V rámci návštěvy České republiky, kterou ve dnech 1. – 3. 10. 2021 pořádala jedna ze skupin EHSV Základní práva a právní stát, jsme byli společně s dalšími zástupci občanské společnosti pozváni zúčastnit se diskuze nad tématem diskriminace. Věnovali jsme se především tematice komerčního pojištění pro migranty, speciálně pro děti s dlouhodobým pobytem, duševnímu zdraví, genderové nerovnost nebo vytváření a posilování negativního obrazu uprchlíků a migrantů některými politickými představiteli. Zmíněny byly i problémy s nastavením a čerpáním fondů Evropské unie a také problémy, se kterými se obecně potýkají zaměstnanci neziskových organizací.
Na tomto odkazu si můžete v angličtině a ve francouzštině přečíst factsheet k problematice komerčního pojištění pro migranty a k nastavení EU fondů, stejně tak zde kazuistiky k soukromému pojištění, které jsme předložili zástupcům skupiny.
Jedním z účelů skupiny Základní práva a právní stát je poskytnout evropským organizacím občanské společnosti fórum, kde se mohou setkávat a vyměňovat si své názory na situaci v oblasti základních práv, demokracie a právního státu v členských státech. V rámci návštěvy proběhly debaty nad dalšími 4 tématy a to základní práva týkající se sociálních partnerů, svoboda sdružování a svoboda shromažďování, svoboda projevu a svoboda sdělovacích prostředků a právní stát.
Na začátku září odeslalo Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty výzvu české vládě, ministrům, zákonodárcům a dalším politickým představitelům k pokračování pomoci afghánským občanům, kteří jsou kvůli svým bývalým či současným aktivitám perzekuování Tálibánem.
Konsorcium, které sdružuje 15 významných organizací působících v oblasti integrace cizinců a uprchlíků, ve výzvě apeluje na přijetí dalších humanitárních kroků, které by ochránily nejvíce ohrožené jedince. Mezi ně patří především vytvoření bezpečných a legálních cest pro Afghánce, kteří mají vazby na Českou republiku nebo zde pobývají, dále zastavení vyhošťování a detencí, zrychlené udělování a prodlužování mezinárodní ochrany, a poskytnutí humanitární pomoci na místě. Členské organizace Konsorcia také nabízejí svou pomoc při integraci evakuovaných občanů Afghánistánu, a to skrze poskytnutí veškerých svých služeb.
Celý text výzvy si můžete přečíst na tomto odkazu.
Zákonodárci schválili poslanecký návrh novely zákona o pobytu cizinců, která vstupuje v účinnost 2. 8. 2021. Mezi pozitivní změny patří zahrnutí novorozenců do systému veřejného zdravotního pojištění na dva až tři měsíce a pokutování zaměstnavatelů, kteří umožňují výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání. Novela však přináší také zpřísnění podmínek pro nesezdané páry občan ČR-cizinec a tzv. vzdálené rodinné příslušníky, zhoršení právního postavení osob bez státní příslušnosti a monopol Pojišťovny VZP na poskytování komerčního pojištění, což velmi pravděpodobně povede ke zdražení pojistného. Poslanci také odmítli dostát mezinárodním závazkům a zahrnout do systému veřejného pojištění děti cizinců s dlouhodobým pobytem.
Jak vznikala aktuální podoba zákona? A jaká jsme prosazovali stanoviska?
Pozměňovací návrhy poslanců
Novela prošla 3. čtením v Poslanecké sněmovně 2. 6. 2021, kdy poslanci hlasovali o několika pozměňovacích návrzích a zejména přičiněním ANO, ČSSD, SPD a KSČM dospěli k následujícím výsledkům:
SCHVÁLENO:
ZAMÍTNUTO:
Tiskovou zprávu shrnující důvody pro přijetí PN Třešňáka, Kopřivy a Čižinského, kterou jsme zveřejnili před 3. čtením, si můžete přečíst na tomto odkazu. Stejně tak naše doporučení k jednotlivým pozměňovacím návrhům, která jsme rozesílali všem poslancům, naleznete zde.
Pozměňovací návrhy senátorů
Schválený návrh zákona odešel do Senátu 15. 6. 2021 jako senátní tisk 108. Postupně byl projednán na garančním Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro zdravotnictví a Ústavně-právním výboru. Představeny byly dva pozměňovací návrhy, které pak Senát při hlasování 1.7.2021 schválil.
SCHVÁLENO:
Senátorům jsme před hlasováním posílali senátní factsheet, na který se můžete podívat zde, a také dokument, v němž jsme uvedli na pravou míru nepravdivé výroky poslanců, které zazněly během 3. čtení v Poslanecké sněmovně. Tento dokument si můžete přečíst na tomto odkazu.
Přehlasování senátní vratky ve Sněmovně
Schválená senátní verze zákona se vrátila do Sněmovny, která o novele jednala 13. 7. 2021. Poslanci ANO, ČSSD, SPD a KSČM se svými hlasy vyslovili proti návrhům Senátu a prosadili tak původní verzi zákona, včetně monopolu Pojišťovny VZP a pokračování komerčního zdravotního pojištění pro děti s výjimkou novorozenců.
Náš komentář ke konečné podobě novely
PŘÍZNIVÉ ZMĚNY
Do systému veřejného zdravotního pojištění jsou nově zahrnuti novorozenci, jejichž rodiče mají v ČR dlouhodobý pobyt. Nově mají tyto děti přístup k veřejnému pojištění pouze do konce měsíce, ve kterém dosáhnou věku 60 dnů, pokryjí se tím největší náklady vzniklé v případě komplikací v souvislosti s porodem. Omezí to také v prvních 60 dnech života dítěte situace, kdy nemocní novorozenci zůstanou bez pojištění, jelikož je komerční pojišťovny odmítnou pojistit, což vedlo k zadlužení rodičů, aby splatili statisícové až milionové částky za poporodní zdravotní péči. Pojistné budou za děti platit rodiče nebo zákonní zástupci ve stejné výši jakou osoby bez zdanitelných příjmů.
NEPŘÍZNIVÉ ZMĚNY
Komerční zdravotní pojištění cizinců
Zákonodárci přijetím poslaneckého návrhu zákona nenapravili dlouhotrvající nespravedlivou situaci všech ostatních dětí cizinců s dlouhodobým pobytem (kromě novorozenců). Děti s dlouhodobým pobytem, které jsou starší 60 dnů zůstávají v systému komerčního zdravotního pojištění. Rodiče těchto dětí se tak nadále budou muset při každé návštěvě lékaře obávat, zda jim komerční pojišťovna náklady na péči proplatí, či zda se při větších zdravotních komplikacích nebudou muset zadlužit, aby mohli nezbytnou péči pro své nemocné děti uhradit.
Novela zavádí monopol Pojišťovny VZP na 5 let pro cizince, kteří na území pobývají a nemají vstup do veřejného zdravotního pojištění, a to i přes kritiku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a České národní banky. Očekáváme, že dojde ke zdražení komerčního pojištění a k případnému rozšíření výluk.
Podmínky pro nesezdané páry a vzdálenější rodinné příslušníky občanů ČR/EU
Novela zavádí nové kategorie rodinných příslušníků občanů EU s různým procesním i hmotněprávním postavením. Zatímco rodinný příslušníci dle § 15a odst. 1 a 2, tedy zejména manželé či děti občanů EU a ČR, si zachovají stávající právní status, postavení takzvaných oprávněných osob, např. partnerů a partnerek či dalších osob závislých na výživě či zdravotní péči občanů EU a ČR, definovaných v § 15a odst. 3 se v několika oblastech zhorší.
Hlavní změny postavení osob dle § 15a odst. 3 jsou následující: po dobu řízení o žádosti bude moci rodinný příslušník pobývat na území pouze do okamžiku oznámení rozhodnutí v prvním stupni (tedy ne po dobu odvolání); nemožnost pobývat na území bez víza v případě, že oprávněná osoba pobývá na území s občanem EU/ČR a vypršela jí platnost krátkodobého víza; povinnost k žádosti o povolení k pobytu doložit doklady prokazující úhrnný měsíční příjem rodiny; či fakt, že tzv. oprávněné osoby nebudou pro účely hlavy upravující správní vyhoštění pokládány za rodinné příslušníky občanů EU.
Změna zaměstnavatele u držitelů zaměstnanecké karty
Zákonodárci schválili změnu zákona, která směřuje proti rozhodovací praxi soudů ve věci změny zaměstnavatele. Rozhodování ministerstva vnitra ČR o povolení změny zaměstnavatele dle dosavadní právní úpravy nebylo rozhodnutím, nýbrž pouhým „sdělením“, proti kterému se ani cizinec ani jeho zaměstnavatel nemohli standardně bránit. Městský soud v Praze ovšem jasně rozhodl, že jde o rozhodnutí, proti kterému se odvoláním bránit lze. Novela v rozporu s tímto rozsudkem upírá nově cizincům a jejich zaměstnavatelům právo na odvolání. Díky této změně, kterou soudy pravděpodobně zase zruší, mnoha cizincům se nezdaří změnit zaměstnavatele a třeba i ztratí povolení k pobytu.
Vyloučení soudního přezkumu v některých azylových řízení, postavení osob bez státní příslušnosti
Novela zákona o pobytu cizinců také zcela nesystémově zasahuje do oblasti soudního přezkumu v řízení o udělení mezinárodní ochrany. Nově nebudou moci osoby, kterým nebyl povolen vstup na území, podat kasační stížnosti ve věci žádosti o mezinárodní ochranu. V praxi se jedná o téměř všechny žadatele, kteří žádají na vnější hranici, tedy na letišti. Jedná se o zcela nepřijatelné omezení soudního přezkumu, a to jak v řízení azylovém, tak v řízení o zajištění.
Zákonodárci dále vyňali odkladný účinek žalob v azylových řízení, především jde o situaci, kdy je žádost posouzena jako zjevně nedůvodná z důvodu příchodu z bezpečné země původu. V praxi u osob pocházejích z těchto zemí nedochází k individuálnímu posouzení, zda je v jejich případě možné danou zemi považovat za bezpečnou, navíc průběžně dochází k značnému nárůstu zemí, které jsou hodnoceny jako bezpečné, aniž by takové hodnocení vždy bylo schopno flexibilně reagovat na aktuální politický vývoj v dané zemi. Nadání žaloby odkladným účinkem tak má zásadní význam.
Zcela nedostatečně bylo upraveno postavení osob bez státní příslušnosti. Přestože v této oblasti ČR dlouhodobě porušuje své mezinárodní závazky, tak opět nebyla přijata úprava, která by zakotvila samotné řízení o uznání postavení osoby bez státní příslušnosti a následně dostatečně stabilní pobytový titul. Novela zavádí pouze možnost víza strpění a po dobu řízení nepřiznává těmto osobám žádná práva. Jedná se o zcela nedostatečnou právní úpravu.
Podrobně popsané změny najdete zde https://www.migrace.com/adm/_upload/docs/finalni-zmeny-na-web_1629714493.pdf
Garanční výbor pro bezpečnost doporučil Poslanecké sněmovně na své 51. schůzi vyslovit souhlas s předloženým návrhem zákona. S tímto krokem nesouhlasíme, jelikož navrhovaná úprava obsahuje několik bodů, které bezdůvodně komplikují nabývání českého občanství pro migranty a migrantky.
K jakému konkrétnímu zpřísnění by přijetím novely zákona o státním občanství došlo?
Nově by jedinci z tzv. druhé generace cizinců, tedy osoby ve věku 18-21 let, které v ČR pobývaly minimálně dvě třetiny doby od svých 10 let, přišli o možnost získat české občanství zjednodušeným způsobem a to prohlášením. Tito žadatelé strávili v České republice velkou část svého života a v mnoha případech se za považují za Čechy a Češky. Navrhovaná úprava by tak nabytí občanství prodražila a znamenala by významnou administrativní zátěž.
Návrh zákona se dále vztahuje na nabytí občanství pro osvojené děti. Podle nové úpravy by mohly získat české občanství pouze ty děti, které byly osvojeny rozhodnutím orgánů Evropské unie. Tento návrh je v rozporu s mezinárodním právem, jelikož nerespektuje bilaterální smlouvy o uznávání rozhodnutí, které Česká republika s některými třetími státy uzavřela. Podobně by dle nového návrhu nebylo uznáváno ani rozhodnutí cizích státních orgánů mimo státy EU ve věci určování otcovství, což opět porušuje mezinárodní právo.
Zákon také zavádí novou podmínku pro nabytí českého občanství a to přestupkovou bezúhonnost u vybraných kategorií přestupků. V tomto případě se opět jedná o nepřiměřené zpřísnění, jelikož jsou do těchto okruhů zahrnuty i bagatelní činy typu odhození žvýkačky na chodník či rušení nočního klidu. V případě, že by žadatel spáchal tento přestupek opakovaně, ztratil by možnost získat státní občanství. To je v ostrém kontrastu s faktem, že žadatel podmíněně odsouzený za nedbalostní trestní čin tuto možnost i nadále mít bude.
V případě přijetí novely by žadatelé o státní občanství museli k žádosti přiložit doklady prokazující výši životních nákladů. V návrhu zákona není ovšem nikde specifikováno, co to jsou „životní náklady“ a jakými doklady by se měly prokazovat. Tato nová povinnost by tak vedla k vyšší administrativní zátěži jak na straně žadatelů, tak na straně správních orgánů.
Více informací k jednotlivým bodům v dokumentu naleznete v právní analýze a stručné shrnutí v jednostránkovém facstheetu.
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty při této příležitosti vyzvalo migranty a migrantky, kteří se zpřísněním zákona nesouhlasí, aby napsali koaličním poslancům dopis či email se svým osobním příběhem vysvětlujícím, jak by jim a jejich blízkým novela zkomplikovala život. Pokud se do této akce chcete zapojit i Vy, na tomto odkazu naleznete více informací se vzorem dopisu.
Co konkrétně by přijetí novely v aktuální podobě znamenalo?
Ministerstvo vnitra argumentuje nutností „zpřesnit“ směrnici Evropské unie upravující postavení rodinných příslušníků občanů EU, která ovšem rozdělení rodinných příslušníků na dvě kategorie s různě přísnými pravidly vůbec nevyžaduje.
Pro přehlednost jsme vytvořili factsheet s krátkým shrnutím, čeho se navrhovaná úprava týká a také krátké vysvětlení, které body považujeme za problematické a proč.
Nízkopříjmoví, osoby pracující na základě nestabilních smluv či studenti budou tak moci na nesezdané partnerské soužití zapomenout. Nově by také partneři či příbuzní závislí na péči občanů ČR/EU museli při své žádosti dokládat měsíční příjem domácnosti. Tato povinnost neexistuje pro manžele či manželky občanů ČR a EU a představuje tak překážku např. pro mladé nesezdané páry, které jsou v začátcích své profesní kariéry a kteří plánují se zde dlouhodobě usadit a participovat na českém trhu práce. Možným důsledkem by mohlo být rozhodnutí osob žijících v nesezdaném partnerství odejít do zahraničí, kde pro ně budou příznivější podmínky.
Novela v této podobě tak tvrdě dopadne nejen na rodinné příslušníky, ale také na samotné české občany a občany EU, pro které bude obtížnější žít se svými blízkými osobami na území ČR.
K této novele jsme s právní skupinou Konsorcia vytvořili analýzu s přehledem jednotlivých sporných bodů a vysvětlením, proč jsou problematické, a jaké dopady by v případě přijetí mohly na občany ČR a EU a jejich rodinné příslušníky mít. Tuto analýzu jsme rozeslali členům výboru pro bezpečnost, který návrh zákona projednával 17. 1. 2021. I přes naše připomínky vydal bezpečnostní výbor doporučení k vyslovení souhlasu s aktuální verzí návrhu zákona, který by měl jít v následujících dnech do 2. čtení.
Celé znění právní analýzy si můžete stáhnout zde.
K novele bylo nahráno i několik pozměňovacích návrhů týkajících se osob bez státní příslušnosti, zdravotního pojištění dětí a již zmíněného zhoršení postavení vzdálenějších rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Jako vysoce problematický vnímáme pozměňovací návrh poslance Růžičky, který přejímá pouze část právní úpravy ze ST 1033 a zásadním způsobem zhoršuje postavení osob bez státní příslušnosti. Navrhovaná úprava je navíc protiústavní a v rozporu s mezinárodním právem. Na to reaguje i pozměňovací návrh zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové, který k návrhu poslance Růžičky doplňuje vynechané části ze ST 1033, čímž zachovává stejnou právní úpravu, která je v novele zákona o azylu a ZPC.
Naopak vítáme pozměňovací návrh poslance Čižinského, který směřuje k odstranění sporných bodů zhoršujících právní status některých rodinných příslušníků občanů ČR/EU.
Dale byly nahrány dva pozměňovací návrhy týkající se zdravotního pojištění dětí cizinců. Návrh poslance Čižinského přejímá právní úpravu z novely zákona o azylu a ZPC (ST 1033), která čeká v Poslanecké sněmovně na 1. čtení, a směřuje k alespoň částečně lepšímu postavení tzv. nepojistitelných novorozenců. Po přijetí toho pozměňovacího návrhu by měli do systému veřejného zdravotního pojištění přístup všechny narozené děti do 2-3 měsíců. Ještě šířeji jde pak návrh poslance Třešňáka, jehož cílem je zahrnout do veřejného pojištění všechny nezletilé děti cizinců, které pobývají v ČR na základě dlouhodobého pobytu.
Naše doporučení ke zmiňovaným pozměňovacím návrhům naleznete na tomto odkazu, factsheet k pojištění tzv. nepojistitelných novorozenců si můžete přečíst zde.
Havlíčkovo náměstí 2
130 00 Praha 3
IČO: 26612933
datová schránka: u2cd777
TEL. 224 224 379
Sdružení pro integraci a migraci Konsorcium nevládních organizací Organizace pro pomoc uprchlíkům Migrační manifest Uprchlíci vítejte
