Ve vysílání ČT24 také mluvila ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Ta je přesvědčena, že se Německo před pěti lety vydalo správnou cestou.

„Kancléřka tehdy neměla moc na výběr. Jsem ráda, že celou situaci rámovala pozitivně. Měla pravdu, Německo to zvládá,“ řekla Faltová.

Jak ale vzápětí dodává „od té doby však moc pozitivního nestalo, například evropské státy dosud nenašly společné řešení ohledně přijímání žadatelů o azyl.“

Celý článek s reportáží naleznete ZDE.

„Téma migrace a uprchlíků je už v povědomí lidí dobře známé, o čem se ale stále mluví pouze okrajově, je problematika lidí bez státního občanství.”

Celý článek si můžete přečíst ZDE.

V pořadu vystoupil Martin Rozumek, ředitel OPU, a zdůraznil fakt, že získat azyl v Česku je skoro nejtěžší z celé Evropy.

Celá reportáž je ke shlédnutí ZDE.

Právě 31. srpna 2015 německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila památnou větou „Wir schaffen das“ (Zvládneme to). Ve stejném roce přišlo do Německa téměř 900 tisíc uprchlíků. Dnes kancléřka říká, že by se rozhodla stejně.

Poslechněte si audiozáznam pořadu ZDE.

Jediným řešením je podle něj jednotný azylový systém. Dočasně by prý pomohlo i udílení povolení k pobytu pro ty žadatele, kteří mají nárok na azyl.

Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

Na rozdíl od občanů však mají ještě další povinnosti spojené s jejich pobytem na území, často se jedná o poměrně složité administrativní úkony, které vyžadují osobní návštěvu několika úřadů.

Při vyhlašování nouzového stavu vláda myslela svými opatřeními i na situaci cizinců pobývající v ČR. Cizinci, kteří se v době vyhlášení nouzového stavu nacházeli v Česku legálně, zde mohou po dobu jeho trvání také dále legálně setrvat. Toto opatření bylo z hlediska právní jistoty velmi vítaným a důležitým krokem.

Nyní, při diskuzích o ukončení nouzového stavu, je nutné přijmout opatření další, taková, která budou řešit situaci cizinců po ukončení nouzového stavu. Tisíce cizinců se bude muset dostavit na pracoviště Ministerstva vnitra a cizinecké policie, aby řešili svou pobytovou situaci.

Považujeme za nezbytné, aby vláda zavedla šestiměsíční přechodné období. Cizinci tak budou mít dostatek času, aby vyřešili svou současnou situaci, klíčové sektory neztratí důležité zaměstnance a v neposlední řadě nedojde k zahlcení pracovišť ministerstva vnitra. Veřejnost, klienti i zaměstnanci ministerstva a policie budou chráněni.

„V rámci právního a sociálního poradenství jsme identifikovali několik problematických situací a oblastí, které bude nutné řešit. Bez zavedení navazujících opatření mohou ztratit pobyt ti cizinci, kteří zde žijí dlouhodobě, mají rodinu a jsou zcela integrováni“, doplňuje Magda Faltová, předsedkyně Výboru pro práva cizinců a ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

Otevřený dopis ministru Hamáčkovi najdete ke stažení zde:

V článku je citován ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek: „Měli bychom se vrátit ke společnému evropskému azylovému systému, (…) a nenahrazovat ho dohodami s diktátory.“

Dohoda s Tureckem zavedla výměnný princip – za každého člověka navráceného do Turecka měla EU přijmout jiného se syrskými kořeny, a to na dobrovolné bázi. V Turecku se však nacházejí také uprchlíci mnoha jiných národností.

„Pokud vím, země jako Česká republika, Polsko, Maďarsko nepřevzaly nikoho. Dohoda se nám a našim politikům líbí, ale nerespektujeme naše povinnosti, ani nás nezajímá porušování mezinárodního práva jiných uprchlíků než ze Sýrie, například z Íránu,“ uvedl ředitel.

Celý článek lze přečíst ZDE.

V české debatě zaniká nepopulární diskuse o budoucím společném evropském azylovém systému (SEAS), budoucí solidaritě neboli budoucí distribuci žadatelů o azyl.

„…solidarita s uprchlíky Babiše nebo Orbána nemine, pokud tedy chtějí i nadále masivně čerpat finanční solidaritu bohatších členských států EU. I z tohoto pohledu je zatvrzelé odmítání pomoci hrstce nezletilých dětí bez rodičů nejen nehumánní, ale i dosti neprozíravé“, píše Martin Rozumek na závěr celého textu.

Celý článek lze číst ZDE.

.

Když přijde krize, cizinci bývají jedni z prvních, koho firmy propustí. Ztráta práce je pro ně ale větší zásah do života než u místních pracovníků. Přichází s ní totiž i povinnost vycestovat zpátky domů.

„Cizinci mají daleko víc šancí spáchat přestupek. Často pracují v rozporu se svým pracovním povolením, které se vydává na určité pracovní místo a zaměstnavatele, a nemohou pracovat jinde na dohodu bez dalšího povolení,“ říká v rozhovoru ředitelka SIMI Magda Faltová.

Celý rozhovor si lze přečíst ZDE.

Celý rozhovor naleznete ZDE.