Představený návrh je pro nás velké zklamání, jde proti usnesení Rady vlády pro lidská práva z 1. 9. 2020, neboť nezajišťuje systémovou podporu při integrací dětí cizinců do škol, dokonce by situaci většiny z nich zhoršoval, komentuje návrh předsedkyně vládního Výboru pro práva cizinců Magda Faltová. 

Ředitelé škol, představitelé platforem, vzdělávacích institucí a nevládních organizací se připojují k návrhům na změny navrženého systému a v otevřeném dopise upozorňují ministra školství na negativní dopady současných navrhovaných změn na děti a žáky bojující s nedostatečnou znalostí vyučujícího jazyka. Návrh počítá se zavedením jazykové přípravy ve školách s vyšším procentním zastoupením žáků cizinců. Bohužel ale opomíjí situaci více než 90 % škol v ČR, které mají žáků jen několik, ale přesto je musí vzdělávat. Ministerstvo sice navrhuje v regionech zavést spádové školy, kam by měli žáci za jazykovou výukou dojíždět, případně se jí účastnit online. Zapomíná ale, že nejvíce je žáků na prvním stupni a ti do vzdálených škol sami dojíždět nebudou. Kritiku sklízí také opomíjení dětí s nedostatečnou znalostí jazyka s občanstvím ČR. A pak také žáků cizinců, kteří chodí do českých základních škol více jak 12 měsíců. Ti by neměli nárok na žádnou podporu. Účastnit se výuky přitom stále musí, ale kvůli nedosažitelné jazykové přípravě zcela bez porozumění obsahu. 

Kromě nového systému hrozí také omezení podpory ve výuce v rámci inkluze, za kterou ministerstvo nedávno sklidilo kritiku. V případě žáků s neznalostí jazyka by žáci přišli o podporu pedagogickou intervencí, asistenty pedagoga, ale i podporu v běžné výuce individuálním přístupem podle individuálního vzdělávacího plánu.  

Doufali jsme, že nový systém bude příležitost konečně zlepšit situaci škol vzdělávajících žáky s OMJ a samozřejmě samotných žáků, kteří jsou dlouhá léta opomíjeni. Návrh ovšem zlepší situaci pouze v desetině z těchto škol, zejména ve velkých městech. Zbývajícím školám se situace nezlepší nebo se dokonce zhorší. A dětí, které budou sedět ve školách bez porozumění, bude stále příliš mnoho,“ dodává programová ředitelka METY Kristýna Titěrová.  

V otevřeném dopise odborníci upozorňují, že navrhované změny zásadním způsobem negativně dopadnou na úspěšnost všech žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. A to především proto, že veškerá pozornost je věnována pouze výuce češtiny v krátkodobé jazykové přípravě, ale opomíjí pro školní úspěšnost zásadní dlouhodobou podporu (akademického) jazyka v rámci běžné výuky. Ta by těmto žákům měla být poskytována paralelně s jazykovou přípravou formou úprav obsahu, metod a hodnocení ve vzdělávání. Ideálně bez nutnosti doporučování z poraden. 

Otevřený dopis k přečtení naleznete zde. Reakci na dopis ministra Roberta Plagy naleznete zde a reakci náměstka Kováře zde.

Prohlédněte si také infografiku, která shrnuje pro a proti nového systému, potřeby škol a jak by vypadala podpora v regionech, pokud by byl návrh takto přijat.

Zároveň doporučujeme prohlédnout si infografiku k současné situaci na ZŠ, kde je znázorněno, jak vypadala podpora žáků s OMJ v roce 2019 a na co systém navazuje.

Organizace Meta, Člověk v Tísni nebo Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty a další organizace se tak připojily ke stanovisku ČOSIV, České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, k návrhům na změny a zároveň v otevřeném dopise Meta, o.p.s. upozorňuje ministra školství na negativní dopady navrhovaných změn na děti a žáky s neznalostí či nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.

Kromě nároku na podporu asistentem pedagoga ztratí školy také možnost normovaného financování pedagogické intervence. V případě žáků s nedostatečnou znalostí jazyka se jedná o velmi potřebnou podporu, která umožňuje například individuální doučování slovní zásoby a obsahu z předmětů, díky čemuž se žáci mohou snadněji zapojit do výuky, rozvíjet své znalosti a dovednosti a tím i naplňovat svůj potenciál. Novela navíc znemožňuje poskytování pedagogických intervencí asistentem pedagoga, ke kterému v praxi často dochází a jeví se jako účelné.

V současné době se ve školách v celé ČR vzdělává přes 47 tisíc dětí a žáků s cizí státní příslušností, pro mnoho z nich je čeština novým jazykem a teprve se jí učí. Ve školách je také nezanedbatelné množství dětí a žáků s občanstvím ČR, pro které je čeština také druhým nebo dalším jazykem. Navrhované změny jsou pro tyto děti a žáky diskriminační, nezohledňují totiž nejlepší zájem každého z nich. Navíc jsou v rozporu se školským zákonem, mezinárodními úmluvami a i se strategickými dokumenty samotného ministerstva. Jedním z cílů Strategie 2030+ je totiž snižování nerovností ve vzdělávání. Navrhované změny ale povedou k jejich zvyšování.

Vyjádření k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných – právní stanovisko

Otevřený dopis k novele – ke stažení