The policy brief covers context of current situation in CEE region considering the support for Ukrainian refugees and offers several recommendations for policy makers.

HERE you can find more information about the document.

SIMI together with The Human Rights League express deep concerns about current events on the Polish-Belarusian border and an outrage at the deaths of five people who died at the border. These people are the victims, not the culprits of the whole situation. And our initiative considers it to be inhumane that they are the ones to pay with their lives for the cynical political games of the Belarusian dictator Lukashenko.

Full text of the open letter can be found HERE.

Magda Faltova, in her commentary reflects political reactions to the EU proposal on migration.

The “migration crisis” of 2015 in Czechia was not about the number of refugees coming to the country, but about a crisis of leadership, securitisation of the issue, the rise in populism across most political parties and criticism of EU proposals and appeals for solidarity. The position of the country and that of its Visegrád Four neighbours has not developed since the previous proposals to reform the Common European Asylum System (CEAS), strictly resisting any quotas on relocation, compulsory or voluntary. However, as the New Pact’s focus on returns and border protection appeals to our political representation, it is unfortunately very unlikely that when exercising solidarity, Czechia will opt for relocations.

Commentary is available here

Tito lidé v mnoha případech nemohou sehnat bydlení, získat práci, nejsou účastni veřejného zdravotního systému a jsou odkázání pouze na pomoc druhých lidí. Bez možnosti obživy, často i možnosti ubytování a bez vize jakékoliv budoucnosti tak doufají ve vyřešení své situace. Právě pro extrémní zranitelnost se jednotlivé státy na mezinárodní úrovni pokoušejí o koordinovaný postup a ochranu těchto osob. Organizace pro pomoc uprchlíkům vedla a vede několik konkrétních případů strategické litigace a snažíme se zlepšit postavení těchto lidí i na systémové úrovni legislativní změnou.

Česká republika se dne 17. května 2004 připojila k signatářům Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti. Základním účelem Úmluvy je předcházení situacím, kdy se osoba, kterou žádný stát nepovažuje za svého občana, ocitne v právním vakuu, tedy zcela bez garance základních lidských práv a svobod. Na základě ust. § 8 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., zákona o azylu je Ministerstvo vnitra, a to konkrétně Odbor azylové a migrační politiky, který se žádostem, ale především přímo osobám žádajícím o status osoby bez státní příslušnosti, věnuje a který je za tuto proceduru odpovědný.

V azylovém zákoně však absentuje jakékoliv další ustanovení upravující postavení osob bez státní příslušnosti, případně žadatelů o tzv. stateless status. Samotný proces určování statusu osoby bez státní příslušnosti je utvářen jednak principem per analogiam dle řízení o mezinárodní ochraně a jednak jednotlivými rozsudky správních soudů, včetně Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud se v této věci vyjádřil např. v rozhodnutí č.j. 4 Azs 365/2018-74 ze dne 12. 3. 2019. Nejvyšší správní soud v dané otázce přímo uvedl, že by bylo „značně nelogické, aby zákonodárce v zákoně o azylu na jednu stranu zmocnil žalovaného k projednávání určitého druhu žádostí a na druhou stranu tím měl v úmyslu zcela vyloučit možnost žalovaného při posuzování takovéto žádosti využít procesní postupy podle zákona o azylu.“ V témže odstavci [9] pak Nejvyšší správní soud ještě zřetelněji dodává, že „soud v dané souvislosti souhlasí se stěžovatelem, že by bylo nespravedlivé, aby si žalovaný mohl vybrat pro aplikaci pouze ta ustanovení zákona o azylu, která mu vyhovují, tedy využít pravomoci posouzení žádosti a příslušné řízení provést, ale zároveň nepřihlížet k pravidlům stanoveným zákonem o azylu, jinými slovy volit si procesní i hmotněprávní pravidla ad hoc a tím pádem netransparentně.“

Současný stav je takový, že žádosti osob bez státní příslušnosti nejsou vyřizovány, řízení jsou zatížena nečinností ze strany správního orgánu a žadatelé pobývají na území v nejistotě bez toho, aby měli přístup alespoň k základní podpoře.

Nemají přístup do veřejného zdravotního pojištění, není jim po dobu řízení poskytováno ubytování v uprchlických zařízeních SUZ, nemají přístup k dávkám státní sociální podpory a vzhledem ke svému nejistému statusu nemohou najít zaměstnání.

Novela zákona o azylu, která je v legislativním procesu a přináší alespoň dílčí návrh zlepšení pro tuto skupinu osob. Doufáme, že se nám podaří současný návrh v rámci legislativního procesu ještě zlepšit.

Popis současného stavu a doporučení, jak dosáhnout zlepšení postavení osob bez státní příslušnosti v ČR OPU sepsalo pro European Network on Statelesness je dispozici ke stažení v odkazu níže.

Ministerstvo vnitra předložilo v dubnu 2020 do připomínkového řízení novelu zákona o občanských průkaz, která obsahovala novelu zákona o pobytu cizinců. Odmítáme diskriminaci rodinných příslušníků občanů ČR. Předkládaný návrh zákona představuje významnou změnu koncepce českého cizineckého práva posledních 20 let, neboť zcela zásadním způsobem mění pojetí institutu rodinného příslušníka občana Evropské unie užívané již od 1. 5. 2004, který ve stávající podobě funguje v zákoně o pobytu cizinců od roku 2006.

Ačkoliv předkládaný návrh na první pohled působí pouze jako určitá nezbytná technická úprava vydávání průkazů povolení k pobytu občanům Evropské unie a jejich rodinným příslušníkům v souvislosti s novými evropskými nařízeními, v praxi bude mít navrhovaná úprava zákona o pobytu cizinců zásadní dopady zejména na postavení rodinných příslušníků občanů České republiky, kteří nevykonali volný pohyb v rámci EU.

Jejich právní postavení se zhorší někdy až pod úroveň právního postavení rodinných příslušníků cizinců ze třetích zemí pobývajících zde dle směrnice 2003/86/ES o slučování rodin. Jedná se tak o zásadní rozšíření problému obrácené diskriminace v českém cizineckém právu – tedy situace, kdy vlivem paralelního použití unijní úpravy, která míří především na odstranění překážek volného pohybu a vztahuje se na migrující občany jiných členských států a jejich rodinné příslušníky, je nemigrující občan členského státu znevýhodněn (diskriminován), protože se nemůže dovolat ochrany unijního práva zatímco státní příslušníci jiného členského státu v identické situaci se takového ustanovení dovolat mohou. Důsledkem bude i vznik skupiny českých občanů, kterým nebude umožněn rodinný život v jejich vlasti.

Připomínky naleznete ke stažení zde:

K našim připomínkám se v meziresortním připomínkovém řízení připojily další subjekty jako MPSV, Nejvyšší správní soud, Ministerstvo spravedlnosti, Svaz průmyslu a dopravy, Unie zaměstnavatelských svazů a další.

Ministerstvo vnitra nakonec ustoupilo našemu tlaku, předloženou novelu zákona o pobytu cizinců stáhlo a přepracovalo.

Podle statistických údajů Ministerstva školství se ve školním roce 2019/2020 na základních školách nacházelo přes 26 500 žáků-cizinců, na školách mateřských necelých 12 000 žáků-cizinců. Ve školním roce 2015/2016 šlo o necelých 18 300 žáků-cizinců na základních školách, a o 8 300 žáků-cizinců na mateřských školách; počty žáků-cizinců v českém vzdělávacím systému tedy narůstají. Tyto děti i jejich pedagogové potřebují systémovou podporu, integrace do vzdělávacího systému je zásadní pro jejich integraci do české společnosti.

Žádáme tedy, aby Rada vlády pro lidská práva pověřila Ministerstvo školství, aby:

nejpozději k 1.1.2021 přijalo a zavedlo systém jazykové přípravy dětí cizinců. Pokud k přípravě a zahájení nového systému přípravy nedojde, žáci-cizinci a jejich pedagogové na českých základních školách nebudou mít přístup k žádné systémové podpoře. Výbor pro práva cizinců takovýto stav považuje za zásadní porušení práva na přístup ke vzdělání, k němuž by v žádném případě nemělo dojít

nastavilo jazykovou přípravu pro nově příchozí žáky tak, aby byla dosažitelná pro všechny žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka, zejména pro žáky nastupující na základní školy a žáky před zahájením střední školy.

upravilo podmínky jednotných přijímacích zkoušek na střední školy a maturit pro žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.

zajistilo efektivní uplatňování existujících podpůrných opatření v praxi.

---

1.9.2020 na svém jednání Rada vlády schválila oba předložené podněty.

Věříme, že MŠMT své úkoly začne zodpovědně plnit a od 1.1.2021 bude podpora pro děti s odlišným mateřským jazykem i jejich pedagogy dostupná.

Ve vysílání ČT24 také mluvila ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Ta je přesvědčena, že se Německo před pěti lety vydalo správnou cestou.

„Kancléřka tehdy neměla moc na výběr. Jsem ráda, že celou situaci rámovala pozitivně. Měla pravdu, Německo to zvládá,“ řekla Faltová.

Jak ale vzápětí dodává „od té doby však moc pozitivního nestalo, například evropské státy dosud nenašly společné řešení ohledně přijímání žadatelů o azyl.“

Celý článek s reportáží naleznete ZDE.

„Téma migrace a uprchlíků je už v povědomí lidí dobře známé, o čem se ale stále mluví pouze okrajově, je problematika lidí bez státního občanství.”

Celý článek si můžete přečíst ZDE.

V pořadu vystoupil Martin Rozumek, ředitel OPU, a zdůraznil fakt, že získat azyl v Česku je skoro nejtěžší z celé Evropy.

Celá reportáž je ke shlédnutí ZDE.

Právě 31. srpna 2015 německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila památnou větou „Wir schaffen das“ (Zvládneme to). Ve stejném roce přišlo do Německa téměř 900 tisíc uprchlíků. Dnes kancléřka říká, že by se rozhodla stejně.

Poslechněte si audiozáznam pořadu ZDE.