze možnost víza strpění a po dobu řízení nepřiznává těmto osobám žádná práva. Jedná se o zcela nedostatečnou právní úpravu.
Podrobně popsané změny najdete zde https://www.migrace.com/adm/_upload/docs/finalni-zmeny-na-web_1629714493.pdf
V červnu tohoto roku Evropská komise zažalovala Českou republiku a Polsko za diskriminaci migrantů v politice. Tato diskriminace spočívá v omezování účasti cizinců bez příslušného (v našem případě českého) občanství na politickém dění a jejich vstupu do politických stran. Ministerstvu vnitra ČR prozatím není znám přesný obsah žaloby a možná právě proto česká vláda vyčkává s vyjádřením. Dalším důvodem ovšem může být i to, že některé politické strany tuto žalobu ani nezaznamenaly nebo se, především v kontextu přijímání migrantů v ČR a postojích české společnosti, tomuto velmi citlivému tématu vyhýbají, o to více před volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční na podzim roku 2021.
Podle Evropské unie jsou Česká republika a Polsko jedinými členskými zeměmi, které zakazují občanům jiných států EU vstup do politických stran. V Česku jde konkrétně o Zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (předpis 424/1991 Sb.) Tento zákon stanovuje, že občané mají právo na sdružování v politických stranách a hnutích, přičemž zde neexistuje jasná definice občana. Přestože tedy v zákoně není explicitně řečeno, že se členství v politických stranách a hnutích váže na české občanství, potvrzují to stanovy našich konkrétních politických stran, které o svých členech uvažují zpravidla v kontextu české státní příslušnosti.
Jednou z výjimek je Česká pirátská strana, která umožňuje členství i občanům z jiných zemí EU, jak uvádí František Kopřiva, místopředseda Výboru pro evropské záležitosti:
„Členství, tedy vstup do strany, takto umožňujeme všem občanům Evropské unie. V tom zákoně je napsáno, že členy politických stran se můžou stát občané. A v tom zákoně to není explicitně definováno a my jsme si to vyložili řekněme otevřeněji nebo šířeji, vlastně jsme si do stanov napsali to slovo občan a v rámci vnitřního předpisu jsme si tedy to slovo občan vydefinovali právě, že to může být tedy občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie.“
K diskriminaci na základě státní příslušnosti, která se stala důvodem kritiky České republiky ze strany EU, se v rozhovoru s Gorankou Oljačou vyjadřuje i ředitelka SIMI a předsedkyně Výboru pro práva cizinců a členka Rady vlády ČR pro lidská práva Magda Faltová:
„Výbor se tím zabývá již deset let, dokonce v minulosti jsme jako výbor přijali k tomu i několik podnětů, které tedy nakonec na Radě vlády úspěšné nebyly a rozhodně potom nebyly úspěšné v tom, že by Česká republika to implementovala. Výbor to pojímal tedy šířeji, to znamená, že se zabýval jednak tím, za co tedy Česká republika je nyní žalována, možnost vstupu cizinců do politických stran. My jsme se tedy zabývali i tím, aby tato možnost byla pro cizince ze třetích zemí mimo Evropskou unii, ale zabývali jsme se také právě právem volit a případně být volen v těch lokálních regionálních volbách.“
O změnu v legislativě v kontextu migrantů a jejich účasti na politice se snaží i Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), která v roce 2015 uspořádala úspěšnou mezinárodní konferenci o politické participaci uprchlíků. Od té doby nicméně v rámci české legislativy ani v přístupu institucí žádné změny neproběhly a volební právo cizinců na našem území je tak stále vyloučeno.
Migranti a migrantky by měli mít právo podílet se na veřejné správě a politickém dění. V současnosti pro cizince možnost účasti na politickém životě stále není samozřejmostí a omezením jejich práv ohledně vstupu do politických stran zákon brání v jejich aktivní i pasivní participaci v politice. Překážkou ve změnách ve prospěch migrantů a jejich politické účasti ovšem není pouze česká legislativa, ale také politické strany, které v migrantech často vidí pouze druhořadé občany poskytující levnou pracovní sílu, nebo citlivé téma, o kterém je pro ně v kontextu české migrační politiky a postojích společnosti k přijímání migrantů do Česka lepší nehovořit, nebo se o něj raději ani nezajímat.
Z výše zmíněných důvodů se z pohledu EU Česká republika dopouští diskriminace cizinců na základě jejich státní příslušnosti a dochází tak k hrubému porušení Článku 21 Listiny základních práv EU o zákazu diskriminace. Pokud nepomohou domluvy Evropské komise, případ ČR v kontextu politické účasti migrantů bude předán Soudnímu dvoru EU. Ten v případě nedodržování evropského práva může rozhodnout o sankcích pro obžalovanou zemi a celý proces se může protáhnout až na několik let.
Reportáž My a oni, připravila Goranka Oljača, pořad ze dne 31.7.2021. K poslechu zde.
Po postupném stahování jednotek NATO se bezpečnostní situace v Afghánistánu nadále zhoršuje. V ohrožení se ocitají také spolupracovníci spojeneckých armád, kteří vojákům během mise poskytovali například služby tlumočníků a nyní se mohou stát snadnými terči hnutí Taliban. Celá řada spolupracovníků Armády ČR v Afghánistánu se proto obrací na veteránské i lidskoprávní organizace v České republice se žádostí o pomoc, neboť se bojí o život svůj a své rodiny.
České ministerstvo obrany přesídlovací program pro tyto spolupracovníky připravilo už před deseti lety, kdy měli být především afghánští tlumočníci průběžně stahování do ČR už od roku 2016. V roce 2017 byl však přesídlovací program pozastaven. Ministerstvo obrany na jaře 2021 vypracovalo nový program na záchranu afghánských spojenců českých vojáků. Zatímco jeho přesná podoba se stále probírá, afghánským tlumočníkům a jejich rodinám hrozí stále větší a větší nebezpečí.
Apelujeme na členy a členky vlády, poslance a poslankyně, senátory a senátorky, aby ve věci ochrany životů lidí, kteří pracovali pro Českou republiku, společně zajistili bezpečné přesídlení našich spolupracovníků z Afghánistánu.
Dne 28. července 2021 jsme vládě společně s Vlčími máky poslali otevřený dopis. Jeho plné znění najdete zde.
Tisková zprávu si můžete přečíst zde.
Podpořit iniciativu podpisem petice můžete zde.
Uprchlíků a migrantů, kteří během pandemie koronaviru přišli do Evropy, bylo méně než v předchozích letech. Oběti, které se utopily ve Středozemním moři, se však nadále počítaly ve stovkách. A desetitisíce těch, kteří byli v Evropě již před pandemií, ani dnes nejsou o nic blíže k udělení azylu.
„Do Řecka vidíme i nadále přicházet lidi ze zemí jako Sýrie, Afghánistán či Irák. Důvody pro udělení azylu jsou zjevné, velmi často totiž jde o ty, kteří jsou podle Ženevské úmluvy uprchlíky a na přijetí v Evropě mají nárok,“ vysvětluje ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. „Situace ve Španělsku je ale odlišná – ve statistikách například často vidíme občany západní nebo severní Afriky. Tady jde spíše o ekonomickou migraci,“ popisuje Rozumek dále.
Kdo je uprchlík, a kdo zas ekonomický migrant, se však nerozlišuje snadno. Dobrým příkladem je případ Bangladéšanů, kterých do Evropy v posledních měsících statisticky přicházelo nejvíce. Situace v jejich domovině je dlouhodobě problematická – země je politicky nestabilní, chudá, a k tomu všemu se stále častěji přidávají i environmentální problémy, například záplavy. Určit jeden důvod, proč lidé v posledních měsících migroval
proto nelze.
A něco podobného se podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové děje i v dalších regionech, které se v počtu příjezdů do Evropy umisťují na nejvyšších příčkách – například v zemích západní Afriky, které se potýkají s rozšiřující se Saharou i pobřežní erozí, ale i nedostatkem práce způsobeným přehnaným rybolovem velkých
firem.
„Ženevská úmluva definuje uprchlíka jako člověka, který čelí pronásledování z důvodu příslušnosti k rase, politickému názoru, sociální skupině či náboženství. V praxi jde ale často o kombinaci faktorů – příslušnost k menšině například může znamenat, že vaše děti nemohou chodit do školy, nenaučí se číst a psát, vaše rodina je extrémně chudá. A proto vás některé země budou vnímat jako ekonomického migranta,“ vysvětluje Faltová.
V dnešním světě, kde se politické výzvy stále častěji směšují s těmi ekonomickými a klimatickými, proto pojmy, se kterými jsme zvyklí v tématu migrace zacházet, narážejí na limity.
Jaká je nynější situace uprchlíků na moři či pevnině? A je možné situaci vyřešit společnou evropskou migrační a azylovou politikou? Na otázky dále v článku pro Deník N odpovídají naši experti Martin Rozumek (OPU) a Magda Faltová (SIMI).
Celý článek si můžete přečíst zde.
Přichází lepší počasí a s ním větší nápor běženců na jižní hranici EU. Za pouhých 24 hodin o minulém víkendu připlulo na italskou Lampedusu více než 2100 migrantů a uprchlíků. Italové a Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) žádají země EU o pomoc s převzetím uprchlíků z Itálie na svá území a můžeme se vsadit, kdo stoprocentně nehne pro Itálii a uprchlíky ani prstem — vláda Andreje Babiše. Politika, který nedávno kvůli Vrběticím sám vzýval evropskou solidaritu.
Celý komentář Martina Rozumka z Organizace pro pomoc uprchlíkům si přečtěte v Deníku Referendum.
„Setkali jsme se i s nejtěžšími případy, kdy mladiství po cestě zažili mučení nebo sexuální zneužívání. Převaděči se tak snaží dostávat z nich peníze,“ říká ředitel OPU Martin Rozumek s tím, že cesta se může stát traumatizujícím zážitkem. „Vůbec nejhorší situace je v Libyi,“ vysvětluje Rozumek.
Celý rozhovor je dostupný zde: https://cnn.iprima.cz/muceni-i-znasilnovani-detsti-utecenci-ujdou-tisice-kilometru-a-zaziji-pri-tom-peklo-18688
Návrh Evropské komise obsahuje zlepšení v oblasti registrace žadatelů o azyl, ulehčení legální migrace za prací, lepší ochrany hranic a další. Kromě toho plán obsahuje i řešení solidarity v případě, že příchod žadatelů o azyl bude nadměrně zatěžovat jeden z členských států.
Jaký bude mít nový migrační pakt EU reálné dopady na jednotlivé státy? Poslechněte si záznam z online debaty, ve které vystoupili hosté Magda Faltová, Sdružení pro integraci a migrac a Vít Novotný, Wilfred Martens Centre for European Studies. Celou debatou provázel Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Akci pořádali EUROPEUM Institute for European Policy a Katedra evropských studií IMS FSV UK.
Diskuze se věnovala především tématům jako, jak se proměnila migrační situace v Evropě od roku 2015 a jaká je migrační situace v Evropě nyní? Jak se změnily migrační toky? Co konkrétně obsahuje návrh Evropské komise? Jedná se o nově zabalené „migrační kvóty? Která opatření balíku se budou České republice nejvíce zamlouvat a ke kterým zase budeme mít výhrady? A je vůbec naděje, že se balík podaří odsouhlasit?
Diskuzi si můžete pustit ze záznamu na Facebooku EUROPEUM zde.